AfD sahá po velkém vítězství v Sasku-Anhaltsku. Volební účast je rekordní

VOLBY V SASKU-ANHALTSKU

Svět

6. září 2026

Dnes se konají v Německu zemské volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, které budou nepochybně jedním z přelomů poválečné Spolkové republiky, a které mohou otřást už tak vratkou pozicí výrazně nepopulárního spolkového kancléře Friedricha Merze (CDU), který se dostal k moci v květnu loňského roku. Významné jsou hlavně proto, že jejich absolutním favoritem je „nesystémová“ protimigrantská Alternativa pro Německo (AfD). Volební účast je rekordní, již v 16 hodin, dvě hodiny před uzavřením volebních místností, padl celkový rekord z prvních voleb v roce 1990.

Lídři obou hlavních favoritů, Ulrich Siegmund z AfD a současný zemský premiér z CDU Sven Schulze, již odvolili. Na shromáždění voličů strany AfD v Tangermünde, Siegmundově domovském městě, bylo kolem Siegmunda podle německých médií podstatně živěji než v případě Schulzeho v hlavním městě Magdeburku. Na sociálních sítích se rychle začaly šířit záběry, jak Siegmund přijel ve zjevně dobré náladě k volbám na mopedu společně se svou manželkou. Zároveň zde médiím Siegmund zdůraznil, že mu jde o „stabilní většinu“ v zemském sněmu. „Co mám dělat, když budou jeden, dva nebo tři poslanci v nemocnici? Mám je snad na nosítkách odnést do zemského sněmu, aby mohli hlasovat?“ řekl například Siegmund deníku Bild.

🔥MIT DER SIMSON-SCHWALBE ZUM WAHLLOKAL: Ulrich Siegmunds Kult-Auftritt am Wahlsonntag! 🛵🗳️🇩🇪@UlrichSiegmund | @AfDFraktionLSA | @AfD_LSA pic.twitter.com/7tguPHwBTx
— Deutschland Kurier (@Deu_Kurier) September 6, 2026

Zároveň se očekává, že bude podstatně vyšší volební účast než v případě voleb předchozích. Jak uvedl například deník Welt, jen do nedělních 12:00 odevzdalo svůj hlas 34,72 procenta z celkových zhruba 1,7 milionu oprávněných voličů, jak oznámila krajská volební komisařka v Magdeburku. Ve stejný čas v roce 2021, při posledních zemských volbách, to bylo pouze 22,4 procenta. Odpoledne pak Welt doplnil, že ve 14:00 byla volební účast oproti minulu již dvojnásobná - 54,4 procenta oprávněných voličů oproti 27,1 procenta v roce 2021. A v 16 hodin již volební účast vystoupala na 65,3 procenta a padl tak celkový zemský volební rekord z roku 1990, kdy k volbám přišlo 65,1 procenta voličů.

Landtagswahl Sachsen-Anhalt • Stichprobe der Landeswahlleiterin:#Wahlbeteiligung um 16 Uhr bei 65,3 %

Zum Vergleich (alle ohne Briefwähler!):

2021: 41,0 %
2016: 47,1 %
2011: 40,2 %
2006: 31,4 %
2002: 44,4 %
1998: 60,4 %

➤ Verlauf: https://t.co/WYCZCK1AbA #ltwlsa #ltwst pic.twitter.com/IOX9QGERrR
— Wahlrecht.de (@Wahlrecht_de) September 6, 2026

Voliči v Sasku-Anhaltsku mají dva hlasy. Prvním z nich volí přímo kandidáta v daném obvodu, druhým dávají hlas jednotlivým stranám.Některé iniciativy před volbami vyzývaly, aby lidé volili takticky a zabránili nástupu AfD k moci.

Euroskeptická strana AfD dnes sahá po svém dalším vítězství v rámci zemských voleb, ale navíc zde má, aspoň podle dosavadních průzkumů, i případnou možnost chopit se vlády jako v první spolkové zemi. Strana ovšem vzbudila současně se svými stoupajícími preferencemi v německé společnosti a mainstreamové politice strach, kontroverze, demonstrace i návrhy na její omezení či dokonce úplný zákaz. AfD se tak stala v podstatě sama hlavním tématem předvolebního dění. Zároveň drtivá většina ostatních stran se s ní zcela odmítá v případné zemské vládě spojovat. Zde přinášíme přehled, které ze stran výrazně usilují o průnik do vlády Saska-Anhaltska, jaké má kdo šance, a kdo jsou lídři a hlavní tváře těchto stran.

Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel. V rámci Německa patří k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.

Kdy se volí a kdy budou výsledky?

Volební místnosti v Sasku-Anhaltsku dnes budou otevřené od 8 do 18 hodin. Těsně po uzavření volebních místností se začnou zveřejňovat v německých médiích první výsledkové prognózy. Od cca 18:30 se začnou zveřejňovat a upřesňovat průběžné odhady výsledků.

Jak to vypadá v průzkumech?

Předvolebním průzkumům pro zemské volby v posledních měsících jasně vévodí AfD, s velkým náskokem oproti ostatním stranám v čele s CDU. Podle posledního velkého průzkumu agentury Forschungsgruppe Wahlen, vydaného dva dny před volbami, by AfD vyhrála se ziskem 41 procent hlasů. Druhá CDU má 23 procent, následuje ji Die Linke (Levice) s 11,5 procenty. Dalšími stranami, které se v průzkumu dostaly nad 5procentní hranici pro zvolení do zemského parlamentu, jsou SPD s 8,5 procenty a Zelení s 6 procenty. Již pod hranicí se nachází BSW (Spojenectví Sahry Wagenknechtové) se 4 procenty a FDP s 3 procenty. Víceméně obdobné výsledky ukazovaly i jiné průzkumy uskutečněné v posledních týdnech a měsících.

Wahlkampfabschluss in Magdeburg: Ulrich Siegmund, Alice Weidel und Tino Chrupalla live! https://t.co/6hlqgsvzC9
— Alice Weidel (@Alice_Weidel) September 5, 2026

Výsledky předchozích důležitých voleb

Po předčasných volbách do Bundestagu 23. února 2025 se politická mapa Německa kvůli výsledkům zemských a komunálních hlasování dál měnila. Všechny změny se nesly v obdobném duchu – tradiční strany oproti předchozím volbám oslabily, zatímco AfD výrazně posílila, do žádné z nových vlád však vpuštěna nebyla.

V září 2025 se konaly komunální volby v Severním Porýní-Vestfálsku, nejlidnatější spolkové zemi. CDU zvítězila s 33,3 procenta, SPD byla druhá s 22,1 procenta. AfD svůj výsledek z roku 2020 ale téměř ztrojnásobila a se 14,5 procenta skončila třetí.

Další zemské volby přišly na jaře 2026. V Bádensku-Württembersku 8. března těsně vyhráli Zelení s 30,2 procenta před CDU s 29,7 procenta. AfD výsledek zdvojnásobila na 18,8 procenta, jde o její dosud nejsilnější skóre v západoněmecké zemi. SPD spadla na 5,5 procenta a do zemského sněmu se vešla jen těsně, FDP a Die Linke vypadly. Zelení a CDU, které mají v zemském parlamentu po 56 křeslech, obnovily takzvanou vládní kiwi koalici.

O dva týdny později, 22. března, volili v Porýní-Falci. CDU po 35 letech sesadila SPD z prvního místa: získala 31,0 procenta, sociální demokraté 25,9 procenta. AfD výsledek více než zdvojnásobila na 19,5 procenta a stala se třetí největší silou. Zelení obhájili vstup do parlamentu se 7,9 procenta, FDP i Freie Wähler vypadli. Vznikla vládní koalice CDU a SPD.

AfD už jedny zemské volby vyhrála a to v roce 2024 v Durynsku, ale vládu s 32,8 procenty nemohla sestavit. Ve Sasku 2024 skončila AfD těsně druhá (30,6 %) za CDU (31,9 %). V Braniborsku 2024 také druhá (29,2 %) za SPD.

Diese Wahl endet nicht an der Landesgrenze.

Morgen entscheiden wir nicht nur über die Zukunft Sachsen-Anhalts. Wir entscheiden auch darüber, ob von unserem Land ein politischer Aufbruch ausgeht, der ganz Deutschland erreicht.

Hier kann die Brandmauer fallen. Hier kann aus… pic.twitter.com/h7EjzdqcQn
— AfD Sachsen-Anhalt (@AfD_LSA) September 5, 2026

Demonstrace Antify proti AfD v Halle:

Schwere #Antifa Krawalle in Halle vor Landtagswahl in #SachsenAnhalt #AfD @AfD @UlrichSiegmund pic.twitter.com/4uxGegiPK0
— Ignaz Bearth (@IgnazBearth) September 5, 2026

Důležité strany voleb a jejich lídři

CDU – Sven Schulze

Centristické, někdejší konzervativce CDU (Křesťanskou demokratickou unii) vede do voleb současný zemský premiér Sven Schulze. Sedmačtyřicetiletý politik se do čela vlády postavil teprve letos v lednu, kdy nahradil dlouholetého premiéra Reinera Haseloffa. Předtím působil mimo jiné v Evropském parlamentu a jako zemský ministr.

Schulze chce v čele zemské vlády zůstat a současně zachovat dosavadní koalici CDU, SPD a FDP. Problémem je, že podle průzkumů na její pokračování nemusí být dostatek hlasů.

Ještě větší potenciální komplikací je jeho odmítání spolupráce s AfD i Levicí. Schulze tak před volbami prakticky zužuje možnosti, jak by CDU mohla po případném volebním neúspěchu či slabém výsledku sestavit většinovou vládu. Německá veřejnoprávní stanice ZDF upozorňuje, že bez spolupráce s AfD nebo Levicí CDU podle současných prognóz potřebné většiny nedosáhne.

Schulze se ve své předvolební kampani na druhou stranu nebál dostávat do sporů ani s vlastní stranou a spolkovou vládou Friedricha Merze, například kvůli návrhům sociálních a důchodových reforem.

SPD – Armin Willingmann

Sociálnědemokratickou stranu, další v současné zemské vládě Saska-Anhaltska, vede do voleb třiašedesátiletý Armin Willingmann, který je již deset let členem zemské vlády. V posledních letech měl na starosti zejména vědu a energetiku. Před vstupem do politiky byl rektorem Hochschule Harz.

Willingmann staví kampaň na zkušenostech a vymezení proti AfD. Jeho volebním heslem je „Jsme hráz“, tedy snaha zabránit tomu, aby se AfD dostala k moci. SPD zároveň prosazuje vyšší pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami a podporuje přistěhovalectví jako způsob řešení nedostatku pracovní síly.

Výsledek SPD bude důležitý i pro budoucnost současné zemské koalice s CDU a FDP. Právě FDP podle průzkumů má jasně nejmenší šanci na to, aby se do zemské vlády znovu dostala.

AfD – Ulrich Siegmund

Největším favoritem voleb je podle průzkumů konzervativně pravicová, euroskeptická a národovecká Alternativa pro Německo. Jejím lídrem je pětatřicetiletý Ulrich Siegmund, který se výrazně zviditelnil během pandemie covidu-19 svými videi na sociálních sítích. Následně se stal jedním z hlavních představitelů strany v zemském sněmu a velmi aktivně vystupoval v předvolební kampani, a to jak na internetu, tak na veřejnosti.

Siegmund vystupuje ostře proti politickým konkurentům a zaměřuje se především na problémy, které podle něj trápí Sasko-Anhaltsko i celé Německo.

AfD chce v případě volebního vítězství usilovat o absolutní většinu. Její program počítá mimo jiné s výrazným zpřísněním migrační politiky, včetně více deportací a pracovních povinností pro žadatele o azyl. Strana chce také změnit fungování veřejnoprávních médií (včetně případného zrušení či privatizace, což se týká i MDR, stanice pro Sasko-Anhaltsko), zavést zvláštní třídy pro děti žadatelů o azyl, omezit financování některých programů na podporu demokracie, například od nadací navázaných na politické strany a ve školách zakázat duhové vlajky; naopak by měly podle strany na školách vlát každý den státní vlajky. Plánuje také zeštíhlit zemskou vládu a její výdaje a prověřit postup úřadů během pandemie covidu-19.

Drtivá většina kandidujících stran se odmítá s AfD jakkoliv spojovat, a to především v případné zemské vládě. Důvody jsou nejen ideologické a programové, ale také mimo jiné jde o různé kontroverze kolem strany a jejích členů. Více v kapitole Kontroverze, napětí a odpor kolem AfD a také komentáři Daniela Kaisera Kdo je „nejnebezpečnější muž Německa“.

Právě povolební matematika bude proto klíčová. Pokud do zemského sněmu pronikne více menších stran (FDP, Zelení, případně i Levice), může být cesta AfD k většině složitější, jelikož tyto i vládní strany s ní dlouhodobě převážně odmítají spolupracovat. Pokud naopak některé z nich pětiprocentní hranici nepřekročí, může se její pozice ještě výrazně posílit, a to ať už pro případnou jednobarevnou vládu, či (spíše méně pravděpodobnou) kompromisní spolupráci s další ze zvolených stran.

Levice (Die Linke) – Eva von Angernová

Levici, vyznávající především zelenou, progresivistickou a socialistickou politiku, vede devětačtyřicetiletá právnička Eva von Angernová, pro kterou jde o druhou kandidaturu na post volební lídryně. V zemském sněmu patří k nejvýraznějším odpůrcům AfD.

Strana se pod jejím vedením snaží konkurovat AfD mimo jiné v tématu „domova“ a zdůrazňuje sociální otázky. Von Angernová se zaměřuje například na problematiku dětské chudoby a současně podporuje odmítavý postoj k deportacím azylantů a příchozích migrantů.

Lídr CDU Schulze spolupráci s Levicí stejně jako s AfD dlouhodobě odmítá. Pro povolební situaci může mít Levice nicméně i tak velký význam. Mohl by se totiž nakonec přece jen zopakovat scénář sousedního Durynska, kde opoziční Levice s vládní CDU přes vzájemný odpor místy pragmaticky spolupracuje prostřednictvím hlasů v zemském parlamentu.

Zelení (Bündnis 90/Die Grünen) – Susan Sziborra-Seidlitzová

Zelené (celým názvem Svaz 90/Zelení), další stranu vyznávající progresivismus a také výrazný eurooptimismus, vede osmačtyřicetiletá zemská předsedkyně Susan Sziborra-Seidlitzová. Věnuje se především energetice, zdravotnictví a školství a prosazuje další rozvoj větrné a solární energetiky.

Zelené ale čeká tvrdý boj o vstup do zemského sněmu. Podle průzkumů se jejich podpora pohybuje kolem pětiprocentní hranice. Jejich případný propad pod ni by přitom mohl výrazně změnit povolební rozložení sil. Na druhou stranu, u současných zemských vládních stran, tedy CDU, SPD a FDP, mají o něco lepší pozici než podobně zaměřená Levice.

Sziborra-Seidlitzová současně podporuje další vstup migrantů do země, přičemž zdůrazňuje především nutnost integrace nově příchozích.

BSW Sahry Wagenknechtové– Claudia Wittigová a Thomas Schulze

Spojenectví Sahry Wagenknechtové BSW (celým názvem Spojenectví Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost), strana vyznávající především levicový konzervatismus a národovectví, vysílá do voleb dvojici lídrů – zemského spolupředsedu Thomase Schulzeho a historičku Claudii Wittigovou.

BSW staví hlavně na nespokojenosti se spolkovou vládou Friedricha Merze a na kritice CDU. Jeho hlavním cílem je podle ZDF sesadit křesťanské demokraty, kteří v Sasku-Anhaltsku vedou zemskou vládu nepřetržitě od roku 2002. Zároveň se jedná o stranu, u níž má nejvyšší pravděpodobnost případné vládní spojenectví s AfD, jelikož vedení strany tuto spolupráci na rozdíl od vedení ostatních stran nikdy zcela nevyloučilo, i když ohledně tohoto případného kroku panují ve straně spory.

Také BSW ale bojuje o překročení pětiprocentní hranice. Pokud by se do zemského sněmu spolu s ním nedostaly například FDP či Zelení, zásadně by se změnil počet stran potřebných k sestavení většiny. Právě i proto mohou mít strany s relativně nízkou podporou nakonec nepoměrně velký vliv na to, kdo bude v Sasku-Anhaltsku vládnout.

POSLEDNÍ ECHO PORADA, VE KTERÉ SE ROZEBÍRAJÍ I NĚMECKÉ VOLBY: AfD jako účet za chyby německého establishmentu. Kam se posunuje pravice?

Kontroverze, napětí a odpor kolem AfD

Strana kvůli své politice v Německu i Evropě budí kontroverze i obavy u části voličů a politického spektra. Zemská organizace AfD v Sasku-Anhaltsku je dokonce tamním Úřadem na ochranu ústavy označována za prokazatelně pravicově extremistickou. Kritika se snáší také na mnohdy tvrdé až radikální návrhy strany, a to jak na celostátní, tak i zemských úrovních.

V případě zemského lídra AfD pro Sasko-Anhaltsko Ulricha Siegmunda a jeho zemských kolegů se často v německých médiích zmiňovali například dva blízcí lídrovi spolupracovníci, Patrick Harr a Laurens Nothdurft. Ti se měli zamlada angažovat v „hitlerovském“ skautu jménem HDJ (Heimattreue Deutsche Jugend). Z dětí tento HDJ údajně vychovával „národněsocialistické bojovníky za svobodu“, na táborech při nástupu měly děti obličeje pomalované hákovými kříži. Roku 2009 bylo HDJ zakázáno, AfD samo ho má v seznamu organizací a skupin, jejichž současní nebo bývalí členové nesmějí být přijati do strany. V sasko-anhaltské Alternativě nicméně Harr i Nothdurft svou roli našli a mohli by se stát i ministry v případě, že skončí v zemské vládě.

U samotného Siegmunda se v německých i zahraničních médiích nejčastěji zmiňuje radikální skepse k pandemické politice, jako byly lockdowny nebo očkování, i některé další antisystémové postoje, stejně jako skeptické a zesměšňující výroky vůči státní a evropské klimatické politice a Green Dealu. S těmi vstoupil Siegmund v Německu v známost již právě v době koronavirové pandemie jakožto poslanec zemského sněmu.

Spolupředsedkyně celé AfD Alice Weidelová dále například nedávno v letním rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF znovu vzbudila pozornost a kritiku výroky, že její strana chce v případě účasti ve spolkové vládě prosadit odchod Německa nejen z eurozóny, ale i ze Schengenského prostoru. Otevřené hranice podle ní ohrožují vnitřní bezpečnost země.

Často diskutovaným tématem jsou také údajná úzká napojení strany či některých jejích členů na Rusko a Kreml. Někteří straníci byli kvůli svému vystupování rovněž obviněni ze sympatií k fašismu či nacismu a jeho minulosti v Německu.

Jednou z takto kontroverzních postav AfD je současný poslanec Bundestagu Maximilian Krah. Ten v roce 2024 v rozhovoru pro italské noviny mimo jiné prohlásil, že „ne všichni v SS byli zločinci“. AfD tehdy čelila kritice i od francouzského Národního sdružení, které prosadilo její vyřazení z europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID). Krah odstoupil z vedení AfD a strana ho nezařadila do své delegace v Evropském parlamentu. Po spolkových volbách v roce 2025 se však vrátil do Bundestagu a následně byl přijat i do parlamentního klubu AfD.

Kontroverze kolem Kraha se týkaly také jeho okolí. Jeho dřívější asistent byl usvědčen ze špionáže pro Čínu a Krah čelil pozornosti kvůli kontaktům s proruskými politiky. Přesto v roce 2025 získal ve svém volebním obvodu v okolí Saské Kamenice (Chemnitz) přímý mandát se 44,2 procenta hlasů.

Právě kontroverze kolem AfD a jejích členů na spolkové, ale i zemských úrovních se před volbami promítly také do nebývalého odporu vůči straně, který se stal jedním z hlavních symbolů těchto voleb. Jen v srpnu se v Sasku-Anhaltsku i jinde v Německu odehrálo několik různých protestů.

Jeden z nejvýznamnějších se odehrál 26. srpna v hlavním městě Saska-Anhaltska Magdeburku. Majitelé obchodů, restaurací a dalších podniků tam na půl dne zavřeli své provozovny a zapojili se do „stávky migrantů“ na protest proti rostoucím preferencím AfD. Podle odhadů se zapojilo kolem 150 provozoven. Organizátoři chtěli upozornit na důsledky případné vlády AfD a na význam migrantů pro německou společnost a ekonomiku.

Do odporu vůči AfD se v posledních týdnech zapojily dokonce také některé veřejně činné osoby spojené se státními orgány a politikou i Vrchní správní soud. Přední německý policejní odborář Sven Hüber například vyzval své kolegy, aby se připravili na případnou vládu AfD a v případě „protiústavních příkazů“ byli připraveni je odmítnout. „Na ústavu nemůžete přísahat a zároveň se spojovat s jejími nepřáteli,“ uvedl.

V podobné době se objevily zprávy o bezprecedentním rozhodnutí zemského Vrchního správního soudu, podle něhož může být členům AfD v Sasku-Anhaltsku zakázáno vlastnit zbraně pouze z důvodu jejich stranické příslušnosti. Soud potvrdil odebrání zbrojních licencí třem členům AfD s odůvodněním, že podpora protiústavní organizace znamená podle zbraňového zákona nespolehlivost. S tím kontrastuje skutečnost, že AfD není protiústavní a může kandidovat ve volbách, což také činí. Dotčení politici AfD proti rozhodnutí podali ústavní stížnost.

Zhruba týden před zemskými volbami se nakonec spolkový ministr obrany Boris Pistorius (SPD) a ministerský předseda Bádenska-Württemberska Cem Özdemir (Zelení) vyslovili pro podání petice k Spolkovému ústavnímu soudu za zákaz zemských sdružení AfD klasifikovaných jako „völkisch“ (nacionalistická). Podle nich by mělo být co nejrychleji zahájeno řízení o zákazu zemských organizací AfD v Durynsku, Sasku, Sasku-Anhaltsku a Braniborsku.