Benda míní, že zásahy do Ústavy byly vždy k horšímu. Chystaná změna se nyní týká ČT

Sněmovna minulý týden ve středu nedokončila projednávání senátní ústavní novely, která by umožnila Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Marek Benda (ODS) varoval před dalšími zásahy do Ústavy a připomněl problematické důsledky těch dosavadních, například přímé volby prezidenta či zrušení doživotní imunity poslanců. Senátorka Hana Kordová Marvanová (BEZPP) naopak hájila potřebu kontroly transparentního hospodařené veřejnoprávních médií a odmítla další rozšiřování ústavních pojistek, které by podle ní mohly komplikovat vládnutí. Debata o ústavní novele bude pokračovat tento týden ve středu.

Jednání v minulém týdnu výrazně protáhl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, který varoval před „rozkladem, zestátněním a likvidací“ veřejnoprávních médií v souvislosti s úvahami vládního tábora o změně jejich financování, čímž vyhrazený čas na projednání normy téměř vyčerpal. „Je to spor o charakter státu,“ prohlásil Jakob. O postoji šéfa klubu TOP 09 Echo informovalo již v minulosti.

Jeho vystoupení zároveň sloužilo jako obhajoba pozměňovacího návrhu skupiny opozičních poslanců v čele s Markem Bendou (ODS). Ti chtějí, aby zákony upravující fungování České televize a Českého rozhlasu nově podléhaly souhlasu obou parlamentních komor bez možnosti přehlasování Senátu Sněmovnou. Taková úprava by de facto znamenala, že koncesionářské poplatky zrušeny nebudou, protože by téměř jistě změna neprošla horní parlamentní komory, kde má většinu sněmovní opozice. Kabinet chce převod financování ČT a ČRo z koncesionářských poplatků přímo pod státní rozpočet.

Podle předsedy sněmovního mediálního výboru Františka Talíře (KDU-ČSL) existují obavy, že kontrola NKÚ by se mohla stát „nástrojem šikany“. Naopak podle některých představitelů vládní koalice, například místopředsedy výboru Ondřeje Babky (ANO), opozice vykresluje „sci-fi scénáře o zestátnění veřejné služby“. „Kontrolní činnost NKÚ má jasně vymezené limity,“ uvedl poslanec a Jakobu vyčetl, že „předvedl ukázkovou obstrukci“. „Přestaňte strašit veřejnost nějakými nesmysly o nějaké likvidaci a destrukci a zestátnění, které navíc s tímto tiskem vůbec nesouvisí,“ burácel Babka. Naopak šéfka klubu STAN Michaela Šebelová mu oponovala: „Vy samozřejmě neříkáte, že chcete média zestátnit. K čemu jinému to povede? Takže to je to, před čím my varujeme, že v momentě, kdy vy změníte takto zásadním způsobem to financování, tak to de facto povede k jejich zestátnění. To, že vy o tom takto nemluvíte, no jasně, protože nechcete přiznat barvu.“

Opozice zároveň naznačuje, že pokud její pozměňovací návrh – který by zákony o ČT a ČRo postavil na roveň volebním, kde také sněmovna nemůže přehlasovat Senát – neprojde, mohla by zablokovat celou ústavní novelu. K jejímu schválení je totiž potřeba ústavní většina 120 hlasů, takže se vláda bez části opozičních poslanců neobejde. Šéf Svobodných Libor Vondráček (za SPD) zase upozorňoval, že řada témat, o nichž Jakob mluvil, vůbec není součástí projednávané novely. „Když si občané pustí záznam našeho jednání a přečtou si, že se bavíme o návrhu změny Ústavy, tak uslyší slova o likvidaci, zničení a zestátnění. Nic z toho v tom návrhu přitom není,“ kontroval Vondráček, který je šéfem sněmovní ústavní komise.

Benda: Dosavadní změny Ústavy byly k horšímu

Šéf poslanců ODS Benda při debatě o ústavních změnách varoval před dalšími zásahy do českého ústavního systému. Podle něj zkušenosti posledních třiceti let ukazují, že úpravy nepřinesly zlepšení, ale spíše nové problémy. „Zřídili jsme kraje. Dnes o nich stále pochybujeme, jestli je to takhle úplně správně,“ sdělil a pokračoval: „Zavedli jsme slavnou přímou volbu prezidenta, která myslím, že velmi vychýlila náš ústavní systém a zavedla spoustu problémů, systém byl do jisté míry vyosen.“ Kriticky se matador české politiky vyjádřil i ke zrušení takzvané doživotní imunity poslanců a senátorů v případě, že je komora odmítne vydat k trestnímu stíhání. Podle Bendy může mít změna paradoxní důsledky. S narážkou na šéfa ANO Andreje Babiše uvedl, že výsledkem může být situace, kdy bude „kandidovat až do smrti“, aby sněmovna opakovaně rozhodovala o jeho nevydání k pokračování trestního řízení. „Nad přímou volbu prezidenta v okamžiku, kdy byla předložena do Sněmovny, panoval taky celospolečenský konsenzus,“ dodal Benda na konto současné shody, která až dosud panovala nad rozšířením kontroly NKÚ na veřejnoprávní média.

Paradoxní přitom je, že návrh, aby peníze jdoucí od veřejnosti mohl kontrolovat NKÚ, jako je tomu i v jiných případech, vzešel ze Senátu, kde byl dokonce schválen již dvakrát – jednou za minulé vlády, která ho ovšem neprojednala, jednou v tomto období, kdy ho Senát opět jako svůj návrh nadnesl nové sněmovně, aby nespadl tzv. pod stůl. Nicméně zatímco se očekává, že dolní komorou by mohl tentokrát návrh projít, má ostatně stále deklarovanou podporu České pirátské strany, pravděpodobně narazí v horní komoře, kde mají STAN a ODS s TOP 09, kteří avizují možnost blokace v odplatě za zrušení poplatků, nejsilnější kluby. Šéf Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) již v minulosti pro Echo sdělil, že „touto cestou opozice jen ukáže, že jí ve skutečnosti nezáleží na transparentnosti fungování veřejnoprávních médií“.

Jednání sněmovny se účastnila i senátorka Kordová Marvanová jakožto zástupce předkladatelů. „Nezavedení kontroly hospodaření podlamuje transparentnost a důvěryhodnost těch médií. Proto tedy na to tak tlačím, protože já jsem samozřejmě zastánce veřejnoprávních médií,“ argumentovala naopak zákonodárkyně. Na konto Bendy pak uvedla, že by nechtěla, aby se návrh rozšiřoval, protože pak se může stát, že pro něj senátoři již nezdvihnou ruku. „Za druhé, nejsem zastáncem rozšiřování článku 40 (právě specifické zákony, které musí pro přijetí schválit jak Poslanecká sněmovna, tak Senát, čímž znemožňuje přehlasování Senátu sněmovnou – pozn.red.). Já si nemyslím, že máme Ústavu zkomplikovat tak, aby se nedalo vládnout,“ sdělila senátorka.

Na sociální síti X reagoval i senátor Zdeněk Hraba, senátní předseda ústavní komise. „Vypadá to, že právě široká politická shoda je tím, co vadí nejvíce. A to je jeden z největších nešvarů české politiky,“ uvedl. Podle informací Echa se měl na tom, že kontrola NKÚ bude, shodnout premiér Andrej Babiš (ANO) a generální ředitel ČT Hynek Chudárek na společné schůzce.

NKÚ by nově po novele mohl prověřovat hospodaření právnických osob zřízených zákonem, které poskytují veřejnou službu v televizním a rozhlasovém vysílání. Ve Sněmovně se objevily i další pozměňovací návrhy. Předseda SPD Okamura chce například umožnit NKÚ kontrolovat hospodaření médií i zpětně a zároveň upozorňuje, že samotná ústavní změna nestačí. Navrhuje stanovit účinnost senátní ústavní novely na 15. den po jejím zveřejnění ve sbírce, protože podle něho není možné odhadnout délku jejího parlamentního projednávání. Připomíná rovněž, že pro případné spuštění kontrol v ČT a ČRo je nutná rovněž změna zákona o NKÚ, kterou zatím nikdo nepředložil. Piráti Samuel Volpe a Olga Richterová se pokusili prosadit širší rozšíření pravomocí NKÚ také na státní a polostátní firmy nebo další právnické osoby založené zvláštním zákonem, s tím však neuspěli.