Další zelený megaprojekt. Británie chce dotovat tisíce plovoucích větrníků na moři

Velká Británie už větrnými elektrárnami obsadila velkou část svého pobřeží. Ve snaze stát se velmocí obnovitelných zdrojů nyní plánuje prosadit masivní investice do plovoucích větrníků, které může postavit dále od pobřeží. V rámci štědrých dotací, které mají garantovat provozovatelům ceny třikrát až čtyřikrát vyšší než současné ceny elektřiny, chce pomocí nové technologie postavit až 3 000 plovoucích větrníků. Dotace by měly být schválené na podzim, již nyní se však ozývá kritika, že nová technologie je ekonomicky nákladná a nerentabilní nebo že může výrazně ovlivnit rybolov a podmořský život v okolí plovoucích elektráren. Informuje The Daily Telegraph.

Plány počítají s využitím hlubších vod kolem Skotska, v Irském moři či v Keltském moři u Cornwallu. Právě v těchto oblastech je moře příliš hluboké pro běžné větrné elektrárny, jejichž základy jsou pevně spojeny s mořským dnem a v současnosti je možné je postavit maximálně v hloubce 60 metrů. Plovoucí konstrukce jsou naopak upevněny pomocí kotevních systémů a mohou operovat v mnohem větších hloubkách. Elektřina z nich se pak na pevninu dostává pomocí velkých podmořských kabelů.

Technologie je však výrazně dražší, a britská vláda proto počítá s velmi štědrou podporou. Pro plovoucí větrné projekty stanovila v aktuální aukci maximální cenu 271 liber za megawatthodinu, tedy několikanásobek současné velkoobchodní ceny elektřiny. Je nutno upozornit, že skutečná garantovaná cena vznikne až v aukci a může být nižší. Podpora může být sjednána až na dvacet let. Už samotný cenový strop ale ukazuje, o kolik nákladnější technologie jde: u solárních elektráren činí v téže aukci 75 liber za megawatthodinu a u větrných elektráren na souši 92 liber. Strop pro plovoucí větrníky je tak zhruba třiapůlkrát vyšší než u solárních zdrojů a téměř trojnásobný oproti větrníkům na pevnině.

„Plovoucí větrné elektrárny jsou jádrem vládní mise udělat z Británie velmoc čisté energie,“ prohlásil tehdejší ministr energetiky a současný ministr zahraničí Ed Miliband při představení plánů. V praxi vláda počítá s tím, že v britských vodách bude během následujících deseti až patnácti let ukotveno zhruba 3000 nových turbín. Přibližně 500 z nich by podle plánů mělo fungovat už do roku 2030. Dohromady by mohly nabídnout výkon kolem 30 gigawattů.

Britové přitom nevstupují do úplně neznámého prostředí. U skotského Peterheadu funguje od roku 2017 plovoucí větrná farma Hywind s pěti turbínami ukotvenými ve vodě hluboké až 120 metrů.

Projekt dosahuje zhruba 54 procent svého maximálního výrobního potenciálu a v tomto ohledu překonal řadu klasických větrných elektráren u pobřeží. Dál od pobřeží totiž zpravidla vane silnější a stabilnější vítr.

Jenže zkušenost ukazuje také druhou stránku technologie – cenu. Hywind a další plovoucí projekt Kincardine vznikly za podpory dotačního systému, který jim garantoval až 230 liber za megawatthodinu ještě nad rámec ceny prodané elektřiny. Výsledná podpora tak byla opět několikanásobkem běžné tržní ceny. A přesto se technologie výrazně nerozšířila.

Kromě vysokých cen dotací se ozývá kritika vůbec potřebnosti nové technologie. Odpůrci projektu poukazují na to, že spotřeba elektřiny ve Spojeném království za posledních dvacet let klesla přibližně o pětinu. Vláda naopak počítá s tím, že další elektrifikace dopravy, vytápění nebo průmyslu spotřebu v příštích letech opět zvýší.

Další střet se rýsuje na moři. Plovoucí elektrárny sice mohou stát dál od pobřeží, každá z nich ale potřebuje rozsáhlé kotvení a kabeláž. Například jen u pobřeží Walesu se plánuje vybudování až 260 plovoucích elektráren, které má držet na místě 1 000 kotev a elektřinu má na pevninu dodat 500 kilometrů podmořských kabelů. A právě to podle rybářů komplikuje představu, že vedle sebe budou bez problémů fungovat energetika a komerční rybolov.

„Jedinečností plovoucích turbín je způsob, jakým se ukotvují k mořskému dnu. Vzhledem k tomu, že každé pole bude obsahovat přibližně 80 turbín, budou tato místa protkána podvodní sítí mohutných kabelů, které budou viset ve vodním sloupci. Pro rybářské lodě bude nemožné v těchto oblastech lovit," uvedl Mike Cohen, výkonný ředitel Národní federace rybářských organizací.

Podle The Daily Telegraph je však labouristická vláda pevně odhodlána v projektu pokračovat. Rozvoj plovoucích elektráren podporuje také dříve spuštěný program v hodnotě až 160 milionů liber na přizpůsobení britských přístavů a  rozvoj infrastruktury jako jsou nové jeřáby a další úpravy nutné pro manipulaci s ohromnými větrníky.