Nechtěl ODS komentovat a teď to dělá, opřel se Ivan do Fialy. Vidím za dva rohy, říká expremiér

Stínový ministr ODS pro místní rozvoj Radim Ivan, který se v lednu nestal novým předsedou strany v duelu s Martinem Kupkou, exministrem dopravy, se na sociální síti X opřel do bývalého šéfa strany Petra Fialy (ODS). Nynější řadový poslanec totiž poskytl rozhovor Deníku N, ve kterém zmínil, že to, co teď říká, není dvakrát populární ani v jeho straně. „Dívám se ale za dva rohy,“ doplnil Fiala s tím, že Ivan bývalému premiérovi vyčetl, že se chová jako jeho předchůdci v čele modrých, kteří si neodpustili své komentáře na vývoj ODS poté, co je ji už nevedli.

„Na jednu stranu Petr Fiala říká, že je potřeba dát novému vedení prostor a na druhou stranu říká, že cesta, kterou si zvolilo, nebude fungovat a jediná cesta, která bude fungovat, je ta jeho,“ napsal Ivan, který je místostarostou městské části Ostrava-Jih. Ivan připomněl, že Fialova cesta fungovala pro výhru ve sněmovních volbách 2021, ale během dalších let nedošlo ke ztotožnění se členů koalice s jejím programem. „Nejsem proti spolupráci, ale je nutné se spojovat pro něco a ne pouze proti něčemu. Jsem přesvědčen, že jsme se z této etapy ODS poučili a dokážeme přinést potřebné reformy a program, ke kterému se postupně přihlásí i další partneři,“ doplnil Ivan s tím, že „expředseda na kongresu slíbil, že nebude jako předchozí expředsedové komentovat dění v ODS“. Nerozumí prý tomu, proč tak expremiér činí zrovna ve chvíli, kdy se modrá strana konsoliduje a hledá nový směr.

Na jednu stranu Petr Fiala říká, že je potřeba novému vedení dát prostor a na druhou stranu říká, že cesta, kterou si zvolilo, nebude fungovat a jediná cesta, která bude fungovat, je ta JEHO.

Chci jen říct, že JEHO cesta fungovala pro výhru v jedněch volbách v roce 2021, avšak… https://t.co/yUTzGaNjCF

— Radim Ivan 🇨🇿➕ (@radim_ivan_57) March 16, 2026

Expremiér v rozhovoru pro Deník N mimo jiné sdělil, že „zlo je potřeba pojmenovávat“. „Spolupráce s Andrejem Babišem – a vyzkoušeli si to vlastně všichni, kdo s ním spolupracovali – vede k jedinému výsledku: k vlastní porážce, případně se strana stane nicotnou,“ uvedl předchozí šéf ODS k otázce redaktorky, zda by k 20 procentům volebních preferencí – ke kterým se chce strana dlouhodobě pohybující se v průzkumech okolo 15 procent dostat – nevedl ústup od politiky Antibabiš. Fiala prý uvnitř strany občas slyší volání po tom, aby byli více konstruktivní a spolupracovali i s ANO, ale mezi voliči se s tím Fiala dle svých slov nepotkává.

Deníku N expremiér též řekl, že vystavět most mezi ANO a „demokratickým spektrem“ se pokouší Martin Kuba, přičemž expremiér prý lituje, že se o to nepokusil v rámci ODS. Fiala v rozhovoru také uvedl, že volby prohráli, protože „ čelili neskutečné lži“. A proč nesedí ve stínové vládě on sám? „Já držím Martinu Kupkovi palce. Věřím, že to bude dobře fungovat, ale moje místo tam není,“ sdělil deníku Fiala s tím, že se stáhl z každodenní politiky.

Konstruktivní opozice

Právě spolupráce i s ANO, pokud to dává věcně smysl, je směrem, kterým se ODS po kongresu vydala. V minulém týdnu při představení stínové vlády občanských demokratů toto nastínil v lednu zvolený místopředseda Karel Haas, který byl zřejmě největším překvapením sjezdu, protože nebyl předem domluvený, ale zato získal nejvíce hlasů od delegátů. „Řeknu to na rovinu. Nemůžu teď mluvit úplně za celý klub poslanců, ale myslím si, že mohu mluvit jako místopředseda, a kdybych to nechtěl říct, tak to neřeknu. Těch příkladů je vícero a myslím, že do budoucna budou spíše ubývat. Proč jich je nyní více? Protože vláda nás nyní samozřejmě chce potrápit s věcmi, které jsme my nedoručili, nebo jsme je doručili v nepravicové podobě,“ sdělil Echu Haas. Příkladem shody – byť ně stoprocentní – dle něj může být nový stavební zákon.

„Jsme země, kterou přejedete za 5 hodin z východu na západ a za 4 hodiny ze severu na jih a máme tady téměř 700 stavebních úřadů. Těch obecních prvostupňových úřadů, to je přece úplný nesmysl. My jsme v tomto během vládnutí ustoupili hnutí STAN. To, že ANO jde tvrdou cestou funkčního propojování těch úřadů, úředníků a vyjadřovaček (slangový výraz pro stanoviska například hasičů, hygieny, památkářů, a dalších, kteří vyjadřují buď souhlas, či nesouhlas – pozn.red.), tak to je prostě správný směr a já nejsem pokrytec, abych jen kvůli tomu, že to je ANO, tvrdil, že není,“ řekl místopředseda ODS Haas Echu před týdnem.

Na počet premiérů bezkonkurenční strana

Občanská demokratická strana měla před Martinem Kupkou, současným předsedou strany, kterou vede od lednového kongresu, čtyři předsedy, přičemž všichni byli zároveň premiéry v země v polistopadového vývoje. Kromě Fialy šlo o Petra Nečase (vedl ČR mezi lety 2010-2013), Mirka Topolánka (2006-2009) a zakladatele strany Václava Klause (1993-1998). Právě pozdější prezident se s ODS rozešel již dávno, přičemž nyní se, je-li tázán, vyjadřuje v tom smyslu, ať si strana dělá, co chce, neboť je mu to jedno. V nedávném rozhovoru pro podcast Insider uvedl, že i přesto, že si „zoufá nad politikou ODS za Fialy a Martina Kupku považuje za Fialovo dvojče“, tak na rozdíl od Pirátů či hnutí STAN má občanské demokraty stále alespoň za tradiční stranu.

Přílišně smířlivý nebývá k ODS ani Mirek Topolánek. Ten pro změnu ve svém podcastu s Lenkou Zlámalovou s názvem Zlámaný Topol, který vychází v rámci serveru Info, k lednovému kongresu uvedl: „ODS na změny ve světě a ve společnosti nebyla schopna reagovat. Vyčítám straně, že v momentě, kdy spadla na 10 či 12 procent, se stále snaží dělat tu široce rozkročenou politiku, kterou jsem dělal já, když jsme měli 40 procent. Když máte 12 procent, musíte dělat rigidní program pro své jádro, ne se snažit zalíbit všem. ODS rezignovala na pravolevý konflikt.“ Zřejmě nejkladnější vztah má ke straně, které kdysi šéfoval, Petr Nečas, což se mimo jiné projevuje i tím, že se pravidelně účastní kongresů strany.

ODS vznikla v únoru 1991 na mimořádném sněmu Občanského fóra (OF) jako jeden ze dvou kolektivních členů OF (spolu s Občanským hnutím). V dubnu 1991 se konal ustavující kongres strany. V březnu 1996 se ODS sloučila s Křesťanskodemokratickou stranou (KDS). Napjatá vnitrostranická situace okolo financování strany vyvrcholila koncem roku 1997, kdy část členů ODS tehdy přešla do odštěpenecké Unie svobody. Počet členů k listopad 2025 byl dle ČTK necelých 11 tisíc.