Zabití psa, ale není to týrání? Poslanci řešili, kde má končit ochrana zvířat a pro jaké druhy má platit

Přivázaný pes v lese, živý tvor ponechaný bez péče napospas osudu. Možný případ toho, kdy pachatel zvíře zabije, ale policie nedokáže prokázat „surový či trýznivý způsob“. Právě tyto situace se staly jedním z hlavních námětů debaty Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny o zpřísnění trestů za týrání domácích mazlíčků. Spor se přitom nevede o to, zda má být týrání zvířat trestáno – na tom se zákonodárci shodují. Rozděluje je ale otázka, zda navržená změna trestního zákoníku může problém skutečně vyřešit a zda se má případně nová úprava týkat jen psů a koček.

Návrh, pod kterým jsou podepsáni zástupci koalice – mimo jiné premiér Andrej Babiš (ANO), šéf Motoristů sobě Petr Macinka či předseda SPD Tomio Okamura –, zpřísňuje jak postih týrání osoby žijící ve společném obydlí, tak trestání týrání a usmrcování zvířat. Za týrání zvířete se má minimální sazba zvednout z šesti měsíců na jeden rok. Mění také sazby u zanedbání péče o zvíře, které vede k vážným následkům nebo smrti. Největší spor ale vyvolala nová skutková podstata trestného činu, jež má postihovat člověka, který ze zavrženíhodné pohnutky bezdůvodně usmrtí psa nebo kočku. Předkladatelé argumentují tím, že současná úprava má mezeru: pokud nelze prokázat týrání surovým nebo trýznivým způsobem, nemusí být úmyslné zabití zvířete trestným činem. Část opozičních poslanců ale naopak již dříve při projednávání v prvním čtení na plénu tvrdila, že žádná nová skutková podstata naopak není potřeba. Například bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) namítal, že i případy bezdůvodného usmrcení zvířete už mohou být postiženy podle současného ustanovení.

Právě tohoto se týkal jeden z nejvýraznějších střetů na středečním jednání právního výboru. Poslanec a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) koaliční návrh podporuje. „Já fakt ty kauzy řeším,“ uvedl na jednání s tím, že opravdu existují případy, kdy bylo zvíře usmrceno, ale orgány činné v trestním řízení věc odložily, protože se nepodařilo prokázat právě surový nebo trýznivý způsob. „Zvíře zlikvidované, ale bohužel se neprokázal ten surový způsob,“ popsal svou zkušenost Pospíšil, který řešil agendu ochrany zvířat i coby náměstek pražského primátora v posledních letech. Podle něj tak nový paragraf skutečně může pomoci zaplnit prázdné místo. Zároveň ale připustil, že návrh není dokonalý. Vadí mu především to, že se vztahuje jen na psy a kočky. Pro druhé čtení proto ohlásil pozměňovací návrh, který by ochranu rozšířil na všechna zvířata. „Pro mě je fakt problém, aby tam byla kočka a pes bez nějakého obecnějšího druhového vymezení,“ uvedl Pospíšil s dovětkem, že to nedělá kvůli politickým bodům a že nehledí na politické dresy.

Zabít slepici a sníst

Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda naopak upozornil na praktický problém případného rozšíření na všechna zvířata. U psa nebo kočky je podle něj společenský kontext jasnější, u hospodářských zvířat by ale vznikaly složité otázky. „Představte si, že tam dáme slovo zvířata. A já budu prokazovat, jestli toho králíka nebo tu slepici jsem zabil z důvodu, že jsem ji chtěl druhý den sníst,“ uvedl. Zástupci předkladatelů z řad koalice reagovali tím, že evropská legislativa i některé zahraniční úpravy se právě na psy a kočky zaměřují jakožto na společenská zvířata. „Kdybychom byli v Indii, tak možná víc chráníme krávy,“ doplnil náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka.

Spor ale nebyl jen o rozsahu ochrany, nýbrž i o samotné potřebě nového trestného činu. Karel Haas (ODS) varoval před tím, aby se trestní právo měnilo podle jednotlivých medializovaných případů. „To, že měníme trestní právo podle toho, že vznikne politická poptávka, dostal jsem deset nebo dvacet nebo padesát mailů, že někdo týrá pejska nebo kočičku, a na základě toho jdeme měnit trestní právo, to mně připadá extrémně nebezpečné,“ uvedl místopředseda občanských demokratů. Místopředseda STAN Karel Dvořák řekl, že změna sazeb může mít pouze symbolický efekt a že skutečný problém je v praxi. Poslanci nakonec novelu doporučili ke schválení, aniž by na výboru přijali pozměňovací návrh. Spor o to, zda bude chráněn pouze pes a kočka, nebo všechna zvířata, se ale přesune do další fáze projednávání na plénu, kdy po výborovém kolečku čeká návrh druhé čtení, ve kterém může být pozměněn.

Koaliční předloha vznikala v reakci na několik medializovaných případů týrání zvířat, u nichž veřejnost kritizovala uložené tresty jako příliš mírné. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) například napadl u Nejvyššího soudu podmíněný trest v kauze psa Bladea z Uherského Hradiště, jehož majitel dlouhodobě zanedbával. Nejvyšší soud ale jeho stížnost zamítl s tím, že v konkrétním případě zohlednily soudy všechny okolnosti, včetně situace pachatele a jeho snahy o nápravu. Tejc následně argumentoval, že právě podobné případy ukazují potřebu změny trestních sazeb. Navrhovaná úprava by právě dopadala například na případy, kdy někdo zvíře zabije z pomsty, pro zábavu, kvůli ztrátě zájmu o další chov nebo ve snaze zakrýt jiné protiprávní jednání.