Koalice představila nový návrh k mediálním poplatkům, má rozšířit okruh lidí, kteří se na nich nepodílí

Televizní a rozhlasový poplatek by neměly platit domácnosti seniorů nad 75 let. Týkat by se neměl také podnikatelů a firem, kteří mají do 50 zaměstnanců místo nynějších 24. Rozšíření osvobození od poplatku navrhla v novele skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO). Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun.

„Věk 75 let byl zvolen s ohledem na skutečnost, že se jedná o věkovou skupinu fyzických osob vykazující zvýšenou míru zdravotní, sociální a ekonomické zranitelnosti,“ napsali autoři novely v důvodové zprávě. Zákon by na druhou stranu těmto seniorům umožnil nadále dobrovolně televizní a rozhlasový poplatek hradit tím, že by se z evidence neodhlásili.

Osvobození od hrazení rozhlasového a televizního poplatku by se podle novely nově týkalo držitelů průkazů osob se zdravotním postižením TP, ZTP a ZTP/P a nezaopatřených dětí. „Cílem tohoto opatření je zohlednit sociální a životní situaci těchto skupin obyvatel a snížit jejich finanční zatížení,“ stojí ve zdůvodnění.

Exministr Baxa upozornil na sociální síti X na to, že stamilionový výpadek příjmů by měl nastat z měsíce na měsíc. „Budeme tomu ostře bránit, tahle věc je úplný opak vládních slibů o důležitosti veřejnoprávních médií,“ napsal.

Další úder proti nezávislým médiím veřejné služby je tu. Ve sněmovním systému se objevil návrh na osekání televizních a rozhlasových poplatků, alias Lex Nacher. Podepsaný zástupci všech vládních klubů. Klíčové je tvrzení, že, “celkový finanční dopad … bude v řádech stamilionů… pic.twitter.com/14asKCCSDE

— Martin Baxa (@MartinBaxa2) May 25, 2026

Podle prohlášení České televize tato iniciativa znemožňuje předvídatelné a stabilní financování veřejnoprávních médií a je zcela nepřijatelná. Podle vyjádření nelze jasně a přesně definovat její dopad na další hospodaření České televize. „Pokud bychom vycházeli z údajů, které jsou uvedené v důvodové zprávě k novele, tj., že se jedná o 600 tisíc přihlášených domácností, kterých se navrhované osvobození týká, znamenalo by to snížení rozpočtu České televize zhruba o jednu miliardu korun. Další výpadek by pak představovala změna u právnických osob, a to ve výši 87 milionů korun,“ uvedl mluvčí ČT Michal Pleskot.

Návrhem zákona o médiích veřejné služby, k němuž dostalo ministerstvo kultury k vypořádání více než 300 připomínek, by se měla zabývat koaliční rada. Naopak poslanecký návrh by podle premiéra Andreje Babiše řešit neměla. „My plníme program. Chceme aby veřejnoprávní média byla financovaná z rozpočtu, aby to neplatili lidi a firmy,“ uvedl Babiš po jednání vlády. Podle něj měla poslanecká novela předcházet vládnímu návrhu od 1. července, ale když poslanci podali návrh až nyní, je otázkou, co se s ním stane.

Televizní poplatek loni vzrostl ze 135 na 150 korun měsíčně, rozhlasový poplatek ze 45 na 55 korun. Příjmy z poplatků jsou letos u ČT naplánované na 6,7 miliardy korun a u ČRo na téměř 2,5 miliardy.

Koaliční novela by podle předkladatelů neměla způsobit dvojici veřejnoprávních médií větší výpadek příjmů, než činil jejich nárůst loňským zvýšením poplatků a rozšířením okruhu poplatníků. Změna nepředstavuje vážný zásah do stability financování veřejné služby provozovatelů ze zákona, uvádí zdůvodnění.

Vláda zároveň plánuje převést financování ČT a ČRo z poplatkového systému pod státní rozpočet. Návrhem zákona o médiích veřejné služby, k němuž dostalo ministerstvo kultury k vypořádání více než 300 připomínek, by se dnes měla zabývat koaliční rada. ČT by měla příští rok hospodařit podle záměru s 5,74 miliardy korun, letos má 8,5 miliardy korun. ČRo by měl od státu získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než letos z poplatků.

Návrh kritizuje opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i dalším zadlužování státu. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili v dubnu do stávkové pohotovosti a žádají vládu, aby od plánu ustoupila.