Nová hlava české katolické církve. Jaký je nastupující pražský arcibiskup Stanislav Přibyl

Koncem dubna se pražským arcibiskupem stane Stanislav Přibyl. Ve svých 54 letech je nejmladším mužem na této stolici a jako takový nejviditelnějším příkladem generační obměny mezi českými biskupy. Rozhovor s ním pro nové vydání Týdeníku Echo vedl Daniel Kaiser.

Zbrojím, zbrojíš, zbrojíme – zbrojení se bojíme. Radikální změna v chování Spojených států bude mít řadu důsledků, jakkoli je do velké míry dána řešením amerických vnitřních problémů. Uklízí se doma, ale prach se víří po celém světě. U hegemona to tak je z definice. Některé důsledky mohou být chtěné a žádoucí, některé mohou být zcela nezamýšlené. Pokud se Evropa začne pěchovat zbraněmi a zároveň v ní bude sílit tupý a destruktivní nacionalismus, může být mnohem méně bezpečným místem než dřív, píše v eseji Mojmír Hampl.

„Je v tom autoritářská logika.“ Bouřlivá debata o neziskovkách a jejich transparentnosti. Zhruba před dvěma týdny se na veřejnosti objevila verze zákona o zahraničních vazbách připravovaného vládními poslanci, který by pod hrozbou vysokých pokut stanovil povinnou registraci nejrůznějších neziskových a jiných organizací, jež mají jakékoli vazby na zahraničí nebo jsou z něj financovány. O problematice transparentnosti a vlivu neziskovek v Echo Salonu debatovali Jana Jochová z Aliance pro rodinu, Robert Kotzian, autor knihy Politické neziskovky a jejich boj proti západní civilizaci a externí analytik Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP), Michal Bláha z Hlídače státu, Tomáš Urban z Člověka v tísni a Oldřich Kužílek, expert na veřejnou správu a ochranu soukromí. Debatu vedl Ondřej Šmigol.

„Tak pane Mazal, ve tři u Tygra.“ Rozhovor nejen o Hrabalovi, o něhož se roky staral. V literární historii patří zvláštní místo lidem, kteří stáli po boku géniů. Nejslavnější případ je asi Goethe a jeho osobní tajemník Johann Peter Eckermann. Tomáš Mazal byl takovým Eckermannem pro starého Bohumila Hrabala. Ovšem zdaleka nebyl jen tím. Jeho přátelská, zvídavá a empatická povaha ho přivedla k dalším literátům, jimž se Tomáš stal věrným druhem, pomocníkem, rádcem i inspirátorem. Rozhovor s ním vedl Jiří Peňás.

České míjení s Habermasem. Proč u nás demokracie není diskusí. „Ostatně to, že se ve slabinách ukazuje život myšlení, ztělesnil Habermas i biograficky. Narodil se s výrazným rozštěpem; ještě v dětství musel podstoupit řadu operací. Jeho vlastní řeč, jádro jeho díla, tím byla navždy poznamenána. Nikdy nezakrýval, že z této zkušenosti vyvěral jeho filozofický osud, ale zpočátku i obrovský stud veřejně vystupovat,“ píše v nekrologu Jürgena Habermase Tereza Matějčková.

Se Seanem v Kyjevě. Dojmy „válečného turisty“ z cesty na Ukrajinu. V půli března jsem se na dva dny (plus cesta) stal válečným turistou, odjel jsem vlakem do Kyjeva. Za tu kratinkou dobu jsem nestihl zažít či vidět nic, co by českému čtenáři mohlo přiblížit realitu války. Ale stejně. Něco se ve mně během těch dvou dnů odehrálo, vrátil jsem se trochu ztahaný, ale taky zasažený a oživený, snad má význam pokusit se popsat čím a proč, píše Ondřej Šindl.

V zrcadle je lhář. Sebeklam podle Roberta Triverse. Tvárná dynamika účelového sebeklamu totiž leží v jádru sociálního chování všech inteligentních organismů a je podstatným organizačním rysem i lidské psychiky – aspoň to tvrdí poslední velká teze Roberta Triverse, jednoho z nejvýznamnějších evolučních biologů druhé poloviny dvacátého století, jenž 12. března zemřel na Jamajce. Píše o něm Adam Růžička.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.