Podmínky pro rozhodnutí ÚS nebyly splněny, míní děkan brněnských práv. Názory expertů se liší

Rozhodnutí Ústavního soudu předběžným opatřením nařídit vládě zajištění účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře vyvolalo vášnivou diskuse nejen na politické scéně, ale také mezi experty na ústavní právo. Děkan Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně Martin Škop například pro Echo24 řekl, že souhlasím s tím, že Ústavní soud pravomoc vydat předběžné opatření má, avšak domnívá se, že nebyly splněny podmínky pro jeho vydání. Dodal, že navrhovateli, prezidentu republiky, nehrozila žádná bezprostřední závažná újma ani nebyl vážně ohrožen žádný chráněný zájem, což by měly být relevantní podmínky. Podobně jako třeba ústavní právník Aleš Gerloch z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, se Škop staví na stranu disentujících soudců Dity Řepkové a Jana Wintra. Jiní experti rozhodnutí ÚS oceňují.

Ústavní soud ve středu předběžným opatřením nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. To vyvolalo mezi představiteli vládních stran vyostřené reakce, padla dokonce slova o ústavním puči. Děkan PrF MU Martin Škop, který byl zároveň asistentem někdejší místopředsedkyně Ústavního soudu Milady Tomkové, pro Echo24 řekl, že středečnímu rozhodnutí pléna Ústavního soudu o vydání předběžného opatření rozumí, přestože sám je na straně soudkyně Dity Řepkové a soudce Jana Wintra, kteří uplatnili odlišné stanovisko.

„Souhlasím s tím, že Ústavní soud tuto pravomoc má, avšak domnívám se, že nebyly splněny podmínky pro jeho vydání. Navrhovateli, prezidentu republiky, nehrozila žádná bezprostřední závažná újma ani nebyl vážně ohrožen žádný chráněný zájem, což by měly být relevantní podmínky. V situaci, kdy je rozhodující orgán v jakémsi informačním deficitu a nemá dostatečnou příležitost návrh věcně důkladně posoudit, je dle mého soudu na místě zdrženlivost a předběžné opatření by mělo být vydáno pouze tehdy, jsou-li k tomu vážné důvody, zejména pokud dochází k závažné újmě či k něčemu, co by již nešlo dále odčinit,“ uvedl Škop.

„To se mimo jiné projevuje v tom, že rozhodnutí o předběžném opatření nijak nepředpovídá ani nenaznačuje samotné věcné rozhodnutí Ústavního soudu. Proto bych volil zdrženlivost a doporučil nezasahovat do politických otázek, není-li k tomu skutečně vážný důvod. Tím, že by předběžné opatření nebylo vydáno, by dle mého soudu nebyly ohroženy ústavní zvyklosti, jakkoli jsou velmi významné a pro náš ústavní systém podstatné,“ dodal Škop.

Rozhodnutí o vydání předběžného opatření, podle Škopova soudu, příliš nezasahuje do politického dění. „Ústavní soud byl do tohoto dění vtažen a řídí se striktně svými pravomocemi. Je otázka, zda samotní aktéři mohli jednat jinak, ale pokud se jedna ze stran obrátila na soud, nelze říci, že by byl příliš aktivistický nebo zasahoval do politiky. Je to legitimní součást našeho ústavního systému, která má význam a představuje jeden z prvků ochrany ústavnosti,“ uvedl Škop.

Rychlost mu nepřijde překvapivá. „Předběžná opatření musí být vydána rychle, aby měla smysl. Otálení není na místě a procesní předpisy s tím počítají ve všech případech, a tak se to také děje. Pokud prezident republiky dostatečně osvědčil svůj návrh, má Ústavní soud jednat bezodkladně, což učinil. Nepovažuji to ani za špatné, ani za neobvyklé. Precedent do budoucna to není. Ústavní soud vydává předběžná opatření výjimečně a pokud takovým návrhům vyhoví, dělá to skutečně rychle. Proto si nemyslím, že by to znamenalo změnu v rozhodovací praxi soudu,“ vysvětlil Škop.

Vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marek Antoš v České televizi uvedl, že samotné řízení ve sporech o rozsah kompetencí je relativně výjimečné. „Především je třeba říci, že Ústavní soud předběžným opatřením nerozhodl v té věci samotné a ta věc samotná může dopadnout jakkoliv. Ústavní soud si paradoxně vytvořil větší prostor pro pečlivé zvážení návrhu samotného, protože vyřešil bezprostředně blížící se summit, ale zároveň má dost času na to, aby dal prostor vládě k vyjádření a tak dále, aby ta věc celkově byla posouzena zodpovědně a ze všech úhlů pohledu,“ řekl Antoš.

Účastníkem řízení bude vláda, ale okruh účastníků může být podle Antoše i širší. Záleží na Ústavním soudu, zda za účastníka bude považovat třeba ministerstvo zahraničních věcí. „ÚS dal najevo, že rozhodování bude trvat řádově několik měsíců. Podle mě je to rozumný časový rámec, aby argumentace, kterou si od nálezu slibuji, byla propracovaná. Aby Ústavní soud neřekl ani více, ani méně, než by měl,“ dodal Antoš.

Ústavní právník Jan Kysela z PF UK na Facebooku Pavel Šámal, soudce zpravodaj v aktuálním řízení o kompetenčním sporu, byl jmenován prezidentem Milošem Zemanem v roce 2020. „Vzhledem k věku se asi nechce zavděčit současnému prezidentovi, aby jej – v případě volebního vítězství v roce 2028 – znovu jmenoval soudcem. A naopak, oba disentující soudci, Jan Wintr a Dita Řepková, prezidentem Pavlem jmenováni byli a nejspíše nemají důvod se mu za něco pomstít. Snad by to mohl být dílčí argument ve vysvětlení, že Ústavní soud nerozhoduje na základě vděku či nevděku,“ poukázal Kysela.

Bývalý ústavní soudce a někdejší veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský ve vysílání Českého rozhlasu uvedl, že soud, když může, tak má vydat předběžné opatření, což je vlastně nastolení klidu a míru. „Když vezmete jiná soudní řízení, předběžné opatření neříká, jak co bude pro futuro (do budoucna), říká: Teď to necháme tak a tak, jak to je, a rezervujeme si čas na to, abychom o tom rozhodli. Z tohoto pohledu to považuji za rozhodnutí rozumné, normální. Vždycky je něco první, tak to se stává. Další soudy už to budou mít třeba jednodušší s tím, že se odvolají na verdikt svého předchůdce. Já, kdybych v tom soudu seděl, tak bych hlasoval s většinou,“ uvedl Varvařovský.

„Ústavní soud musí dodržovat nějaké lhůty a tam se to vylučovalo s tím, aby to ještě mělo nějaký význam. Takže já bych tady tu standardnost nechal stranou. Ústavní soud je tu od toho, aby jednal. On si nevymýšlí svoji agendu, na něj se musí někdo obrátit, nedělá to ex officio (z úřední moci). K výrokům politiků v poslední době, to je trošku mimo, ale dovolím si říct, že stále víc a víc přibývá takových projevů, pro které platí společný jmenovatel, že se ústa pohybují a rozum zůstává stát,“ míní Varvařovský. Celá řada bývalých soudců Ústavního soudu pro Echo24 nechtěla věc komentovat s ohledem na své teprve nedávné ukončení působení v ÚS, případně s odvoláním na to, že nadále působí jako soudci v jiných institucích.

Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha z PF UK dva disentující soudci, Wintr a Řepková, správně upozorňují, že předběžné opatření v kompetenčních sporech v zásadě není na místě. „Muselo by jít o zcela mimořádnou okolnost. Skutečnost, že by se prezident nemohl účastnit jednoho jednání NATO, není takovým důvodem. Jejich argumentace je přesvědčivější než názor většiny deseti soudců, protože tři nebyli přítomni,“ řekl Gerloch pro Echo24.

Problém je podle něj v tom, že by mohl Ústavní soud jakoby rozhodovat o tom, kdo kam pojede a nepojede. „To asi není na místě. To není asi úkol Ústavního soudu. Dál bych upozornil na to, že v zákoně o Ústavním soudu, na co neupozornilo to usnesení, je uvedeno, že soud rozhoduje o tom, kdo má určitou pravomoc a případně se zruší to opatření nebo jiné rozhodnutí, které odporuje tomu nálezu. Ale nemůže Ústavní soud nic ukládat. A tady vlastně se ukládá a využívá se předběžného opatření, ale nejsou splněny úplně ty podmínky k vydání předběžného opatření.