Obrat v Berlíně. Merz už nefandí útoku na Írán. Obává se dopadů na Evropu a uprchlické vlny

Německý kancléř Friedrich Merz mění svůj postoj k americko-izraelské vojenské operaci v Íránu. Zatímco ještě minulý týden vyjadřoval ve Washingtonu plnou podporu prezidentovi Donaldu Trumpovi, nyní varuje před ekonomickými dopady a novou uprchlickou krizí, informuje o tom server Politico. Obrat v rétorice německého lídra začal po schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem a naplno vygradoval koncem týdne při návštěvě Norska.

Minulý týden působil Merz v Oválné pracovně po boku Donalda Trumpa jako jeho nadšený spojenec. Během schůzky navíc pobouřil Španělsko, když mlčel k Trumpově ostré kritice Madridu. Plně se ztotožňoval s cílem odstranit teheránskou diktaturu a nešetřil úsměvy při popisu škod způsobených americkými údery. Tón nejmocnějšího evropského lídra se však v průběhu pouhých několika dnů zásadně změnil v souvislosti s tím, jak se vyjasňují dopady konfliktu na evropskou ekonomiku.

Postupný zlom nastal v úterý 10. března po jednání s českým premiérem Andrejem Babišem v Berlíně. Ačkoliv kancléř na společné tiskové konferenci zopakoval, že Německo sdílí cíl zastavit íránský jaderný program, vyjádřil otevřené obavy z absence únikové strategie. „Zjevně neexistuje společný plán na rychlé a přesvědčivé ukončení války,“ uvedl Merz po boku Babiše s tím, že Berlín nemá zájem na nekonečném konfliktu. Varoval rovněž před opakováním scénářů z Iráku či Libye, kde zahraniční intervence vedly k dlouholetým ozbrojeným konfliktům. Český premiér k tomu tehdy dodal, že německý pohled na situaci na Blízkém východě plně sdílí.

Kritika amerického postupu pak vygradovala v pátek během Merzovy cesty do Norska. Kancléř zde prohlásil, že válka vyvolává závažné bezpečnostní otázky. „Má obrovský dopad na naše náklady na energie a může vyvolat rozsáhlou migraci,“ varoval Merz.

Za náhlou změnou kurzu stojí podle analytiků kombinace hrozících ekonomických ztrát a vnitropolitického tlaku. Energeticky náročný německý průmysl stagnoval již před vypuknutím bojů a případný růst cen energií by pro něj znamenal další těžkou ránu. Tyto obavy potvrdil i sám kancléř Merz, který v pátek na sociální síti X oznámil první konkrétní kroky. „Válka v Íránu žene ceny energií nahoru. Jednáme: uvolnění strategických ropných rezerv má ceny utlumit,“ uvedl Merz s tím, že Berlín svůj postup nadále úzce koordinuje s evropskými partnery, USA, Izraelem a státy NATO. Německo by navíc podle očekávání patřilo k evropským zemím, na které by případná nová uprchlická krize dopadla nejvýrazněji.

Der Krieg im Iran treibt Energiepreise hoch. Wir handeln: Die Freigabe strategischer Ölreserven soll Preise dämpfen. Gleichzeitig stimmen wir uns eng mit unseren europäischen Partnern, den USA, Israel und den NATO-Staaten ab.

— Bundeskanzler Friedrich Merz (@bundeskanzler) March 13, 2026

Merz rovněž čelí sílícímu tlaku od svého koaličního partnera, sociálních demokratů (SPD), kterým vadí jeho dosavadní shovívavost vůči kroku USA a Izraele. V rámci Evropské unie se navíc Berlín dostal do izolace poté, co lídři Francie, Španělska, a dokonce i tradiční Trumpova spojenkyně, italská premiérka Giorgia Meloniová, útoky na Írán odsoudili.

Neshody mezi Berlínem a Washingtonem ve čtvrtek prohloubilo také rozhodnutí Trumpovy administrativy zmírnit ropné sankce vůči Rusku ve snaze snížit globální ceny ropy. Merz tento krok ostře odsoudil jako chybný, neboť se obává, že uvolnění sankcí pomůže naplnit válečnou pokladnu Kremlu a podpoří ruskou invazi na Ukrajinu.