Firmy mají vysvětlovat vyšší rozdíly ve mzdách mužů a žen. Juchelka popsal, co budou muset zdůvodnit

Rozdíl v odměňování žen a mužů přesahující pět procent nebude automaticky znamenat porušení zákona. Zaměstnavatel jej bude moci odůvodnit například rozdílnou výkonností, výsledky práce či pracovními podmínkami. Na dotaz Echa to po pondělním jednání vlády uvedl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Kabinet schválil novelu zákoníku práce, která do českého práva převádí evropská pravidla pro transparentnější odměňování. Zaměstnanci zároveň získají širší právo na informace o průměrných odměnách u srovnatelných pozic a firmy nad určitou velikost budou muset rozdíly pravidelně reportovat. Juchelka přitom zdůrazňuje, že vláda zvolila co nejúspornější variantu transpozice, aby nové povinnosti zaměstnavatele zatížily co nejméně.

„Objektivním důvodem můžou být například rozdílné pracovní podmínky nebo pracovní výkonnost nebo výsledky práce,“ řekl Juchelka na dotaz Echa. Samotný rozdíl mezi průměrnou odměnou mužů a žen podle něj ještě neznamená diskriminaci. Podrobnější posouzení bude zaměstnavatel povinen provést tehdy, pokud se v určité skupině srovnatelných prací objeví rozdíl nejméně pět procent, nebude možné jej vysvětlit objektivními a nediskriminačními důvody a firma jej do šesti měsíců nenapraví. Zaměstnavatelé budou muset systém odměňování rozdělit podle složitosti, namáhavosti a odpovědnosti jednotlivých prací a pracovat s objektivními kritérii pro prémie a další složky mzdy. Juchelka dodal, že právě v rámci takto vytvořených skupin se budou rozdíly mezi muži a ženami následně posuzovat.

Novela výrazně rozšiřuje také právo zaměstnanců na informace. „Zaměstnanec bude moci písemně požádat o informace o své vlastní odměně a o průměrné odměně zaměstnanců vykonávajících ve stejné skupině stejnou práci,“ uvedl ministr. Údaje mají být rozdělené podle pohlaví a zaměstnavatel bude muset odpovědět do dvou měsíců. Uchazeči o zaměstnání se zase mají ještě před podpisem smlouvy dozvědět minimální nabízený výdělek a prémie. Zaměstnavatel se naopak nebude smět ptát na jejich předchozí mzdu či plat. Pravidelné zprávy o rozdílech v odměňování budou povinné pro firmy a instituce s více než stovkou zaměstnanců. Podniky nad 250 pracovníků je mají zpracovávat každoročně, zaměstnavatelé se 100 až 249 pracovníky jednou za tři roky. Nedodržování pravidel může být sankcionováno pokutou až jeden milion korun. Náklady zaměstnavatelů ministerstvo odhaduje v širokém rozpětí od zhruba 200 milionů do 2,26 miliardy korun.

Juchelka zdůrazňuje, že vláda evropskou směrnici přebírá v „minimalistické“ podobě. Česko už přitom termín pro její převedení do národního práva, který uplynul 7. června, nestihlo. Ministr tvrdí, že kabinet při přípravě návrhu část původně zvažovaných povinností vypustil po jednání se zaměstnavateli a odbory. „Já osobně jsem zastáncem volného trhu práce, kde se musí zaměstnavatel se zaměstnancem domluvit na své odměně,“ řekl Juchelka. Podle něj ale bylo nutné evropská pravidla převzít, aby Česku nehrozil postih za opožděnou transpozici. Vláda proto podle šéfa resortu hledala řešení, které zaměstnavatele zatíží co nejméně. Odbory, ombudsman i Hospodářská komora přesto měli k návrhu výhrady. Odboráři a veřejný ochránce práv například požadovali, aby informace o mzdě byla už přímo v pracovním inzerátu. Hospodářská komora naopak chtěla přesnější vymezení případů, kdy je rozdílné zacházení při odměňování přípustné. Právě na tuto otázku nyní Juchelka jako příklady uvedl rozdílný výkon, výsledky práce či pracovní podmínky.

Echo se chystaným pravidlům a sporům kolem rozdílů v odměňování věnuje dlouhodobě. Už v roce 2023 popisovalo odpor části tehdejší vlády proti právu zaměstnanců zjišťovat průměrné odměny kolegů a později také spor o povinné uvádění nástupních mezd. Rozdílné jsou přitom i údaje o samotné velikosti problému. Zatímco běžně používaný gender pay gap porovnává průměrné hodinové výdělky mužů a žen bez očištění o rozdíly v profesích či dalších charakteristikách, analýza Comp&Ben Asociace citovaná Echem letos na jaře vyčíslila rozdíl mezi muži a ženami za stejnou práci přibližně na 3,4 procenta. Právě proto bude u nové úpravy podstatné nejen to, zda mezi průměrnými odměnami vznikne rozdíl, ale také zda jej zaměstnavatel dokáže vysvětlit objektivními důvody, jako jsou výkon, výsledky nebo pracovní podmínky.