Proč USA zaútočily na Írán? Rubiovo vysvětlení vzbudilo rozruch

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Rubio to řekl v pondělí novinářům před brífinkem s lídry Kongresu, na kterém je informoval o úderech na Írán, které USA a Izrael zahájily v sobotu.

„Věděli jsme, že Izrael podnikne (vojenskou) akci. Věděli jsme, že by to vyvolalo útok proti americkým silám, a věděli jsme, že pokud bychom proti nim (proti Íráncům) nezasáhli preventivně ještě předtím, než tyto útoky zahájí, utrpěli bychom vyšší ztráty,“ řekl Rubio.

Bylo to poprvé, co představitel administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa otevřeně řekl, že Izrael je hnací silou války proti Íránu, a to v době, kdy se Izrael mezi Američany těší historicky nejmenší podpoře, poznamenal web Axios. Rubiovy výroky byly podle Axiosu široce interpretovány tak, že Washington se podřídil mnohem menšímu národu, který ozbrojuje, financuje a chrání.

Rubiovo vyjádření rovněž rozohnilo elity v Trumpově hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou), kteří už předtím na sociálních sítích kritizovali prezidentovo rozhodnutí jít do války. „Takže nám natvrdo říká, že jsme ve válce s Íránem, protože nás k tomu donutil Izrael. To je v podstatě ta nejhorší věc, co mohl říct,“ napsal na síti X komentátor konzervativního webu The Daily Wire Matt Walsh o Rubiových výrocích.

Američtí představitelé podle Axiosu později řekli, že Trump nařídil údery bez ohledu na Izrael, protože si myslel, že Írán vyjednával o svém jaderném programu bez skutečné vůle dosáhnout dohody.

Teherán odsoudil americko-izraelské útoky jako nevyprovokovanou agresi v době, kdy s Washingtonem vedl nepřímá jednání zprostředkovaná Ománem, poslední z nichž se konala ve čtvrtek. Ománský ministr zahraničí Badr Busaídí v pátek, den před sobotními americko-izraelskými útoky, řekl, že Írán souhlasil s tím, že nikdy nebude mít jaderný materiál, který by mohl použít k výrobě jaderné zbraně.

Americký viceprezident J. D. Vance v pondělí řekl stanici Fox News, že cílem USA bylo zajistit, že Írán nebude mít jadernou zbraň. „Prezident (Donald Trump) chce dát Íráncům i světu jasně najevo, že nebude mít klid, dokud nedosáhne tohoto zásadního cíle – zajistit, aby Írán nemohl mít jadernou zbraň,“ řekl viceprezident.

Šéf Pentagonu Pete Hegseth v pondělí na tiskové konferenci řekl, že cílem amerických útoků je zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu.

Lídry Kongresu společně s šéfem diplomacie Rubiem za zavřenými dveřmi informovali Hegseth, šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe a předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine. Představitelé Trumpovy administrativy se dnes vrátí na Kapitol, aby informovali celý Senát i Sněmovnu reprezentantů.

Demokratičtí zákonodárci namítají, že ústava dává výhradní právo vyhlásit válku Kongresu, nikoliv prezidentovi. Zpochybňují tvrzení Trumpa a jeho administrativy, že Spojené státy čelily bezprostřední hrozbě ze strany Íránu.

Demokratický senátor za stát Virginie Mark Warner uvedl, že během jednoho týdne administrativa nabídla širokou škálu důvodů pro útok na Írán: nejprve zničení jeho jaderného programu, poté ukončení vývoje balistických raket, změnu režimu a nyní potopení jeho námořní flotily.

Tento týden se čekává hlasování o rezolucích týkajících se válečných pravomocí, které by mohly Trumpovi zabránit pokračovat v útocích na Írán bez vyhlášení války Kongresem. Ústava Spojených států svěřuje pravomoc vysílat americké vojáky do války Kongresu, nikoli prezidentovi, s výjimkou omezených úderů z důvodů národní bezpečnosti. Trumpovi republikáni však mají těsnou většinu jak ve Sněmovně, tak v Senátu.