Den Lajky či Orla, zvažují někteří poslanci. Pro Moravu a Slezsko by pak chtěli vlajku, vrátí se i kroje

Poslanecká sněmovna v uplynulém týdnu rozhodla, aby byl mezi významné dny zařazen Den české vlajky. Současný český kalendář již přitom obsahuje 19 významných dnů, nicméně na rozdíl od státních svátků jde o běžné pracovní dny. Ani s dvěma desítkami přitom fantazie poslanců nebere konce, aktivní jsou zejména lidovci. Jaké další dny by chtěli povznést? Poslanci brzy znovu otevřou otázku zemských vlajek, hnutí ANO chce uzákonit symboly Moravy a Slezska. A tradiční den spjatý právě s regiony čeká i dolní parlamentní komoru.

Poslanec Václav Pláteník (KDU-ČSL) má za to, že Česko by mohlo mít minimálně o dva další významné dny více. „Například 3. listopadu bychom mohli mít významný den, který by připomínal významnou roli zvířat v technologickém pokroku lidstva,“ sdělil v minulém týdnu s tím, že by se mohl jmenovat Den Lajky. Lajka byla fenka, která se stala prvním živým tvorem vyslaným člověkem na oběžnou dráhu Země. Stalo se to 3. listopadu 1957, kdy Sovětský svaz vypustil družici Sputnik 2.

Kromě toho KDU-ČSL dlouhodobě usiluje o to, aby srpnový den, který by připomínal významnou hostýnskou pouť v roce 1948 byl ustanoven jako den Orla. Tedy nikoliv ptáka – národní symbol ptactva ostatně hodlala hledat minulá vláda –, ale organizace. „Tento den je historicky spjat s událostí roku 1948, kdy došlo k potlačení a zákazu české tělocvičné organizace Orel v důsledku politických represí tehdejšího komunistického režimu,“ sdělil Pláteník s odkazem na potlačení pouti na Svatém Hostýně, které se účastnilo 28. a 29. srpna více než 100 000 orelských poutníků.

„Uznání dne 30. srpna jako významného Dne Orla, jako boje proti totalitním režimům by bylo nejen symbolickým aktem rehabilitace, uznání historických křivd, ale také podpořením hodnot, které tato organizace zastává a propaguje,“ sdělil lidovecký poslanec na plénu s tím, že organizace hraje „důležitou roli v oblasti tělesné výchovy, kultury a výchovy mládeže k hodnotám fair play, demokracie a občansky odpovědného jednání“. „Úplná shoda mezi kluby zatím nepanuje, ale budeme pracovat dál, Orel si to zaslouží,“ přiznal v SMS pro Echo lidovec Pláteník.

Znáte je všechny?

Významných dnů má Česká republika přitom nyní téměř dvě desítky, kterých plně dosáhne poté, co přibude dle záměru zákonodárců Den české vlajky, byť vexilologové namítají, že vlajka, která bude v daný předposlední den dle politiků ideálně vyvěšována, není česká, nicméně tzv. státní vlajka. Tu zná i Ústava ČR a logicky platí pro celou republiku. Mezi více známé významné dny, ke kterým se pojí i nějaké aktivity patří například Mezinárodní den žen 8. března, Květnové povstání českého lidu 5. května či Den památky Jana Palacha 16. ledna. Mezi dnes už méně známé by šlo zařadit Den narození Jana Amose Komenského 28. března či Den samizdatu 12. října, který naopak platí teprve od loňského roku.

Zavedení nového významného dne by podle něho mělo posílit hrdost příslušnosti k českému národu. Datum zvolil premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s tím, že 30. března 1920 byla oficiálně uzákoněna československá vlajka – zmiňoval ho již ve svém novoročním projevu. „Vlajka hrála klíčovou roli od první republiky,“ řekl v podpůrném vystoupení Petr Sokol (ODS). Za dobrý nápad označil uzákonění významného dne předseda Pirátů Zdeněk Hřib, byť jde podle něho jen o další snahu o odvádění pozornosti. „Ideální by bylo, kdyby české vlajky vlály všude celoročně," uvedl předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. „Považují tento návrh za zbytečný a za politické gesto, který respekt ke státnímu symbolu nezvýší, vlajka už respektovaná je,“ tvrdí předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, který v minulém volebním období působil jako předseda podvýboru pro heraldiku (znaky, erby) a vexilologii (vlajky).

V blízkém budoucnu se budou vlajkami zabývat poslanci znovu. Do prvního čtení v dolní parlamentní komoře zamíří návrh Radka Vondráčka (ANO), který společně s dalšími předkládal již v minulém období. Ten má za cíl uzákonění pravidel pro podobu a užívání zemských vlajek a znaků pro historické země Koruny české – Moravu a Slezsko. Babišova vláda koncem února vydala s legislativní předlohou kladné stanovisko. Právě argument, že Morava dlouhodobě používá ve svém znaku orlici, byl mimo jiné jedním z důvodů, proč vláda Petra Fialy (ODS) nezřídila referendum na vybrání zmíněného národního ptáka.

Proti zemským vlajkám a znakům se postavilo ministerstvo obrany, podle něhož je navrhovaná úprava v rozporu s pravidly heraldiky a vexilologie, není v souladu s českým právním řádem a má retroaktivní účinky, neboť zavádí do českého práva neexistující územně správní celek „země“. Naopak ministerstvo zahraničí normu podpořilo, podle něj podstatně přispěje k zamezení nesprávnému zobrazení a provedení historických zemských znaků a vlajek.

„Zákon je symbolickým uznáním významnosti Čech, Moravy a Slezska pro vývoj společné státnosti. Výslovně v právním řádu zakotvuje zemské znaky a vlajky, přičemž vychází z jejich úpravy ve velkém státním znaku,“ napsal ve zdůvodnění normy Vondráček, který ji na rozdíl od předchozího návrhu předložil bez podpory osmi desítek dalších poslanců. Poukázal na to, že zákon nyní upravuje zemské znaky jen jako součást velkého státního znaku a o zemských vlajkách nepojednává vůbec. „Přitom jsou zemské znaky i vlajky užívány samostatně, zejména na Moravě,“ míní místopředseda ANO. Zákon by podle návrhu stanovil pouze to, že zemské znaky a vlajky může užívat každý, ovšem vhodným a důstojným způsobem. Na rozdíl od předlohy z minulého volebního období zákon nepředpokládá umístnění tabulí s příslušným zemským znakem na dálnicích a silnicích mezi Čechy a Moravou, proti kterému se v minulosti postavila kvůli finančním dopadům ministerstva financí a dopravy.

Byť dělení na zemskou soustavu zaniklo v roce 1948 a nahradilo ho komunistické krajské uspořádání, identita lidí žijících v dané oblasti je stále silná. To v úterý připomene Den lidových krojů, který se v Poslanecké sněmovně uskuteční 10. března 2026 již potřetí. Záštitu této akci poskytli předseda Poslanecké sněmovny Okamura, ministr kultury Oto Klempíř (AUTO), právě předseda zahraničního výboru a někdejší šéf dolní komory Vondráček, poslankyně Hana Ančincová (Piráti), Monika Brzesková (KDU-ČSL), Eliška Olšáková (STAN), Lucie Šafránková (SPD) a vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Martin Plíšek. Kromě vystoupení tradiční hudby s názvem Kouzlo folkloru dojde též na průvod zákonodárců v krojích, který projde přes Malostranské náměstí.