EET přehledně: Kdo bude muset evidovat a co je z evidence tržeb vyjmuto

Od ledna se má vrátit Elektronická evidence tržeb, tzv. EET 2.0. Ta stojí podle ministerstva financí na jednoduchém principu: záleží na tom, kdo platbu přijímá, jakým způsobem k ní dojde a z čeho příjem plyne. Teprve když se sejdou všechny tři podmínky, vzniká povinnost tržbu zaevidovat. Následující přehled shrnuje, koho se evidence týká, kdo je z ní vyňat a jak je to s prodejními automaty.

Povinnost dopadá na každého poplatníka daně z příjmů vymezeného v zákoně o daních z příjmů, kterému plynou evidované tržby. Týká se tedy jak poplatníků daně z příjmů fyzických osob, tak poplatníků daně z příjmů právnických osob.

Aby platba evidenci podléhala, musí splňovat tři podmínky najednou. Za prvé musí jít o platbu splňující formální náležitosti podle zákona, zejména o platbu kontaktní; hotovostní platby se evidují vždy. Za druhé musí zakládat takzvaný rozhodný příjem, tedy příjem z podnikání. A za třetí nesmí být naplněna žádná ze zákonných výjimek. Jakmile jedna z podmínek chybí, platba se neeviduje.

Evidence se vztahuje pouze na tržby uskutečněné na území České republiky. U daňových nerezidentů jde jen o příjmy ze zdrojů v tuzemsku a zároveň jen o tržby zde přijaté. Zahraniční subjekt, který eviduje tržby srovnatelným způsobem podle práva státu, s nímž má Česko uzavřenou mezinárodní smlouvu o výměně informací, je evidovat znovu podle českých předpisů nemusí.

Co znamená příjem z podnikání

Podnikáním se rozumí soustavná výdělečná činnost provozovaná vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem zisku. U fyzických osob je rozhodný příjem navázán na dílčí základ daně ze samostatné činnosti, která je zároveň podnikáním. U účetních jednotek platí stejné pravidlo a rozhoduje reálný peněžní tok, nikoli okamžik zaúčtování. Evidenční povinnost dopadá také na příjmy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, které jsou předmětem daně u jejich společníků.

Naopak na nekomerční aktivity evidence nedopadá, což je podstatné hlavně pro neziskové organizace rozlišující hlavní a vedlejší činnost. U fyzických osob se neeviduje příjem ze zaměstnání, z autorských práv nebo práv z průmyslového vlastnictví, pokud nenaplní znaky podnikání, dále příjem z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy, například obchodování s cennými papíry nebo příležitostný prodej přebytků ze zahrady. Rozhodným příjmem není ani příjem, který není předmětem daně z příjmů, který podléhá srážkové dani či dani za samotného základu daně u právnických osob, a příjem ojedinělý. Ojedinělým se rozumí platba přijatá výjimečně a neočekávaně, s níž běžný obchodní model nepočítá. Nejde o příjmy, které se opakují, byť v dlouhých intervalech.

Jaké platby se evidují a jaké ne

Evidovat je třeba každou kontaktní platbu, která je rozhodným příjmem v Česku a nespadá do výjimky, a to bez ohledu na způsob provedení. Vedle hotovosti sem patří platby kartou, QR kódem, bankovním převodem nebo inkasem, kryptoaktivy a dalšími virtuálními aktivy, šekem, směnkou či cestovním šekem, stejně jako dárkovými kartami, žetony, poukázkami, stravenkami nebo předplacenou kartou typu Multisport. Evidenci podléhá i platba provedená použitím kauce nebo jiné jistoty, pokud byla původně složena kontaktní formou, a rovněž platby určené k následnému čerpání nebo vyúčtování včetně samotného čerpání.

Kontaktní je platba, k níž dojde v osobním kontaktu zákazníka s podnikatelem nebo jeho personálem, případně v provozovně či dopravním prostředku podnikatele v souvislosti s objednáním nebo přijetím zboží a služeb. Hotovost se ovšem eviduje vždy, i bez osobního kontaktu a mimo provozovnu, včetně žetonů, šeků a dalších platebních prostředků hmotné povahy. Výjimkou je hotovost přijatá zprostředkovatelem v rámci poštovní služby, typicky dobírka, kterou pak převede na účet podnikatele. Aktuální evidenci provozovatelů poštovních služeb vede Český telekomunikační úřad.

Mimo evidenci naopak zůstávají platby na dálku bez osobního kontaktu a mimo provozovnu či dopravní prostředek podnikatele. Typicky jde o platbu přes platební bránu nebo QR kód na webu e-shopu a o bankovní převod, kterým zákazník hradí fakturu z domova nebo z kanceláře.

Režim EET OFF pro drobné podnikatele

Zákon umožňuje vybraným osobám samostatně výdělečně činným v paušálním režimu tržby neevidovat. Režim EET OFF je určen výhradně fyzickým osobám v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy ze samostatné činnosti do jednoho milionu korun ročně. Kdo splní zákonné podmínky, může se přihlásit dobrovolně a povinnosti bude zproštěn. Zároveň si ale musí zvýšit paušální zálohy o měsíční přirážku 1 400 korun.

Kdo je vyňat kvůli svému postavení

Kvůli zvláštnímu veřejnoprávnímu postavení se tržby neevidují u státu, státního fondu, územního samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí, příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy, školské právnické osoby zřízené státem, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí nebo veřejnou vysokou školou společně s těmito zřizovateli, u České národní banky a u držitele poštovní licence.

Kvůli dostatečným dohledovým mechanismům jsou vyloučeny veškeré tržby bank včetně zahraničních, spořitelních a úvěrních družstev, pojišťoven a zajišťoven, investičních společností a investičních fondů, obchodníků s cennými papíry, centrálního depozitáře, penzijních společností, fondů obhospodařovaných penzijní společností a organizátorů regulovaného trhu.

Vyňati jsou dále poplatníci v paušálním režimu přihlášení k přirážce EET OFF a nevidomé osoby, pokud splní všechny stanovené podmínky. Musí mít průkaz ZTP, ZTP/P nebo obdobný průkaz platný v EU z důvodu oboustranné těžké ztráty zraku, úplné nebo praktické nevidomosti či hluchoslepoty, podnikat bez zaměstnanců a spolupracujících osob, nebýt společníkem společnosti, z jejíž činnosti tržba plyne, a tržby přijímat samy nebo prostřednictvím osoby se stejným postižením. Výjimku tvoří právě osoby se stejným postižením.

Výjimky podle druhu činnosti

Věcné vynětí se nevztahuje na všechny tržby poplatníka, ale jen na vyjmenované činnosti. Patří sem tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků a tržby z pracovněprávních nebo obdobných vztahů. Dále jde o stravování a ubytování poskytované dětem, žákům nebo studentům školami či školskými zařízeními, o platby hrazené v dopravních prostředcích v rámci pravidelné hromadné přepravy osob nebo na palubě letadel, pokud s přepravou přímo souvisejí, o osobní železniční přepravu, obchodní leteckou dopravu, poštovní služby a hazardní hry.

Evidenci nepodléhají ani tržby z podnikání na základě zvláštního oprávnění nebo licence v energetice, ve vodovodech a kanalizacích a v nebankovním poskytování spotřebitelských úvěrů. Stejně tak jsou vyňaty činnosti vykonávané na základě povolení platební instituce, instituce elektronických peněz, správce nevýkonného úvěru a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Zákon přidává i několik specifických výjimek. Právnická osoba neeviduje tržby do přidělení daňového identifikačního čísla a dalších deset dnů po jeho přidělení. Neevidují se tržby z prodeje přes prodejní automat a přes samoobslužné zařízení umístěné mimo provozovnu za zákonem stanovených podmínek, dále platby za služby uskutečněné prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě, pokud představují následné čerpání nebo zúčtování jiné platby, tržby z provozování veřejných toalet a tržby z prodeje sladkovodních ryb a souvisejících služeb v období od 18. do 24. prosince v provozovně, kde se v té době uskutečňují pouze tyto tržby.

Modelový případ: provozuji prodejní automat

Prodejním automatem se pro účely zákona rozumí samoobslužné technické zařízení, které je samostatnou provozovnou, slouží k prodeji zboží nebo služeb a vyžaduje od zákazníka zapojení jen v míře nezbytné k objednání nebo přijetí plnění. Typicky jde o nápojové automaty, automaty na potraviny nebo na květiny. Co je samoobslužným technickým zařízením, se určuje podle živnostenského zákona. Zákazník zvolí zboží, případně způsob výdeje, třeba velikost kelímku, a odebere je. Dál se do procesu nezapojuje.

Vynětí se naopak neuplatní, pokud prodej probíhá prostřednictvím obsluhy, pokud automat není samostatnou provozovnou podle živnostenského zákona nebo pokud vyžaduje od zákazníka zapojení nad rámec objednání či přijetí zboží. Sem spadají samoobslužné pokladny v obchodních řetězcích a samoobslužné čerpací stanice. Fungují sice bez obsluhy, ale zákazník musí aktivně vkládat zboží do košíku a tašky nebo tankovat, čímž rámec pouhého výběru a převzetí plnění překračuje.

Vynětí z evidence tržeb nemá vliv na povinnosti evidence plateb podle jiných předpisů. U hotovostních plateb musí poplatník postupovat podle daňového řádu, tedy vést průběžnou evidenci přijatých plateb a zajistit její průkaznost a návaznost na další účetní či daňovou evidenci.

Prodej může probíhat i přes samoobslužné zařízení, které definici prodejního automatu nesplňuje. Takové tržby jsou vyňaty jen tehdy, pokud se zařízení nachází mimo provozovnu a okolnosti evidenci neumožňují nebo zásadně ztěžují ani při vynaložení přiměřených nákladů. Samoobslužným zařízením se rozumí zařízení bez lidské obsluhy umožňující samoobslužný prodej, přičemž nemusí jít o technické zařízení s mechanickou či elektronickou konstrukcí. Typickým příkladem je prodej drobného občerstvení či nápojů na samoobslužném principu v přírodě, takzvaný lesní bar, nebo obdobná zařízení na místech bez připojení k elektrické energii či datové síti.