Sklizeň obilovin může být nejhorší za 14 let a začínají předčasné porážky. Babiš chce sucho řešit na vládě

Zemědělci upozorňují na drastické dopady sucha. Podle odhadu statistického úřadu dojde kvůli suchu k poklesu výnosu všech plodin, a to i prvních pícnin, které jsou klíčové jako potrava pro hospodářská zvířata. To u některých zemědělců vede i k prvním předčasným porážkám zvířat, uvádí Zemědělský svaz. Podle něj dojde k výraznému propadu tržeb zemědělců, zda se nižší výnosy promítnou do cen potravin, nechtějí nyní zemědělci odhadovat. Situaci také ve středu ostře kritizovala Asociace soukromého zemědělství, která upozorňuje, že někteří zemědělci mají nedostatek krmiva a vody a kritizují ministerstvo zemědělství za nedostatečnou pomoc. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že situaci zemědělců pečlivě sleduje. Premiér Andrej Babiš ve středu večer avizoval, že sucho bude řešit na pondělním zasedání vlády.

Letošní sucho výrazně zasáhlo výnosy hlavních zemědělských plodin a podle Zemědělského svazu může řadu podniků dostat do ztráty. Podle druhého odhadu statistiků se letos sklidí o necelých 17 procent méně obilovin než loni a sklizeň řepky má meziročně klesnout o pětinu. Ještě vážnější situace je u pícnin, které jsou klíčové pro krmení hospodářských zvířat. Podle odhadu statistiků by mohla být sklizeň základních obilovin nejnižší za posledních 14 let, odhad sklizně řepky představuje nejnižší úrodu za posledních 21 let.

Propad sklizně se týká prakticky všech hlavních plodin. „Výnosy z hlavních hospodářských plodin jsou nižší opravdu všude,“ uvedl agrární analytik Petr Havel pro Echo24. Výrazný rozdíl je podle něj patrný například u pšenice.

„U pšenice, což je nejpěstovanější komodita v České republice, je výnos zhruba o jednu tunu na hektar nižší. To je hodně. Průměrný letošní výnos má být asi 5,5 tuny, zatímco loni to bylo zhruba 6,5 tuny z hektaru,“ uvedl Havel. Podobný je podle něj vývoj u řepky. „Tam je výnos nižší zhruba o půl tuny. Průměrná výnosnost na hektar je přitom kolem tří tun, takže ten propad je de facto srovnatelný s tunou u pšenice,“ dodal.

Otázkou je, zda se situace promítne do cen potravin. „Historicky slabá sklizeň automaticky neznamená nedostatek potravin nebo prudký růst cen. Česká republika má poměrně vysoké zásoby obilí z loňské sklizně, takže fyzický nedostatek obilovin nehrozí. Zároveň je součástí jednotného evropského trhu a část produkce může být nahrazena dovozem,“ uvedl k situaci v zemědělství ekonom Lukáš Kovanda.

Nižší produkce se podle Zemědělského svazu kombinuje s cenami, které u některých komodit nestačí pokrýt náklady. Předseda svazu Martin Pýcha upozornil, že většinu nákladů spojených s pěstováním už zemědělci vynaložili a nižší výnos nyní nemají čím nahradit. „U řady podniků nebude letošní produkce při současných cenách rentabilní,“ uvedl Pýcha. Kombinace nižších výnosů a slabých cen se tak podle svazu výrazně projeví na letošních tržbách zemědělců. Zda se problémy následně promítnou také do spotřebitelských cen potravin, ale nyní zemědělci nechtějí odhadovat.

Situace přitom není všude stejná. „Velmi se liší region od regionu, ale i velmi lokálně. Uvnitř jednoho okresu může mít někdo úrodu stejnou nebo o trochu lepší než loni a někomu to uschlo úplně,“ uvedl mluvčí svazu Martin Procházka ze Zemědělského svazu.

Největší problém je u krmiva

Ještě závažnější než pokles výnosů obilovin a řepky může být podle zemědělců situace u pícnin. Sucho totiž výrazně zasáhlo už první seče luk, ze kterých si chovatelé vytvářejí zásoby krmiva pro hospodářská zvířata. Méně je navíc i dalších plodin využívaných při výrobě krmiv. „I produkce klasických plodin, obilovin a olejnin, ze kterých jsou také komponenty pro výrobu krmných směsí, je nižší,“ dodal Havel.

Pokud zemědělcům vlastní seno, senáž nebo kukuřičná siláž nestačí, mohou krmivo nakoupit od jiných podniků, upozornil Zemědělský svaz. Asociace soukromých zemědělců upozornila, že někteří farmáři nakupovali letos seno v Polsku. „Pokud nějaké množství krmiva zbývá v sousedním místě, tak si ho zemědělci mezi sebou přeprodají snadno. Jenže ten celkový nedostatek je absolutní, takže je to za násobně vyšší cenu,“ uvedl pro Echo24 Procházka.

Drahé krmivo přitom podle něj představuje pro chovatele zásadní problém. „Do ekonomiky chovu je to brutální zásah, protože krmení tvoří třeba 70 procent nákladů. Je to velmi podstatné a objektivně toho krmiva není dost,“ dodal Procházka.

Zemědělský svaz už podle něj zaznamenává také první případy, kdy chovatelé kvůli situaci prodávají část zvířat na jatka dříve, než plánovali. „Už se to děje,“ uvedl Procházka. Sucho ale podle něj není jedinou příčinou. Například u chovatelů mléčného skotu se problém kombinuje s dlouhodobě nízkou výkupní cenou mléka.

Jednou z mála komodit, které podle něj zatím zůstávají pro chovatele ziskové, je hovězí maso. Pokud by ale kvůli nedostatku krmiva začalo na trh přicházet větší množství zvířat, mohla by se podle něj dostat pod tlak také jeho cena. „Když se trh přehltí přebytkem hovězího z těch porážek, zase klesne cena. Je to takový začarovaný kruh,“ dodal Procházka.

Agrární analytik Petr Havel však pro Echo24 uvedl, že nepředpokládá vybíjení hospodářských zvířat, protože k jejich poklesu docházelo už v minulých letech. „Stavy hospodářských zvířat v České republice klesly už v minulosti, zejména pak stavy prasat, ale klesly i stavy skotu i drůbeže. Současný ministr zemědělství (Šebestyán pozn. red) se snaží do tohoto sektoru hovězího a drůbežího dostat dotační prostředky navíc,“ uvedl Havel.

Pomoc státu

Podobně se k situaci kvůli suchu vyjádřila Asociace soukromých zemědělců. „Na poplach už nějakou dobu bijí především chovatelé skotu a dalších hospodářských zvířat, protože nemají dostatek vlastního krmiva. Kvůli jarnímu suchu nenarostlo,“ uvedl předseda asociace Jaroslav Šebek. „Některým farmářům ale reálně dochází voda ve studních a přímo ohrožuje jejich hospodaření. Sucho způsobuje velké lokální výkyvy v cenách sena, zásoby krmiva z minulých let chovatelům hospodářských zvířat nevydrží věčně. Kvůli záchraně šlechtitelských chovů musí někteří farmáři z Plzeňského kraje nakupovat drahé seno až v Polsku. Problém se netýká jen soukromých zemědělců, ale také družstev a větších podniků. To už by se pan ministr a vláda měli probudit,“ dodal.

Zemědělský svaz kvůli situaci žádá pomoc s financováním. „Náš hlavní požadavek vůči vládě, co se týká sucha, je, jestli by nezařídila nějaké garantované provozní úvěry,“ uvedl Procházka, který dodal, že svaz s ministerstvem zemědělství pravidelně komunikuje.

Ministerstvo zemědělství tvrdí, že dopady sucha na zemědělce i chovatele sleduje a u nejvíce zasažených podniků už přistoupilo k některým úlevám. „Kromě zmírnění některých dotačních podmínek pro nejvíce zasažené chovatele se snažíme řešit jednotlivé případy individuálně. Tak, abychom pravidla rozvolnili k zajištění krmiva či zmírnění nastavení jednotlivých opatření v péči o krajinu,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Resort podle něj také dlouhodobě připravuje opatření, která mají zvýšit odolnost zemědělství vůči suchu. Podporuje například správnou agrotechniku, pěstování odolnějších odrůd nebo opatření, která zvyšují schopnost půdy zadržovat vodu.

Premiér Andrej Babiš mezitím připomněl Národní koalici proti suchu, ve které v minulosti působili mimo jiné ministři zemědělství, životního prostředí a pro místní rozvoj společně s odborníky v roce 2018. V pondělí se má dopady sucha a případnou další pomoc zemědělcům zabývat vláda. „Velká sucha trápí celou zemi. Dnes jsem se proto sešel s Richardem Brabcem, který v roce 2018, tehdy jako ministr životního prostředí, založil během stejné vlny veder Národní koalici boje proti suchu. Jsem pro, aby se tato komise znovu obnovila, protože v minulosti díky ní došlo k omezení dopadů sucha. V pondělí to budeme řešit na vládě,“ uvedl Babiš v příspěvku na síti Facebook.