Výstavba bytů v Praze? Za 400 milionů ani jedno stavební povolení

„Kolik jsme postavili bytů za osm let? Nula.“ Tímto sloganem začalo opoziční hnutí ANO v Praze tepat náměstka primátora Petra Hlaváčka ze STAN. Jde sice o velkou zkratku v rámci volební kampaně, samotné číslo je však pravdivé. A Hlaváček, který má na starosti územní rozvoj, ve městě, jemuž na účtech leží přes 180 miliard korun, se za celá dvě volební období přes množství rozdělaných projektů skutečně zatím nemůže pochlubit žádným postaveným bytem. Ba co víc, žádný z návrhů dosud nezískal ani stavební povolení.

„Je to předvolební boj. Pravda je, že my nic nestavíme. V tuto chvíli je to všechno v procesu, žádá se o stavební povolení na asi čtyři sta bytů a dalších zhruba osm tisíc se chystá. K tomu jsme udělali změny územního plánu, které významně zvýšily hodnotu městských pozemků,“ vysvětluje to Hlaváček, na něhož už se podle informací Echo24 začínají zlobit i někteří koaliční partneři, hlavně nejsilnější ODS.

Hlavním důvodem, proč teď Hlaváček začíná čelit kritice, je městská příspěvková organizace nazvaná Pražská developerská společnost (PDS). Její provoz vyšel Prahu za dosavadních šest let na 400 milionů korun. Hlaváček byl v minulém volebním období za tehdejšího pirátského primátora Zdeňka Hřiba hlavním iniciátorem vzniku této společnosti. Politik se při jejím založení v roce 2020 inspiroval u podobných městských subjektů fungujících v Hamburku nebo Kodani.

Základní myšlenkou bylo vytvořit společnost, pod niž město převede svoje stavební pozemky, které byly do té doby v gesci odboru investic a dalších. Pražská developerská společnost pak ve spolupráci s architekty z Institutu plánování a rozvoje, známého pod zkratkou IPR, který mimochodem Hlaváček před lety vedl, s orgány městské správy a samosprávy vytvoří ve vytipovaných lokalitách projekty – zaměřené především na nájemní bydlení. S tím, že vše tak bude moci být lépe promyšlené a zasazené do kontextu města, než když každý magistrátní projekt řeší jiní úředníci a politici.

Společnost v průběhu let rozpracovala na celém území hlavního města přes třicet projektů. A na svém webu se prezentuje částkou čtyři miliardy korun – na tolik by měly být zhodnoceny příslušné pozemky, pokud na nich jednou budou stát plánované bytové domy. Během šesti let je však výsledek zatím – i co se týče zmíněných stavebních povolení – nula.

Na mém dvorku se stavět nebude

„Chápeme, že se spoustou návrhů je to v Praze těžké. Ale máte tam menší projekty jako Nový Zlíchov, kde nepotřebujete scelovat více stavebních pozemků, stačí udělat studii, projekt, zažádat a postavit dvacet pět bytů. Podobnou věc někteří starostové v městských částech zvládnou komplet za dva a půl roku. Tady se pořád něco maluje a není nic,“ řekl Echu jeden ze zdrojů z koalice, který si nepřeje být jmenován. A v kritice vůči společnosti je tak ještě kritičtější než šéf opozičního ANO v Praze a volební lídr hnutí Ondřej Prokop.

„Vím, že někteří starostové z ODS mají výsledky. Ale městské části ty projekty obvykle mívají menší, vědí, co místní chtějí, nestaví na zelené louce. Většinou tam je nějaká rozbořená budova a občané jsou rádi, že ji městská část přestaví. PDS má smůlu v tom, že jde hlavně o projekty na zelené louce, které sousedi nechtějí,“ popisuje Prokop, podle něhož by pomohlo, kdyby se městská společnost nesnažila celý proces obstarat sama, ale v určité fázi do něj pustila soukromé developery.

„Naráží na známý fenomén NIMBY (z anglického Not In My BackYard). Nikdo nechce, aby se stavělo v sousedství nebo na jeho dvorku. Město je velmi svázané v tom to překonat. Stačí jedno SVJ (společenství vlastníků jednotek), které vám začne projekt obstruovat. A vy jako městská příspěvkovka nemůžete daňovým poplatníkům vzít peníze a nabídnout je tomu SVJ, že jim na oplátku opravíte výtah nebo střechu. To je trestný čin. Soukromý investor má v tomto mnohem větší volnost,“ argumentuje Prokop a uvádí konkrétní příklady, proč se projekty táhnou.

„Třeba v Dolních Počernicích na Černém Mostě projektují bytovou výstavbu prakticky bez parkování. Což je sice západní trend a dává to nějakou logiku, když si řeknete, že jde o budovu na metru, ve které budete ubytovávat úředníky. Ale zase to naráží na NIMBY. Sousedské spolky se bojí, že se jim tam přistěhují lidé, kteří budou parkovat na jejich místech. V Nových Dvorech zase PDS ustoupila tlaku místních tak, že extrémně zmenšila projekt a snížila počet jeho pater. Což je ale taky špatně. Naším cílem by přece mělo být vytěžit ten pozemek na maximum, takto prakticky způsobujete daňovému poplatníkovi škodu,“ popisuje Prokop.

„V určité fázi tam u některých projektů soukromé investory zařadíme. Samozřejmě je ideální najít kombinaci. Ale nejdřív to celé musíte mít nachystané. Ondrovi Prokopovi se to snadno řekne. Když vidíte, že takový obvyklý projekt v Praze zabere osm, deset let, kolik peněz dá developer za veškeré materiály, tak mi argumentace čtyřmi sty miliony korun připadá hodně zjednodušená,“ hájí se Hlaváček.

Sto milionů na reklamu, zbláznili jste se?

Vášně přitom teď budí také zdaleka největší projekt, který je s Hlaváčkem a Pražskou developerskou společností spojený – Vltavská filharmonie. Stavba, která má vyjít na 12 miliard korun bez DPH a dalších pět miliard pak má být vyčleněno na úpravy okolí, zatím nemá všechna potřebná povolení ani zajištěný rozpočet. Pražská developerská společnost nicméně už vypsala tendr na mediální propagaci tohoto projektu na následující čtyři roky v objemu až 104 milionů korun bez DPH.

„Ten tendr je naprosto nemravný. I vládní kampaň na Tečku v době covidu, která byla po celé republice, stála 50 milionů korun. A tohle je 100 milionů jenom za pražský projekt, který je hezký, v zásadě ho všichni chtějí a nepotřebuje reklamu. Když máte nějakou novinku ve filharmonii, tak to novináře zajímá a píšou o tom, na to fakt nepotřebujete pálit takové peníze,“ namítá Prokop.

Že je tendr v tuto chvíli, kdy se stavba teprve chystá, naprosto „nedůvodný“, se domnívá také stranicky nezařazená (původně zvolena za koaliční Spolu) zastupitelka Hana Kordová Marvanová. Do Hlaváčka kvůli tendru podle kuloárních informací šijí ale také koaliční partneři.

„Nikde není řečeno, že ta částka má být vyčerpána celá. Je to rámec na čtyři roky. Účelem je komplexní komunikace všech aspektů toho projektu od dotazů k dopravní infrastruktuře až po význam v kulturní infrastruktuře celé země,“ říká Hlaváček. „Jediný důvod, proč se to teď řeší, je že máme pět měsíců před volbami. Ale je pravda, že zvažuji, zda ten tendr neodložit,“ přiznává.

Podle vedoucího projektového týmu Vltavské filharmonie, architekta Martina Krupauera, jenž s Hlaváčkem spolupracoval na více velkých projektech, bude stavba obnášet spoustu technických úskalí, jako jsou třeba očekávaná dopravní omezení v okolí jedné z nejrušnějších tepen metropole – Hlávkova mostu. „Nejdřív musíme udělat půlku jámy, pak posuneme magistrálu, pak uděláme druhou půlku jámy a pak tu magistrálu zasypeme,“ líčil Krupauer nedávno webu TN.cz. V magistrátních debatách však opět probublává kritika Hlaváčkovy údajné příliš velké rozmáchlosti.

„Je to dobrý projekt, ale je potřeba ho zlevnit. Bylo by dobré do toho pustit nějakého cenaře, který řekne, co je v tom projektu zbytné a není třeba dělat hned,“ říká Prokop. Hlaváček si nicméně za projektem v celé jeho šíři stojí.

Alespoň jeden velký počin, byť zatím opět jen na papíře, si však náměstek primátora nejspíš brzy připíše. A to metropolitní plán, který už teď ve čtvrtek 28. května čeká schvalování na zastupitelstvu. Dokument, o němž se v Praze mluví od roku 2012, by měl platit od září. A celkově výrazně urychlit výstavbu bytů, protože už je nebudou brzdit dlouhé změny územního plánu, o které musí nyní developeři žádat.

Byť dokument vznikal roky a rozhádat se na něm při nedávném hlasování v radě dokázali koaliční Piráti, stále lze mluvit o úspěchu. Například Brno totiž poslední územní plán schvalovalo třicet let.