„To jsou naše peníze.“ Německo chce všechny miliardy poslat Kyjevu, Polsko odmítá změny financování
VÁLKA NA UKRAJINĚ
„To jsou naše peníze,“ vzkazuje Polsko Bruselu i Kyjevu. Varšava odmítá německý návrh, aby všech 6,6 miliardy eur z odblokovaného Evropského mírového nástroje zamířilo přímo na pomoc Ukrajině, a požaduje vrácení stovek milionů eur za zbraně, které Ukrajině dodala v prvních měsících války. Spor o peníze přichází v době, kdy se navzdory pokračující podpoře Kyjeva dál prohlubují nové neshody mezi Polskem a Ukrajinou. Informují například ukrajinský Kyiv Independent, RBC nebo polský RMF24.
Země Evropské unie se přou o miliardy eur určené na podporu Ukrajiny. Poté, co nová maďarská vláda odblokovala 6,6 miliardy eur z Evropského mírového nástroje (EPF), vznikl nový spor, a to o to, zda mají peníze zamířit přímo do Kyjeva, nebo zda mají být použity na kompenzace státům, které už Ukrajině poskytly vojenskou pomoc, tak jak bylo původně zamýšleno. Nejostřeji proti sobě stojí Německo a Polsko.
Evropský mírový nástroj (European Peace Facility, EPF) vznikl v roce 2021 jako mimorozpočtový fond financovaný přímo členskými státy EU. Jeho úkolem je podporovat obranné a bezpečnostní operace Evropské unie a poskytovat pomoc partnerským zemím. Po ruské invazi na Ukrajinu se stal hlavním mechanismem, prostřednictvím kterého Brusel částečně proplácí členským státům náklady na zbraně a vojenskou techniku dodanou Kyjevu.
Prostředky na refundace členským státům, o něž se nyní vede spor, byly po dlouhou dobu zablokovány kvůli odporu tehdejší maďarské vlády Viktora Orbána. Budapešť v různých fázích sporu spojovala svůj souhlas například s otázkami energetické bezpečnosti nebo s požadavky vůči ukrajinské vládě, která omezovala práva národnostních menšin. Po změně vlády v Maďarsku byly prostředky odblokovány a znovu se otevřela debata o jejich využití.
Varšava nyní požaduje, aby jí byla vrácena celá částka, na kterou má podle dosavadních pravidel nárok. Polsko usiluje o refundaci zhruba 450 milionů eur za výzbroj a techniku předanou Ukrajině v prvních fázích války. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk uvedl, že jeho země bude bojovat „o každé euro“ a odmítá jakoukoli změnu pravidel zpětně.
„Tyto peníze jsou naše peníze,“ prohlásil Tomczyk. „V praxi to znamená méně peněz pro armádu,“ dodal a vysvětlil proč změny odmítá. Náměstek zároveň obvinil Brusel, že se „snaží měnit pravidla během hry“.
Německo naopak prosazuje, aby byly všechny odblokované prostředky využity přímo ve prospěch Ukrajiny. Berlín nyní tvrdí, že Evropský mírový nástroj vznikl jako mechanismus solidarity a jeho prioritou by mělo být posílení ukrajinské obranyschopnosti.
Německé ministerstvo obrany uvedlo, že nevyužité prostředky by měly být bez ohledu na původní systém refundací převedeny na další podporu Kyjeva. Německo, které patří mezi největší přispěvatele do fondu, zároveň upozorňuje, že samo letos plánuje vynaložit na pomoc Ukrajině přibližně 11,5 miliardy eur.
Ukrajina by naopak ráda využila odblokované prostředky na nové nákupy zbraní a zejména systémů protivzdušné obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha začátkem června vyzval Evropskou unii, aby peníze z fondu použila mimo jiné na pořízení amerických protivzdušných systémů.
K podobnému postoji jako Německo se přiklánějí také některé severské státy. Francie podporuje kompromisní návrh šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, podle něhož by část prostředků byla použita na částečné refundace a část na nové společné nákupy zbraní pro Ukrajinu. Paříž však trvá na tom, aby byly nakupovány především produkty evropských výrobců.
Kallasová navrhla rozdělit dostupných 6,6 miliardy eur mezi několik účelů. Vedle částečných kompenzací členským státům by peníze mohly financovat výcvik ukrajinských vojáků nebo společné evropské nákupy vojenské techniky pro Kyjev. Podle informací z diplomatických kruhů se diskutuje například o systému, který by všem zemím přiznal stejnou procentní míru refundace bez ohledu na to, kdy a v jakém rozsahu pomoc poskytly.
Právě tento návrh však Polsko a Slovensko odmítají. Obě země patřily mezi první, které po ruské invazi začaly Ukrajině dodávat zbraně a vojenskou techniku, a očekávají proto plné proplacení již schválených nároků.
Debata o rozdělení fondu navíc přichází v citlivém období polsko-ukrajinských vztahů. Přestože Polsko zůstává jedním z nejvýznamnějších podporovatelů Ukrajiny od začátku války, mezi oběma zeměmi se opakovaně vracejí historické spory. Naposledy vyvolalo ve Varšavě kritiku rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pojmenovat jednotku ukrajinských speciálních sil po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), kterou Poláci spojují s masakry polského obyvatelstva během druhé světové války. Spor o evropské miliardy tak může představovat další bod napětí mezi dvěma spojenci.
Výsledek sporu zatím není jasný. O rozdělení prostředků budou v následujících týdnech jednat expertní skupiny členských států a následně se otázkou budou zabývat velvyslanci zemí EU.
