Nedal konsent s narozením, rodiče mu mají platit do konce života

KOMENTÁŘ

Nedal konsent s narozením, rodiče mu mají platit do konce života
influencer „Hassan Azteca“ Foto: ElCanciller.com
1
Komentáře
Tereza Viry
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Francie uzákonila eutanazii, jenomže ani tahle extrémní možnost nepokryje všechny zoufalé dimenze existence, respektive nouzového východu z ní. Co totiž s lidmi, kteří si nepřejí umřít, ale kteří by nejraději vůbec nikdy nebyli? Kdepak, tohle není otázka do pořadu Terezy Matějčkové. Jednadvacetiletý influencer Hassan Azteca z Argentiny ji dovedně převedl do té nejmateriálnější roviny následujícím, mohutně virálním požadavkem: protože nikdy nedal svým rodičům souhlas s tím, aby se narodil, nikdo ho dnes nemůže nutit, aby pracoval – rodiče by ho měli živit po celý zbytek života. A je to.

 

Lišák Hassan už nespecifikuje, jak by si případný antikonsent představoval technicky, i když to by se asi vymyslet dalo, nabízí se třeba místo standardního zážehu v okamžiku splynutí spermie s vajíčkem (zinková jiskra) vysílat signál přerušovaný, s výmluvnou pomlčkou uprostřed, anebo naopak zběsile vyťukávat slovo Ne v příslušném národním jazyce v morseovce. I když to s sebou zas nese protivnou otázku, kdo by to vlastně klepal na vrátka existence, jestli tedy nakonec i to právě se formující embryo přece jen nějaká osoba nebude, což by nás ovšem šmahem smetlo do vod, do kterých se, jak tuším, Hassanovi asi moc chtít lézt nebude. A nemělo by se tohle konsentování s vlastním narozením vlastně pojmout nějak plošně? Jak se totiž ukázalo z hojných příznivých komentářů, nějaká část Hassanových vrstevníků souzní s jeho existenciálně-ontologickým stanoviskem a hlavně s chutí finančně se přisát na rodiče. Ať žije předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová! Dlouhý život předsedkyni, následujme předsedkyni! Bojujte proti starým myšlenkám, staré kultuře, starým zvykům a starým tradicím! Nene, to nepatří k tématu, to si sem odkládám preventivně, trochu si teď trénuju politicky správné fráze do e-mailů, takové ty patičky, co se automaticky připojují pod podpis, když už se nám tedy soukromé psaní takhle pěkně demokratizuje, no a taky budu mít náskok, až to jednou bude povinné. Slovník maovské Číny je, myslím, vhodnou inspirací. Ten prověřily generace. Revoluce není slavnostní večeře!

Česko-izraelská novinářka a spisovatelka Ruth Bondyová, která přežila několik koncentráků, si celý život schovávala báseň indického básníka Rabíndranátha Thákura: „Spal jsem a snil, že život je potěšením. / Probudil jsem se a zřel, / že život je povinností. / Pracoval jsem a zřel, / že povinnost byla potěšením.“ Generace Z je terčem mnoha vtipů, až na řídké výjimky zasloužených. Vydávají naprosto běžné a banální lidské zkušenosti za zbrusu nové psychologické fenomény, za něco, čím si ještě žádná generace před nimi neprošla. Odvěký lidský sklon si „to“ ulehčit, nebo vyloženě se flákat, na prvním místě. Průšvih je, že takovouhle dřív nemyslitelnou perverzi (nedělat nic produktivního, jen se vézt na zádech ostatních) dnešní sociální stát ulehčuje, dovoluje, podporuje. Pokud se k tomu přidá přesvědčení, že životním cílem je nepřetržitá zábava, může to pro část nastupující generace působit dost ničivě. Copak Werichovo profláknuté Když už člověk jednou je! Takový Michal David by dnes Já chci žít non stop nenapsal, protože by ani pro chci žít, natož pro nonstop nenašel publikum.

Hassan Azteca má půl milionu followerů, čili za to nakonec vzít umí – mé dobré vychování mi navíc velí nechat si otevřenou možnost, že je to satira. Bohužel celý Hassanův zevnějšek se takové dobré vůli příčí. Hassanovy rozměklé rysy, ramínka jako větvičky, vyfouknutý hrudník, prázdné oči, z nichž září snad jen odlesk včerejších reelsek… Mládenec nevypadá, že by byl schopen a ochoten obstát v nějaké životní zkoušce. Působí asi tak pevně jako hromada vajec. Když v Německu v roce 2023 zjišťovali ochotu bránit vlast se zbraní v ruce, vyšlo najevo, že k obraně by byl ochoten jen každý desátý a každý čtvrtý by utekl. Prchali by hlavně mladší. Šlo by to odsoudit, ale možná je to racionální zhodnocení situace. Když jsou děti volitelné, když je práce volitelná, vůle k životu se holt hledá hůř.

Sloužit lidu! Každý komunista musí pochopit tuto pravdu: politická moc vyrůstá z hlavně pušky. Mládež je čistý papír, na který se dá napsat cokoli.

×

Podobné články