Jak snížit schodek v roce 2028? Schillerová by mohla přijít s návrhy ohledně bank či bohatých

Premiér Andrej Babiš (ANO) připustil úvahy o vyšším zdanění lidí s vysokými příjmy a odmítl vyloučit také zavedení dalších sektorových daní, například pro banky. Šéf kabinetu to naznačil v podcastu Svět Thomase Kulidakise, jakýmkoliv konkrétním odpovědím se ale opakovaně vyhýbal. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), kterou Echo v týdnu oslovilo, se ovšem žádný z těchto návrhů momentálně neprojednává. To si však nutně neodporuje, Babiš ostatně v podcastu mluvil o možném zdanění v souvislosti až s rozpočtem na rok 2028, který se začne chystat až příští rok. Vláda podle premiéra a šéfa hnutí ANO musí hledat nové příjmy, aby se od roku 2028 začal snižovat rozpočtový schodek. Výše schodku na rok 2027, která má dosáhnout 386 miliard korun, je momentálně předmětem silné kritiky vlády – a to i z lavic koaličních poslanců.

„My jsme říkali, že lidem skutečně daně zvyšovat nechceme. No, tak to je. Ale je otázka, jestli to zdanění těch bohatých není nízké,“ uvedl premiér v rozhovoru s Thomasem Kulidakisem. Když se moderátor zeptal, koho považuje za bohatého, Babiš odpověděl: „Tak bohatý je, nevím, plat 150 tisíc plus.“ Na následnou otázku, zda by tedy vláda mohla zavést výraznější progresivní zdanění, však premiér již odpovědět odmítl. „Neříkám nic. Je to otázka. Nic neříkám,“ prohlásil. Později dodal, že lidé s vysokými příjmy mají podle některých mezinárodních institucí, včetně OECD, relativně nízké zdanění. Současně ale zopakoval, že vláda chce hledat peníze především jinde než u občanů. Progresivní zdanění jako takové přitom v Česku již existuje. Od roku 2021 platí vedle základní patnáctiprocentní sazby také 23procentní sazba pro část příjmů nad stanovenou hranicí – letos činí u zaměstnanců 146 901 korun hrubého měsíčně. V minulosti však byla progrese výraznější: ještě v roce 2007 existovala čtyři daňová pásma se sazbami od 12 do 32 procent.

Podobně zdrženlivý byl Babiš také v debatě o možném sektorovém zdanění bank, energetických společností či zbrojařů. „Banky vydělávají extrémně,“ uvedl premiér a upozornil rovněž na zisky výrobců energií a zbrojařských firem. Na přímý dotaz, zda může vyloučit další sektorové daně jako tu, kterou již vláda uvalila na rafinerie, však reagoval: „No já říkám, že to komentovat nebudu, protože ještě jsme se k tomu nedostali.“ Současně ovšem připomněl závazek snížit v roce 2028 rozpočtový deficit a připustil, že vedle úspor bude kabinet muset hledat i další příjmy. „Ale určitě hned, jak skončí volby, tak bude víc času, abychom hledali ty příjmy a další úspory v rámci rozpočtu,“ dodal Babiš, někdejší ministr financí. Když se Kulidakis k tématu později vrátil s otázkou, zda vláda bude hledat peníze u velkých společností namísto občanů, Babiš prohlásil: „Ne, tak velcí určitě budou solidární, ne?“

Schillerová: Zatím nic

Echo přitom během týdne zaznamenalo podobné kuloární informace o možném zavedení sektorové daně pro banky i zvýšení daňové progrese jakožto cesty, jak přinést do vyprázdněné státní kasy peníze v řádu desítek miliard. Redakce se proto obrátila přímo na ministryni financí Schillerovou s dotazem na obě možnosti. „Žádný takový návrh není na stole a na vládní či koaliční úrovni se ani neprojednává,“ odpověděla ve středu šéfka kasy Schillerová deníku Echo24. Její vyjádření se nicméně nerozchází s Babišovými slovy. Premiér totiž opakovaně zdůrazňoval, že konkrétní opatření mají teprve vzniknout. „Paní Schillerová to má za úkol, ona určitě s něčím přijde, a pokud se domluvíme v rámci hnutí, tak půjdeme na koalici a někdy příští rok vám řekneme, jak budeme řešit rok 2028,“ uvedl v podcastu u Kulidakise premiér.

Babiš připomněl, že Česko se zavázalo Evropské komisi ke snižování rozpočtového deficitu. Vedle hledání nových příjmů zmínil pokračující úspory, obnovení elektronické evidence tržeb EET 2.0 či projekt Kobra 26 zaměřený proti daňovým únikům a nelegální práci. České veřejné finance jsou ovšem podle premiéra v dobré kondici, zvláště ve srovnání s okolními zeměmi. Poukázal na vysoké deficity v Polsku, Maďarsku, na Slovensku či v Rumunsku. Za potvrzení dobrého stavu české ekonomiky označil také nedávné rozhodnutí ratingové agentury Standard & Poor’s, která zlepšila výhled českého ratingu na pozitivní. Jde o nejlepší výsledek za posledních patnáct let. Agentura samotný rating nezvýšila, pouze změnila jeho výhled – ocenila mimo jiné odolnost české ekonomiky, relativně nízké zadlužení a silnou vnější finanční pozici země.

Vláda má přitom ve svém programovém prohlášení závazek nezvyšovat daně. Sama Schillerová ale v posledních dnech připustila, že některým daňovým změnám se kabinet nevyhne. Zmínila například možnost vyššího zdanění investičních bytů či některých návykových látek. Naopak návrat k superhrubé mzdě odmítá a problematické je podle ní také zvyšování DPH. Kabinet již v září schválil návrh mimořádné daně pro rafinérie na roky 2026 a 2027. Ministerstvo financí ji obhajuje jako dočasné zdanění mimořádných marží, nikoli plošné zvýšení daní. Zda se podobný princip uplatní také v jiných odvětvích, zatím není jasné.

V rozhovoru přišla řeč také na výhrady koaličního poslance Miroslava Ševčíka (za SPD) k návrhu státního rozpočtu na rok 2027 – bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE už dříve avizoval, že takto vysoký deficit nepodpoří. „No ale on podepsal koaliční smlouvu s námi,“ reagoval chladně Babiš s tím, že by si to Ševčík měl uvědomit. V jiné části rozhovoru pak premiér potvrdil, že koalice přijala požadavek SPD snížit v návrhu rozpočtu výdaje na podporu ukrajinských uprchlíků o čtyři miliardy korun. „Byla to podmínka toho rozpočtu, tak jsme to akceptovali,“ řekl Babiš. Rozpočtem na příští rok se bude v říjnu zabývat sněmovna, přičemž Motoristé sobě chtějí pomocí legislativních změn během daného roku ještě deficit o 20 miliard snížit, než dojde k závěrečnému účtu za rok 2027, který naopak od rozpočtu, tedy plánu, shrnuje po konci kalendářního roku skutečné naplnění. Protlačit zákon legislativním procesem, tedy přes Parlament ČR a následně k podpisu prezidenta, často ovšem zabere bezmála rok u návrhů, na kterých není celospolečenská shoda.