Kdo sleduje Českou televizi? Častěji senior než student, více jí důvěřují příznivci opozice

Kapitola 2

Stárnutí a zúžení základny

Stále výrazněji se také projevuje rozdíl mezi lineárním televizním vysíláním a digitálními službami. Zatímco tradiční publikum České televize zůstává starší a věrné klasickému sledování, mladší generace konzumuje obsah převážně online. Digitální platformy jako iVysílání proto oslovují odlišnou skupinu uživatelů než klasické vysílání a částečně tento generační rozdíl vyrovnávají.

ČT udává návštěvnost webů průměrný počet unikátních uživatelů webových stránek za měsíc, konkrétně: ceskatelevize.cz v roce 2024 měla průměrně 2 351 896 měsíčně, což byl 11procentní pokles oproti předchozímu roku. Web iVysilani.cz měl průměrně návštěvnost 1 406 636 uživatelů měsíčně, pokles o 8 procent. Poslední z první trojice, web ct24.cz, pak průměrně přilákal 949 963 unikátních uživatelů měsíčně, což byl oproti 2023 pokles o 13 procent. U prvních dvou zmíněných ale rostl ve srovnání s rokem předtím počet zobrazených stránek: lidí sice přišlo méně, ale více klikali.

„Na těchto platformách převažují diváci do 54 let. Pokud bereme v potaz dospělou populaci, za kterou máme sociodemografická data, pak je třetina uživatelů hlavních webů České televize 18–44 let a další třetina 45–54 let. Uživatelé v mobilních a smart TV aplikacích jsou pak ještě o něco mladší,“ uvedl pro Echo vedoucí tiskového oddělení Michal Pleskot. Podle vedoucího komunikace se ČT v posledních letech více soustředí na rozvoj obsahu na vlastních online platformách.

Podle výzkumu Kláry Smejkal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který prezentovala na květnovém semináři v dolní parlamentní komoře věnovaném médiím veřejné služby, se ukazuje, že veřejnost od ČT neočekává pouze zpravodajství, ale také domácí tvorbu, regionální obsah, kulturní témata, dětské pořady nebo kvalitní českou zábavu. V takovém případě totiž média veřejné služby mohou dle výzkumu sehrát důležitou lokální protiváhu vůči globálním platformám typu Netflix nebo YouTube.

Vše zmíněné v důsledku znamená, že Česká televize má sice silný celkový zásah napříč populací, její „jádro“ však tvoří specifická skupina diváků, zatímco část společnosti se přesouvá jinam. Zájem o ČT roste dle vydaných zpráv na sociálních sítích, byť zde by bylo určitě nutné vést hlubší debatu. Popsaný vývoj navíc není specifický jen pro Česko. Podobný posun k staršímu a vzdělanějšímu publiku sledují i veřejnoprávní média v západní Evropě, včetně BBC nebo německých ARD a ZDF. Veřejnoprávní televize tak čelí stejnému paradoxu: mají široký dosah a silnou důvěru, ale jejich stabilní divácká základna se postupně zužuje a stárne. Tento trend přitom pravděpodobně nezmizí – naopak bude s pokračující fragmentací mediálního trhu pravděpodobně dále sílit.

Nesledují všichni

Vedle věku hraje roli i typ mediálního chování. Diváci ČT častěji sledují zpravodajství, publicistiku a dokumenty a mají větší tendenci vnímat televizi jako hlavní zdroj informací. To souvisí i s vyšší mírou důvěry ve veřejnoprávní média, kterou opakovaně potvrzují různé průzkumy. Zároveň jde o publikum, které je v průměru méně orientované na čistě zábavní formáty a méně se přesouvá k online platformám než mladší generace. Nejvyšší průměrný týdenní zásah v populaci 15+ tradičně vykazují u ČT dramatické pořady (52 %), následované pořady zpravodajskými (39 %) a zábavnými (38 %). Složení žánrové struktury hlavního kanálu televize, ČT1, přitom bylo následující: 35 procent pořady dramatické, 18 procent zábavné, 16 procent zpravodajské a 12 procent vzdělávací. Hlavní zpravodajskou relaci ČT Události v roce 2024 průměrně sledovalo 786 tisíc diváků starších 15 let.

Aktuální data Echu sdělil mluvčí ČT. Mezi nejsledovanější pořady roku 2026 dle Pleskota patřily především přenosy ze zimních olympijských her, zejména hokejové zápasy českého týmu nebo medailové závody českých reprezentantů. „Mimo sport šlo například o pořady Peče celá země, Místo zločinu Zlín, filmy Aristokratka ve varu a Vlny, ale také Události nebo talkshow Všechnopárty. V rámci zpravodajství a publicistiky pak podle ČT dominovaly pořady Události, Otázky Václava Moravce, Nedělní debata, Události v regionech a Reportéři ČT,“ sdělil mluvčí. ČT zároveň poskytla i regionální rozložení televizního publika. Podle Pleskota pochází 59 procent televizních diváků ČT ze sídel do 20 tisíc obyvatel, zatímco ve městech nad 20 tisíc obyvatel žije 41 procent publika.

Zároveň ale platí, že Česká televize není univerzálním médiem pro všechny a byť je publikum veřejnoprávní televize široké, není všezahrnující, neboť část dospělé populace ČT vůbec nesleduje. Jak vyplývá ze zmíněných dat o zásahu, na Českou televizi sice během týdne narazí většina populace, zároveň se ale v průměrném sedmidenním období s jejím vysíláním vůbec nesetká zhruba třetina lidí starších patnácti let.

O důvodech, proč jsou někteří diváci k vysílání skeptičtější, hovořila i Smejkal z MUNI. Podle výzkumnice sice Česká televize dominuje v kategorii 15+, v mladších skupinách, zejména mezi diváky 18 až 49 let, však převažují komerční televize. Právě mladší publikum podle Smejkal často nevnímá obsah veřejnoprávních médií jako dostatečně moderní nebo dostatečně viditelný v online prostředí. Smejkal upozornila, že část mladších respondentů má pocit, že veřejnoprávní média nejsou dostatečně „pro ně“ a nereflektují témata, která řeší jejich generace. Vedle mladých lidí podle ní podobný odstup vykazuje také část lidí s nižší důvěrou v politický systém.

„Typicky lidé, kteří například mají negativní vztah k Ukrajině a měli pocit, že jejich názor není dostatečně reprezentován v tom médiu,“ osvětlila Smejkal, která se podílela na nedávném výzkumu chování diváků. Další kategorií, která nedůvěřuje ČT, je pak dle ní část voličů ANO a SPD. „Někteří vládní voliči, v minulém období voliči opozice, měli pocit, že média veřejné služby jsou přísnější k jejich představitelům než k představitelům té druhé strany, tehdejší vládní koalice,“ uvedla ke svému výzkumu, který probíhal mj. formou fokusních skupin.