Poplatky za ČT a ČRo měly skončit od ledna. Vláda připouští průtahy

Vláda dál počítá se zrušením koncesionářských poplatků pro Český rozhlas a Českou televizi, zda se ale změnu podaří prosadit už od 1. ledna příštího roku, není jisté. Vládní návrh ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristé) dosud neprošel ani prvním čtením ve sněmovně a ministři hnutí ANO v pondělí po jednání vlády na dotaz Echa připustili, že se legislativní proces může protáhnout. V návrhu rozpočtu na příští rok šéfka resortu financí Alena Schillerová (ANO) zatím peníze pro veřejnoprávní média tedy přímo vyčlenit nechce, počítá ale s rezervou.

„V rozpočtu máte mít to, na co je zákon,“ řekla Schillerová v pondělí po jednání vlády na dotaz novinářů, zda už při přípravě státního rozpočtu na rok 2027 počítá s vyššími výdaji na veřejnoprávní média. Připomněla, že návrh na nový způsob financování zatím není ani po prvním čtení. „Bylo by naprosto legitimní, kdybych to v rozpočtu neměla. Nicméně nevím, jak se bude vyvíjet legislativní proces, takže musím ve vládní rozpočtové rezervě s nějakou určitou rezervou počítat. V kapitole kultury to určitě nebude,“ uvedla ministryně.

Klempířův vládní návrh má zrušit současné televizní a rozhlasové poplatky a financování České televize a Českého rozhlasu převést na stát. Dosavadním plánem ministra bylo, aby nový systém začal platit od 1. ledna 2027. Jenže návrh, který vláda poslala do sněmovny v červnu, se nikam zatím neposunul. Na přímý dotaz Echa, zda termín 1. ledna stále platí, Schillerová jasnou garanci nedala. „Zákon leží ve Sněmovně, to znamená, že zařazen do prvního čtení může být nejdřív na zářijové schůzi, ale je to otázka nějakých priorit, takže uvidíme,“ uvedla. Podle informací Echa to navíc zatím nevypadá, že by měl s Klempířovou novelou nastat kvap, aby bylo jisté její dokončení ještě před začátkem příštího roku. Návrh musí teprve projít prvním čtením, výbory a dalšími dvěma čteními ve Sněmovně, následně Senátem a musí jej podepsat prezident. Horní komora a hlava státu přitom úpravu dlouhodobě kritizují, stejně tak opoziční poslanci, kteří slibovali obstrukce kvůli úpravě.

O dalším postupu podle vicepremiérky bude jednat v nejbližší době sněmovní grémium i vládní koalice. „V tuto chvíli se nedá předjímat, takže uvidíme, jak se bude vyvíjet a jak nakonec dopadne,“ míní Schillerová. Koaliční rada se má potkat v úterý odpoledne. Podobně opatrný byl na dotaz Echa i první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). „Určitě víte, jak se rychle schvalují zákony. No a to ještě někdo chce třeba ten zákon brzdit. To znamená, můžeme potvrdit to, že to nastane, ale záleží na Sněmovně, jak rychle,“ uvedl Havlíček. Ve hře proto zůstává také dřívější poslanecký návrh, pod kterým je podepsán mimo jiné 1. místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO). Ten by nepřinesl okamžité úplné zrušení poplatků, ale jejich omezení pro část domácností a firem a už dříve byl prezentován jako možný mezikrok pro případ, že se komplexní vládní změna zdrží. Na otázku Echa, zda nakonec koalice sáhne právě po tomto řešení, Nacher v pondělí odpověděl pouze: „Počkejme s tím prosím do konce týdne.“

Na dotaz novinářů, zda se má financování médií veřejné služby změnit od 1. ledna 2027, ministr kultury Klempíř již minulý týden řekl, že neumí nyní odpovědět. „Jestli to bude od 1. ledna, jestli to stihneme, nebo nestihneme, jestli to bude posunuto, to vám teďka nedokážu říci,“ uvedl. Exministr kultury Martin Baxa (ODS), který vede sněmovní podvýbor pro kulturu, se úvaze o jiném financování médií veřejné služby podivil s tím, že jde o osm miliard korun, které by dle předlohy ležící v dolní parlamentní komoře měly jít právě z kapitoly resortu kultury. Vládní koalice má nahrazení poplatků přímou platbou z rozpočtu ve svém programovém prohlášení, obavám z politizace obou médií se brání. K věci se v pátek, kdy proběhlo 58. výročí srpnové okupace ČR z roku 1968, před budovou Českého rozhlasu vyjádřil i prezident Petr Pavel, který současnou situaci srovnával právě s normalizačním ovládnutím média. Hlava státu přitom označila současné snahy za ještě „plíživější“.