Trump: Zdražení ropy je jen krátkodobé. „Je to malá cena za bezpečnost a mír. Jen hlupáci si myslí opak“

Americký prezident Donald Trump dnes reagoval na prudký růst cen ropy v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Podle něj je současné zdražení pouze dočasné a představuje přijatelnou cenu za odstranění íránské jaderné hrozby. Tankery obnoví normální plavbu na Blízkém východě v nejhorším případě „za několik týdnů“, říká americký ministr energetiky Chris Wright,, čímž ukončí prudký nárůst cen ropy.

„Krátkodobé ceny ropy, které rychle klesnou, až bude zničena íránská jaderná hrozba, jsou pro bezpečnost a mír USA a světa velmi malou cenou. Jen hlupáci by si mysleli opak!“ napsal Trump na síti Truth Social.

Jeho komentář přichází v době mimořádných turbulencí na energetických trzích. Ceny ropy na začátku týdne prudce vzrostly a dostaly se na nejvyšší úroveň od poloviny roku 2022. Kolem pondělní 08:00 SEČ severomořská ropa Brent zdražovala zhruba o 18 procent na 109,41 dolaru za barel, zatímco americká ropa WTI rostla o 17 procent na 106,37 dolaru za barel. Při ranním asijském obchodování se ceny obou kontraktů přechodně dostaly až k hranici 120 dolarů za barel. Během dne se cena Brentu vrátila zhruba k hranici nebo i pod 100 dolarů za barel. Saúdská Arábie dnes oznámila, že snižuje produkci ropy. Důvodem je naplnění skladovacích zařízení kvůli nedostatečnému odbytu, protože tankery neplují do krizové oblasti.

Cena ropy prudce vzrostla uprostřed útoků na Írán kvůli „prémii za strach na trhu“, ale Íránem vynucená inflace cen ropy „konečně skončí“, podle ministra energetiky Chrise Wrighta, jakmile lodě obnoví normální pohyb. „Myslím, že už to není daleko k obnovení pravidelnější lodní dopravy Hormuzským průlivem,“ řekl Wright v neděli v CNN. „Ano, v tuto chvíli se k normálnímu provozu ani zdaleka neblížíme. A to bude nějakou dobu trvat. Ale v nejhorším případě je to opět pár týdnů. To nejsou měsíce,“ uvedl ministr.

Za růstem stojí především eskalace konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Energetické trhy zneklidňuje zejména situace kolem Hormuzského průlivu, kterým za běžných okolností prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Kvůli bezpečnostním rizikům a útokům v regionu se doprava tankerů výrazně zpomalila a některé pojišťovny odmítají krýt válečná rizika.

Napětí v oblasti už dopadá i na samotnou těžbu. Irák a Kuvajt začaly omezovat produkci ropy a analytici varují, že podobný krok mohou brzy podniknout také Spojené arabské emiráty či Saúdská Arábie. V Iráku například těžba na hlavních jižních polích klesla o 70 procent na přibližně 1,3 milionu barelů denně, protože země nemůže ropu vyvážet přes Hormuzský průliv a skladovací kapacity jsou zaplněné.

Růst cen ropy se už začíná výrazně promítat do cen pohonných hmot a analytici zároveň upozorňují, že současná situace může přerůst v bezprecedentní energetickou krizi. „Pokud se velmi brzy něco nezmění, nacházíme se v potenciálně zásadní a bezprecedentní energetické krizi,“ uvedl bývalý analytik Mezinárodní agentury pro energii Neil Atkinson. Podle něj není možné spolehlivě odhadnout, kam až by ceny ropy mohly vystoupat.

Když byla ropa naposledy na podobných úrovních v létě 2022, stál benzin v Česku kolem 47 korun za litr a nafta přibližně 48 korun za litr. Analytici zároveň varují, že i v případě rychlého ukončení konfliktu mohou spotřebitelé po celém světě čelit zvýšeným cenám paliv ještě týdny nebo měsíce kvůli narušené logistice a poškozené infrastruktuře.