Německo eviduje 414 náboženských radikálů jako bezpečnostní hrozbu. Většina má německé občanství

Přes čtyři stovky potenciálně nebezpečných náboženských radikálů evidují německé bezpečnostní složky. Debata se po útoku v Berlíně soustředí zejména na otázku, zda lze některé z nich vyhostit. U značné části to kvůli německému občanství není možné. Čísla zveřejnilo německé ministerstvo vnitra na základě dotazu AfD v parlamentu, informuje deník Welt.

Kategorie lidí označovaných policií jako „Gefährder“, tedy potenciální bezpečnostní hrozby, zahrnuje ty, u nichž úřady vidí konkrétnější riziko spáchání závažného činu.

Ze 414 osob vedených v kategorii nábožensky motivovaných hrozeb má 166 pouze zahraniční občanství, dalších 144 pouze německé. Zbývajících 104 lidí má německé občanství společně s občanstvím další země. Celkem tak německý pas vlastní 248 z evidovaných 414 osob.

Právě otázka občanství se v Německu znovu dostala do politické debaty po islamisticky motivovaném útoku na berlínský pochod hrdosti v centrálním berlínském parku Tiergarten. Toho se účastnily tisíce lidí. Pachatel Abdul Ballout do davu najel a následně zaútočil mačetou. Jedna žena útok nepřežila a skoro 30 lidí bylo zraněno. Debatu v Německu rozvířilo zjištění, že se Ballout narodil v Berlíně a měl pouze německé občanství, takže jeho případné vyhoštění ze země nepřipadalo v úvahu.

Podrobnější údaje ministerstva vnitra ukazují, že mezi 104 lidmi s dvojím občanstvím má nejvíce vedle německého také turecké občanství, a to 26 osob. Následuje 16 lidí s marockým a 11 s libanonským občanstvím. Osm má také ruský, sedm tuniský a pět syrský pas. Další případy se týkají mimo jiné Iráku, Afghánistánu, Kosova či Polska.

Nová čísla vyvolala reakci opoziční Alternativy pro Německo (AfD), na jejíž parlamentní dotaz ministerstvo údaje poskytlo. Místopředseda poslaneckého klubu Sebastian Münzenmaier požaduje zpřísnění pravidel pro dvojí občanství a možnost odebrat německý pas islamistickým radikálům, kteří mají současně občanství jiného státu.

Debata o občanství je však pouze částí bezpečnostního problému. Z údajů ministerstva zároveň vyplývá, že více než třetina osob označených za nábožensky motivované bezpečnostní hrozby má výhradně německé občanství a nemohla by být ze země vyhoštěna. Německé úřady se proto vedle možností deportace zabývají především sledováním radikální islamistické scény a předcházením útokům osob, které bezpečnostní složky považují za zvlášť rizikové.

Údaje zapadají do širšího obrazu islamistické scény v Německu. Podle tamního Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, tedy civilní kontrarozvědky, se v zemi nachází přibližně 28 645 islamistů, přičemž 9110 z nich bezpečnostní složky považují za osoby ochotné použít násilí, píše Welt.