Okamura: Prezident chce navštívit sněmovnu, nad dvě procenta na obranu nejsou peníze
DOMÁCÍ POLITIKA
Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) obdržel žádost prezidenta republiky Petra Pavla o setkání ve sněmovně. Prezident chce podle Okamury navštívit dolní komoru parlamentu v první polovině března. Okamura to dnes řekl v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News. Bližší podrobnosti neuvedl, řekl jen, že se tím bude zabývat v příštím týdnu. Sněmovna má v první polovině března projednávat státní rozpočet na letošní rok. Prezident naposledy navštívil sněmovnu loni v červnu.
„Právě jsem obdržel žádost pana prezidenta o setkání v Poslanecké sněmovně. To znamená, já se na to podívám, samozřejmě, má to být v první polovině března. Zároveň by chtěl navštívit i Poslaneckou sněmovnu. Takže já se na tu žádost příští týden samozřejmě podívám, podívám se na ty termíny,“ uvedl Okamura. Informaci o návštěvě prezidenta následně potvrdila pro ČTK i hradní kancelář.
Okamurův partner v debatě, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) podotkl, že prezident má navštívit Senát 24. února. Hovořit tam má o bezpečnosti Česka. V Senátu se toho dne uskuteční veřejné slyšení Bezpečnost Ukrajiny, bezpečnost Evropy a obranyschopnost státu.
Předseda Sněmovny připustil, že prezidentova návštěva by mohla být příležitost, aby se prezident setkal s ministrem zahraničních věcí Petrem Macinkou (Motoristé). Vztahy mezi Pavlem a Macinkou jsou napjaté kvůli prezidentovu odmítavému postoji ke jmenování poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Ve zprávách, které Pavel koncem ledna zveřejnil, Macinka naléhal na to, aby prezident jmenoval Turka ministrem. Hlava státu v obsahu zpráv vidí znaky politického vydírání a jeho kancelář se kvůli tomu obrátila na policii. Macinka své zprávy označil za běžnou součást politického vyjednávání a odmítl, že by šlo o vydírání.
Sněmovna v polovině ledna vyzvala hlasy vládní koalice prezidenta Pavla, aby jmenoval členy vlády na návrh premiéra bezodkladně a bez hodnocení vhodnosti adeptů. Výzva se týká Turka, i když ho přímo nejmenuje. Podle následného vyjádření prezidentské kanceláře je nezadatelným právem sněmovny zaujímat stanoviska ve věci jmenování ministrů, komora ale nemůže prezidentovi ukládat povinnosti ani stanovovat, jakým způsobem má postupovat.
Téma bezpečnosti vyvolalo další střet. Tomio Okamura odmítl navyšování výdajů na obranu nad hranici dvou procent HDP. Podle něj minulá vláda peníze vynakládala neefektivně na „předražené zakázky“. Nad dvě procenta nejsou peníze. Tento závazek pro nás neplatí, zdůraznil Okamura. Dodal, že bezpečnost Česka lze plnohodnotně zajistit i v rámci dvou procent, pokud se stát zbaví nevýhodných nákupů.
Vystrčil naopak kontroval tím, že spolehlivost v rámci NATO je pro bezpečnost země klíčová. „Zásadní je být členem NATO a být spolehlivým členem. Jinak se na nás naši koaliční partneři vykašlou,“ varoval předseda Senátu. Připomněl, že v rozpočtu Zbyňka Stanjury bylo na obranu vyčleněno 206,5 miliardy korun s tím, že bezpečnost podle něj musí zůstat absolutní prioritou.
V debatě se bavili o návrhu státního rozpočtu. Okamura zdůraznil že návrh rozpočtu minulé vlády byl „falešný a zmanipulovaný“. Jako nepodložený reálnými daty ho označili loni i ekonomové. Předseda SPD se opřel do bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s tím, že v jeho rozpočtu chyběli prostředky na mandatorní výdaje, jako jsou platy zdravotních sester či podpora pro zdravotně postižené. Na námitku, že Národní rozpočtová rada (NRR) považuje návrh za rozporný se zákonem, Okamura reagoval: „Postoj ministerstva financí v tomto smyslu logiku má.“
Okamura se v rámci diskuse také kritizoval fungování Evropské unie. V návaznosti na sobotní názorovou výměnu mezi českým ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a jeho polským protějškem Radosławem Sikorským prohlásil, že unijní instituce vykazují demokratický deficit. „To je přeci snad jasné,“ dodal Okamura na dotaz ohledně legitimity unijních procesů.