Napětí mezi USA a Vatikánem. Kardinál měl při návštěvě Pentagonu čelit výhrůžkám

Papež Lev XIV. dlouhodobě kritizuje vojenské operace a vyzývá k ukončení konfliktů. Opakovaně se kvůli tomu také dostal do sporu s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Nyní se ukazuje, že napětí mezi Vatikánem a Washingtonem může být hlubší, než se dosud zdálo. Podle informací médií měl totiž v lednu čelit tehdejší vatikánský velvyslanec ve Spojených státech Christophe Pierre během jednání v Pentagonu i výhrůžkám. Obě strany však takový výklad odmítají. Informují Financial Times a The Free Press.

Schůzka se odehrála v době, kdy Svatý stolec stále otevřeněji kritizoval kroky americké vlády. Ta tehdy zvažovala převzetí Grónska od Dánska, podnikala raketové údery proti lodím podezřelým z pašování drog a unesla tehdejšího prezidenta Venezuely Nicolase Madura. Právě tam se Vatikán snažil prosazovat diplomatická řešení.

Krátce před setkáním papež Lev XIV., první hlava katolické církve narozená ve Spojených státech, varoval před rostoucí militarizací mezinárodních vztahů. „Válka je znovu v módě a nadšení pro ni se šíří,“ řekl diplomatům.

Následně byl do Pentagonu pozván papežský nuncius ve Washingtonu, kardinál Christophe Pierre, aby jednal s náměstkem ministra obrany pro politiku Elbridgem Colbym. Během jednání měly strany jednat o geopolitické situaci, morálce v konfliktech či o bezpečnostní strategii USA.

Server The Free Press setkání popisuje jako „přednášku“ kardinálovi o vojenských schopnostech USA s dovětkem, že by si měl Vatikán „vybrat stranu“.

Free Press také uvádí, že v této době také padlo rozhodnutí, že se papež Lev XIV. neúčastní letošních oslav 250 let vzniku USA.

Financial Times následně citují Francesca Sisciho, který se dlouhodobě zabývá vatikánskou diplomacií. Podle něj se Washington snažil diplomatickou linii Vatikánu přiblížit té americké.

Podle informací z diplomatických kruhů se jednání zkomplikovalo ve chvíli, kdy kardinál zdůraznil, že papež se bude řídit vlastní linií vycházející z hodnot katolické církve. V té chvíli měl jeden z amerických představitelů připomenout historické období tzv. avignonského papežství, kdy několik papežů vládlo pod vlivem Francie z Avignonu. Tento odkaz byl některými interpretován jako nepřímé varování, že by Spojené státy mohly usilovat o vytvoření alternativní autority v případě, že by se Vatikán neřídil jejich linií.

„Možná to bylo trochu vyhrocené. Proběhlo to špatně. Bylo to velmi nevhodné. Někdo se špatně vyjádřil,“ uvedl Sisci.

„Popis této schůzky, který podala některá média, naprosto neodpovídá pravdě,“ uvedl vatikánský mluvčí Matteo Bruni. Podle něj bylo setkání součástí běžných aktivit nuncia a během něj se uskutečnila „výměna názorů na témata společného zájmu“. O konstruktivní výměně názorů v atmosféře respektu mluví i Pentagon.

Napětí mezi papežem a americkou administrativou však přetrvává dlouhodobě. Lev XIV. kritizoval například deportace migrantů, které Spojené státy provádějí. V poslední době se ostře vymezuje také vůči konfliktu na Blízkém východě.

Papež opakovaně vyzývá k ukončení bojů. Poté, co Trump mluvil o možnosti „zničení civilizace“ v souvislosti s Íránem, vyzval papež Američany, aby se ozvali svým politickým reprezentantům. „Dnes zazněla hrozba vůči celému íránskému lidu. To je nepřijatelné,“ řekl novinářům. Zdůraznil, že vedle právních aspektů jde především o otázku morální.

Podobně se vyjadřoval i během velikonočních svátků, kdy vyzval k ukončení válek a kritizoval lhostejnost vůči obětem konfliktů. „Kdo má v rukou zbraně, ať je složí, kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír,“ uvedl v kázání Městu a světu.

V posledních dnech pak papež své poselství zopakoval při setkání s představiteli chaldejské církve v Bagdádu. „Žádná příčina nemůže ospravedlnit prolitou krev nevinných,“ prohlásil a vyzval náboženské představitele, aby jasně odmítli jakékoli ospravedlňování konfliktů. „Bůh nežehná žádné válce,“ dodal s tím, že Ježíš nestojí na straně těch, kdo „dříve drželi meče a dnes shazují bomby“.

Obavy ve Vatikánu vyvolává také způsob, jakým někteří američtí představitelé o konfliktech hovoří. Kritika se zaměřuje zejména na rétoriku amerického ministra války Petea Hegsetha, která válku popisuje jako „posvátný boj“. Podle expertů právě spojování náboženského jazyka s vojenskými operacemi představuje jeden z nejcitlivějších bodů současného sporu.

Kritické hlasy zaznívají i ze samotných Spojených států. Arcibiskup Timothy Broglio v čele Arcidiecéze vojenských služeb, kterou jmenuje Vatikán a slouží katolíkům v americké armádě, například uvedl, že válka by měla být vždy až poslední možností. „Je velmi obtížné tuto válku vykreslit jako něco, co by podporoval Bůh,“ řekl.

K údajnému sporu se rezervovaně vyjádřil americký viceprezident J.D. Vance, který je sám katolíkem. „Rád bych si promluvil s kardinálem Cristophem Pierrem a, upřímně řečeno, také s našimi lidmi, abych zjistil, co se vlastně stalo. Myslím, že je vždycky špatný nápad vyjadřovat se ke zprávám, které nejsou potvrzené ani podložené, takže to dělat nebudu,“ uvedl Vance.