PŘEHLEDNĚ: Kdo si polepší a kdo ostrouhá? Podívejte se, kolik z rozpočtu mají dostat jednotlivá ministerstva

Ministerstvo financí v pondělí zveřejnilo návrh státního rozpočtu na příští rok, podle kterého by si většina rozpočtových kapitol měla meziročně polepšit. Návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Výdaje by měly vzrůst o 6,2 procenta na 2,578 bilionu. Sněmovně musí vláda návrh rozpočtu odeslat do konce září. Zde se můžete v přehledných grafech podívat, s jakými konkrétními výdaji u jednotlivých ministerstev aktuální (v pondělí předložený) návrh rozpočtu počítá, respektive jaké jsou u jednotlivých rozpočtů změny oproti rozpočtu letošnímu.

Stát by měl příští rok hospodařit s rozpočtovým schodkem 389 miliard korun. Deficit by podle návrhu, který vládě v pondělí předložilo ministerstvo financí, měl být druhý nejhlubší v historii Česka. Letos plánovaný schodek je 310 miliard korun.

Výdaje čtrnácti ministerských kapitol mají proti schválenému rozpočtu letošního roku dohromady vzrůst přibližně o 78,7 miliardy korun, z 1,996 bilionu na 2,075 bilionu korun. Rozdíly mezi jednotlivými resorty jsou ale mimořádně výrazné.

Výdaje ministerstev v návrhu SR 2027

Podíl se počítá pouze z výdajů 14 ministerstev.

Resort Výdaje (mld. Kč) Podíl ■ MPSV 1026,0 49,5 % ■ MŠMT 287,9 13,9 % ■ MO 191,0 9,2 % ■ MD 162,4 7,8 % ■ MV 123,2 5,9 % ■ MPO 67,9 3,3 % ■ MZe 64,2 3,1 % ■ MSp 41,9 2,0 % ■ MF 27,7 1,3 % ■ MMR 21,0 1,0 % ■ MŽP 19,7 1,0 % ■ MK 18,6 0,9 % ■ MZd 12,7 0,6 % ■ MZV 10,4 0,5 %

Zdroj: MF ČR, návrh státního rozpočtu na rok 2027. Hodnoty jsou zaokrouhleny.

Popisek grafu: Čtrnáct ministerských kapitol má v návrhu státního rozpočtu na rok 2027 dohromady 2 074,5 miliardy korun. Zdaleka největší položkou je MPSV s 1 026,0 miliardy korun, tedy téměř polovinou všech ministerských výdajů. S velkým odstupem následují MŠMT, MO a MD. Graf zachycuje pouze ministerstva, nikoli celý státní rozpočet.

Jak se mění rozpočty ministerstev: 2026 vs. 2027

Schválený rozpočet 2026 a návrh výdajů ministerských kapitol na rok 2027. Uvedeny jsou zkratky ministerstev.

2026 2027

MPSV

 

1009,8

 

1026,0

+16,2 mld.
+1,6 %

MŠMT

 

284,0

 

287,9

+3,9 mld.
+1,4 %

MO

 

154,8

 

191,0

+36,2 mld.
+23,4 %

MD

 

145,9

 

162,4

+16,5 mld.
+11,3 %

MV

 

122,1

 

123,2

+1,1 mld.
+0,9 %

MPO

 

54,5

 

67,9

+13,4 mld.
+24,6 %

MZe

 

63,4

 

64,2

+0,8 mld.
+1,3 %

MSp

 

40,6

 

41,9

+1,3 mld.
+3,1 %

MF

 

28,4

 

27,7

−0,7 mld.
-2,3 %

MMR

 

31,7

 

21,0

−10,7 mld.
-33,7 %

MŽP

 

20,4

 

19,7

−0,7 mld.
-3,2 %

MK

 

17,6

 

18,6

+1,0 mld.
+5,6 %

MZd

 

12,7

 

12,7

−0,0 mld.
-0,1 %

MZV

 

10,0

 

10,4

+0,4 mld.
+4,3 %

Zdroj: MF ČR, návrh státního rozpočtu na rok 2027. Změny jsou dopočteny z nezaokrouhlených částek.

Největší absolutní nárůst má Ministerstvo obrany, kterému se rozpočet zvyšuje o 36,2 miliardy korun, tedy o 23,4 procenta. Mělo by tak splnit stanovený závazek dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Výrazně přidává také doprava o 16,5 miliardy, Ministerstvo práce a sociálních věcí o 16,1 miliardy a průmysl a obchod o 13,4 miliardy korun.

Příjmy dopravy by letos měly být nižší, z většiny tvořené financemi z Evropské unie. Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), ze kterého se financuje výstavba silnic a železnic, se nyní projednává a jeho konečná podoba zatím není schválena. U MPO stojí za růstem zejména výdaje na podporované zdroje energie, na které má být vyčleněno 40,7 miliardy korun.

MPSV se na důchodech chystá vyplatit meziročně o 19,3 miliardy korun víc. Víc má putovat i do příspěvku na péči, nemocenských dávek či superdávky. Naopak se škrtá v sumě na podporu v nezaměstnanosti a zaměstnávání, dotacích na opravy a modernizaci v sociálních službách i na platech, a to i přes změnu platových tabulek a zamýšlené navýšení výdělků.

Na opačné straně je Ministerstvo pro místní rozvoj, jehož kapitola klesá o 10,65 miliardy, tedy zhruba o třetinu. Zde ale velkou část propadu vysvětluje dobíhání evropského programového období a také přesun zaměstnanců a části agend pod nový Úřad rozvoje území. Mírně klesají také ministerstva životního prostředí a financí. V rozpočtu MF by se měly snížit zejména výdaje na činnost Finanční správy. Objem platů v resortu meziročně poroste. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) po srpnové schůzce s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) uvedl, že v rozpočtu počítá s penězi na boj se suchem a na financování národních parků. Dodal také, že jeho úřad kvůli úsporám chystá další snižování počtu míst. U zdravotnictví je změna prakticky nulová — pokles činí jen asi 0,85 milionu korun, tedy necelou setinu procenta.

Další úřady a instituce

Vedle čtrnácti ministerstev, která dohromady spravují přibližně 2,075 bilionu korun, připadá významná část prostředků na další kapitoly. Největší z nich je Všeobecná pokladní správa s 318,5 miliardy korun. Přes ni stát financuje řadu výdajů, které nelze přiřadit jednomu konkrétnímu ministerstvu. Patří sem například 175,7 miliardy korun na platby zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce. Významnou samostatnou položkou je také kapitola Státní dluh s téměř 130 miliardami korun, která zahrnuje především náklady na obsluhu státního zadlužení. Zbývajících přibližně 55 miliard korun připadá na další mimoresortní kapitoly, například Akademii věd, Národní sportovní agenturu, Správu státních hmotných rezerv, Úřad vlády, zpravodajské služby, bezpečnostní instituce nebo regulační úřady. Kategorie „ostatní mimoresortní kapitoly“ v grafu slouží pouze pro přehlednost a nejde o jednu samostatnou rozpočtovou kapitolu.

Celý státní rozpočet 2027 podle kapitol

Včetně VPS, státního dluhu a ostatních samostatných kapitol.

Kapitola Výdaje (mld. Kč) Podíl ■ MPSV 1026,0 39,8 % ■ VPS 318,5 12,4 % ■ MŠMT 287,9 11,2 % ■ MO 191,0 7,4 % ■ MD 162,4 6,3 % ■ Státní dluh 130,0 5,0 % ■ MV 123,2 4,8 % ■ MPO 67,9 2,6 % ■ MZe 64,2 2,5 % ■ Ostatní kap. 55,2 2,1 % ■ MSp 41,9 1,6 % ■ MF 27,7 1,1 % ■ MMR 21,0 0,8 % ■ MŽP 19,7 0,8 % ■ MK 18,6 0,7 % ■ MZd 12,7 0,5 % ■ MZV 10,4 0,4 %

Zdroj: MF ČR, návrh státního rozpočtu na rok 2027. Součet grafu: 2 578,2 mld. Kč.

Rozpočet Akademie věd ČR (AV ČR) se má příští rok zvýšit na 8,51 miliardy korun. Letos instituce hospodařila s 8,05 miliardy korun, její rozpočet by tak mírně vzrostl třetí rok v řadě, oproti letošnímu roku o téměř 462 milionů korun. Na platy zaměstnanců Akademie věd ČR má podle návrhu putovat 65,6 milionu korun, o 9,4 milionu více než letos.

Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů činí 8,51 miliardy korun, pro letošní rok bylo schváleno 8,05 miliardy korun. Částka je tedy pro příští rok vyšší.

Grantová agentura ČR (GAČR) by měla podle zveřejněného návrhu státního rozpočtu na příští rok hospodařit s 5,35 miliardy korun, což je o 507 milionů více než bylo schváleno pro letošní rok.

Rozpočet Bezpečnostní informační služby (BIS) by měl podle návrhu rozpočtu v příštím roce zůstat prakticky stejný jako letos. Kontrarozvědka by měla dostat na výdaje 2,587 miliardy korun, zatímco na tento rok má schváleno 2,597 miliardy. Kapitola u kontrarozvědky nespecifikuje přesné určení peněz, u kompletní částky uvádí, že je určená na zabezpečení úkolů BIS. Návrh počítá s příjmy BIS ve výši 320 milionů korun, do výdajů určených na obranu státu se má započítat 370 milionů.

Energetický regulační úřad (ERÚ) by v příštím roce měl hospodařit s výdaji přes 417,5 milionu korun, což je meziročně o 74 milionů více. Příjmy úřadu oproti letošnímu roku klesnou o téměř 36 milionů na 530,4 milionu korun. Největší část výdajů ERÚ půjde v příštím roce na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci. Vyjdou na téměř 300 milionů korun, meziročně o 12 milionů více. Výrazně pak vzrostou kapitálové výdaje úřadu, a to z letošních 4,6 milionu korun na 53,5 milionu korun v příštím roce.

ERÚ dohlíží na řádné fungování trhu s elektřinou, plynem a teplem v Česku. Jeho hlavním úkolem je ochrana spotřebitelů. Stanovuje regulované složky cen energií. Zároveň vydává licence dodavatelům, kontroluje konkurenční prostředí na trhu a řeší případné spory mezi zákazníky a obchodníky.

Kam peníze skutečně míří

Rozdělení podle institucí ale není jediný způsob, jak se na státní rozpočet dívat. Stejné peníze lze rozdělit také podle toho, k jakému účelu mají sloužit. Tento pohled ukazuje jiný obrázek než členění podle jednotlivých úřadů. Největší oblastí výdajů je podle výkonového členění Ministerstva financí sociální zabezpečení s 1,016 bilionu korun. Následují ostatní veřejné služby s 314,3 miliardy a vzdělávání s 283,6 miliardy korun. Významné položky představují také zdravotnictví se 192,4 miliardy, obrana se 183,3 miliardy a doprava se 163,4 miliardy korun.

Státní rozpočet 2027 podle účelu výdajů

Výkonové členění MF: kolik ze státního rozpočtu směřuje do jednotlivých oblastí.

Oblast Výdaje (mld. Kč) Podíl ■ Sociální zabezpečení 1015,7 39,4 % ■ Ostatní veřejné služby 314,3 12,2 % ■ Vzdělávání 283,6 11,0 % ■ Zdravotnictví 192,4 7,5 % ■ Obrana 183,3 7,1 % ■ Doprava 163,4 6,3 % ■ Bezpečnost a veřejný pořádek 116,4 4,5 % ■ Průmysl 66,6 2,6 % ■ Zemědělství a lesnictví 64,2 2,5 % ■ Právní ochrana 41,9 1,6 % ■ Politika zaměstnanosti 35,3 1,4 % ■ Kultura, sport, církve 29,7 1,2 % ■ Místní rozvoj 24,4 0,9 % ■ Základní a aplikovaný výzkum 21,9 0,8 % ■ Životní prostředí 20,3 0,8 % ■ Zvláštní kapitoly a volby 4,8 0,2 %

Zdroj: MF ČR, Státní rozpočet v kontextu výkonnosti, návrh SR 2027.

Právě zdravotnictví ukazuje rozdíl mezi oběma pohledy. Zatímco samotná kapitola Ministerstva zdravotnictví počítá pouze s 12,7 miliardy korun, celkové výdaje na zdravotnictví podle účelu dosahují 192,4 miliardy. Důvodem je především to, že 175,7 miliardy korun na platby státu za státní pojištěnce je vedeno ve Všeobecné pokladní správě, nikoli v rozpočtu ministerstva zdravotnictví. Ani tato částka ale nepředstavuje celkové výdaje celého českého zdravotnictví. Do nich by bylo nutné započítat také další zdroje mimo státní rozpočet, například výdaje zdravotních pojišťoven hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Graf proto neukazuje, kolik celkem stojí zdravotní systém, ale pouze to, jakou část státního rozpočtu stát podle své metodiky zařazuje do oblasti zdravotnictví. Pokud by mělo být počítáno do grafu i zdravotní pojištění, musely by se pak obdobně přidat i další mimo rozpočtové položky: například Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a další.

Položka „ostatní veřejné služby“ v posledním grafu opět neznamená jeden konkrétní úřad. Jde o souhrn různých státních funkcí, do kterých se promítají například výdaje spojené s Všeobecnou pokladní správou, státním dluhem nebo Ministerstvem financí. U obrany je navíc potřeba počítat s metodickou odlišností. Částka 183,3 miliardy korun představuje výdaje na oblast obrany podle výkonového členění Ministerstva financí. Nejde tedy automaticky o stejný ukazatel, jako je rozpočet samotného Ministerstva obrany nebo jiné způsoby vyčíslování obranných výdajů.