Vláda potvrzuje své plány. Kdo půjde v kolika letech do důchodu a kdo první narazí na strop
DŮCHODY
Vláda opakovaně potvrzuje, že i přes zdržení harmonogramu se počítá s opětovným zastropováním důchodového věku na 65 letech. Vrátit by se penzijní systém měl k původnímu mechanismu, tedy ačkoliv návrh ještě není na stole, zřejmě by se nemělo nic měnit na růstu penzijního věku v následujících letech. Na strop tak budou jednotlivé skupiny narážet postupně.
Novela platná od loňského ledna, přijatá za minulé vlády premiéra Petra Fialy (ODS), zavedla další navyšování důchodového věku. Po roce 2030 se podle ní má zvyšovat věk pro získání nároku na odchod do řádného důchodu o měsíc za rok. Strop je nastavený na hranici 67 let.
Ke zlomu ve výpočtu pro většinu populace (s výjimkou žen majících dvě a více dětí) má dojít po ročníku 1965, v kterém se vyrovná hranice odchodu do důchodu na 65 letech. Od ročníku 1966 (opět s výjimkou žen, tentokrát od tří a více dětí) už je vývoj striktně lineární, tedy každý další ročník si může připočíst k důchodovému věku jeden měsíc navíc. Pro všechny, včetně žen s více dětmi, se pak má situace srovnat s ročníkem narození 1973. Všichni lidé narození v tomto roce už mají odcházet do důchodu v 65 letech a osmi měsících.
Co podle nynější úpravy platí pro všechny další ročníky? Za každý další rok si musí přičíst jeden měsíc k důchodovému věku ročníku 1973. Tedy kupříkladu, kdo se narodil v roce 1985 a je tak o 12 let mladší než lidé narození v roce 1973, si připočte k 65 letům a osmi měsícům dalších 12 měsíců. Do důchodu tedy půjde ve věku 66 let a 8 měsíců. Ročník 1966 tak měl jít do penze v 65 letech a jednom měsíci, u lidí narozených po roce 1988 se důchodový věk zastropoval na 67 letech.
To se má však nyní změnit, vláda Andreje Babiše (ANO) opakovaně potvrzuje, že počítá s návratem původního stropu 65 let. Stihnout to chce přitom do konce volebního období, v druhé „vlně“ změn penzijního systému, což je stále s „rezervou“ před tím, než k dosažení původního stropu dojde.
