Řecko varuje před novou migrační vlnou. V Libyi čeká na cestu do Evropy přes půl milionu lidí

Evropa čelí novému varování před migrační vlnou, která by mohla navázat na krizi z minulého desetiletí. Řecká vláda upozorňuje, že v Libyi nyní čekají statisíce migrantů připravených vydat se přes Středozemní moře směrem k evropským břehům. Ministr pro migraci Thanos Plevris uvedl, že řecké úřady odhadují počet čekajících migrantů v Libyi na 550 tisíc, napsal server Breitbart.

Podle Atén jde o potenciální migrační tlak, který by mohl v krátké době zesílit, pokud by se situace v severní Africe zhoršila nebo pokud by se otevřely nové pašerácké trasy. Řecko proto zintenzivňuje spolupráci nejen s libyjskými úřady, ale také s evropskou pohraniční agenturou Frontex. Cílem je zabránit tomu, aby lodě s migranty vůbec vyplouvaly z libyjského pobřeží.

Atény zároveň přitvrzují i na domácí půdě. Podle Plevrise budou migranti, kteří nemají nárok na azyl, nově zadržováni, nikoli ponecháni na svobodě. Po zamítnutí žádosti má následovat jejich návrat do země původu. „Když je pravděpodobné, že azyl nebude udělen, tito lidé jsou umístěni do detenčního režimu. Ti, kteří nemají nárok na azyl, budou zadrženi a v případě zamítnutí azylu vráceni zpět,“ uvedl ministr.

Tvrdý postup hájí i premiér Kyriakos Mitsotakis, jehož vláda dlouhodobě prosazuje restriktivní migrační politiku a přísný a nekompromisní přístup k migrantům. Podle něj nemá Řecko důvod „otevírat své hranice a přijímat lidi“ a musí chránit svou bezpečnost i v rámci evropských pravidel. „Řecko bude fungovat v rámci právního rámce, ale také dosáhne jeho limitů, aby ochránilo své hranice,“ uvedl premiér.

KOMENTÁŘ: Hantapanika

Součástí této strategie je i fyzické posilování hranic. Řecko vybudovalo čtyřicetikilometrovou zeď na hranici s Tureckem, kterou v minulosti využívala Ankara k tlaku na Evropskou unii. Vztahy s tureckým prezidentem Recep Tayyip Erdoğan tak zůstávají v migrační otázce napjaté, napsala řecká zpravodajská agentura Voria.

Nová legislativa navíc kriminalizuje nelegální vstup do země. Migrantům hrozí minimálně dva roky vězení a pokuta až 10 tisíc eur. Ti, kteří v Řecku zůstávají po vypršení víza nebo po zamítnutí azylu, mohou dostat tresty od dvou do pěti let. Po zamítnutí žádosti mají na opuštění země pouze dva týdny, jinak čelí sankcím včetně možného elektronického monitoringu.

Signály o rostoucím tlaku už přitom přicházejí z terénu. Jen během jediného dne tento týden dorazilo na Krétu 268 migrantů, další stovky pak v předchozích dnech. Většina z nich vyplula právě z Libye na malých člunech. Podle dat International Organization for Migration žilo na konci roku 2025 v Libyi téměř 940 tisíc migrantů, což představuje historické maximum.

Migranti v Libyi pocházejí převážně z afrických zemí jako Čad, Niger, Nigérie nebo Súdán a soustřeďují se zejména ve velkých městech typu Tripolis či Benghází. Právě odsud se často vydávají na riskantní cestu přes moře.