Situace se totálně změnila a je velice špatná. Cena plynu exploduje, obává se Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. "Tahle věc totálně ničí trhy, cena plynu exploduje. To jsme si ještě včera (ve středu) před tím útokem mysleli, že ceny pohonných hmot v ČR dosáhly vrcholu a že naopak byla šance je snižovat," uvedl Babiš. Po izraelském útoku, který je podle premiéra nepochopitelný, se situace totálně změnila a je velice špatná. Babiš o tom mluvil na krátké tiskové konferenci před odletem na summit v Bruselu.

Odkázal také na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu nic nevěděly. Izrael podle Trumpa už na toto mimořádně důležité pole útočit nebude.

Více čtěte ZDE: O izraelském útoku na íránské těžební pole plynu USA nevěděly, uvedl Trump

Unijní prezidenti a premiéři se budou na summitu EU, který začíná dnes v Bruselu, zabývat posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Ještě v před samotnou akcí proběhne neformální setkání věnované migraci. „Mluvil jsem s mým poradcem na migraci, panem Pelikánem, a žádná migrační vlna nehrozí. Je to skutečně člověk, který se s tím zabývá desítky let a určitě migrace z Íránu do Evropy nehrozí, nemám nějaké informace, že by to mohlo nastat,“ uvedl premiér na dotaz Echa.

Dalším velkým tématem je situace na Ukrajině a další pomoc Kyjevu. Předseda Evropské rady António Costa očekává, že maďarský premiér Viktor Orbán co nejdříve stáhne svou blokaci a dodrží již v prosinci odsouhlasenou dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Během dopoledne proběhne výměna názorů evropských lídrů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prostřednictvím videokonference. Začátek pracovní večeře je stanoven na 20.00.

„Je potřeba říct, že Česká republika významně dekarbonizovala,“ uvedl Babiš na tiskovém brífinku ve Kbelích. „Není ale normální, aby v roce 2020 Evropská komise predikovala ve své studii, která má téměř 200 stran, že cena emisní povolenky bude v roce 2030 26,50 € a v lednu byla nyní 87,50 €,“ doplnil premiér. Podle Babiše český průmysl zaplatil 13 miliard euro za emise, přičemž bilance je mínus 159 miliard korun.

Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). Na summitu plánuje prosazovat zejména změnu systému emisních povolenek EU ETS. ČR i další země po Evropské komisi chtějí, aby řešila vysoké ceny energií, které jsou podle nich základní brzdou konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Česko je jednou z deseti zemí, které se připojily k dopisu Costovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, ve kterém žádají důkladnou revizi systému emisních povolenek EU ETS. Evropská komise by podle nich měla předložit přezkum ETS již do konce května a nikoli až v létě.

Praha přichází ohledně změny systému ETS s vlastními návrhy, chce cenový strop pro povolenky a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Chce rovněž, aby byla posílena takzvaná Rezerva tržní stability, tedy aby tento mechanismus mohl lépe řešit nadměrné kolísání cen a v krátkodobém horizontu pomáhal udržovat ceny povolenek pod kontrolou.

„Historicky ten systém měl své opodstatnění, ale změnilo se to na kšeftování i těch, kteří nemají povinnost platit za emise,“ řekl nedávno Babiš. Dodal, že Česko bude bojovat, aby s dalšími zeměmi prosadilo podle něj jediný rychlý způsob, jak pomoci evropskému průmyslu, zvláště když lze nyní pozorovat například dopady krize na Blízkém východě.

Závěry summitu týkající se právě ETS jsou podle zdrojů ČTK poslední částí, která dosud nebyla dojednána a na které nepanuje shoda. Costa bude proto vše řešit až přímo na schůzce s jednotlivými lídry. Část zemí, mezi kterými je právě ČR, ale i Polsko či Itálie, chce zásadní změny systému, státy jako Španělsko či skandinávské země naopak napsaly dopis, ve kterém naléhají na Brusel, aby systém neoslaboval. Jde podle nich o základní kámen evropské klimatické politiky.