Rudý půlměsíc nad Berlínem

KOMENTÁŘ

Rudý půlměsíc nad Berlínem
Die Linke volilo přes padesát procent berlínských muslimů a s jistotou se dá říci, že levičáci vyhráli díky jejich hlasům. Z muslimů se přitom zcela jistě nestali marxisté a takový ateista Lenin by musel být z představy, jak je silná jím inspirovaná strana mezi islámskými voliči, dosti vyděšen, píše Jiří Peňás. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Jiří Peňás
Sdílet:

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Berlín byl vždycky poněkud crazy město. Po celé dvacáté století inklinoval k revolucím a k extremismu, rudému a pak hnědému, válku odnesl zničením a pak rozdělením na dvě poloviny, z nichž se měl spojit v jednu megapoli. Vždy byl trochu cáklý, trochu lehkovážný, dosti svůj. Člověk, který tam jezdil po pádu zdi, si ho lehko zamiloval, právě pro tu anarchistickou, svobodomyslnou atmosféru a ležérní duch. Bylo to město s bohatou kulturou, uměleckou scénou, frivolním duchem velkoměsta, které si to umělo užít. Vždycky bylo dosti divočejší a méně spořádané než zbytek Německa, ve srovnání s Mnichovem nebo Hamburkem bylo vždy mnohem zadluženější, počmáranější, ba špinavější, ale nahrazovalo se to něčím jiným: nostalgickou elegancí velkoměsta, které má své jizvy a svou hrdost.

Teď tam ten člověk, který měl to město tak rád, už delší dobu nebyl. Asi by ho nepoznal. Nebo by se podivil, co se s tím jeho Berlínem stalo… Tedy vlastně nepodivil.

 

Jak známo, čtvrtina voličů v Berlíně teď hlasovala pro radikálně levicovou stranu Die Linke. Je pravděpodobné, že v Berlíně budou mít starostku tureckého původu (to by zajisté nebyl takový problém) a vládnout bude strana, která se otevřeně hlásí k antikapitalismu, zpívá na schůzích Internacionálu, zdraví se zaťatou pěstí, nejtypičtější módní doplněk palestinský šátek a volební vítězství oslavila tureckým národním tancem.

Vedle toho si přeje co nejvíce migrace, dokončení svržení patriarchátu, připravuje se na environmentální apokalypsu a spřádá sny o globální intifádě. Za nejhorší stát na světě považuje Izrael, slovo Palestina je vyslovováno s posvátným výrazem a do čtvrtí, kde je strana nejsilnější, Žid s kipou raději už nechodí. Jistě že se tam najdou i sympatické rysy, například (skoro) bezplatné bydlení a rychlé ukončení války na Ukrajině, což ovšem chce zařídit tak, že se přestanou vyrábět zbraně, což Rusko zajisté ocení.

Západní levice už dávno nabrala kurz, na který ji pohánějí orientální větry. Ze zdrojů zůstala marxistická touha po revoluční přeměně světa, jenže palivem už nejsou domácí proletáři, tedy chudí této země, ti se jaksi vytratili. Nahradili je chudí cizích zemí, kteří byli na jejich místa přiváženi ve velkém po celá desetiletí.

Die Linke volilo přes padesát procent berlínských muslimů a s jistotou se dá říci, že levičáci vyhráli díky jejich hlasům. Z muslimů se přitom zcela jistě nestali marxisté a takový ateista Lenin by musel být z představy, jak je jím inspirovaná strana mezi islámskými voliči silná, dosti vyděšen.

Moderní levice přitahuje muslimy jednak svým bezbřehým sociálním a multikulturním utopismem (v Berlíně je místo pro všechny a všichni budou žít v blahobytu) a zadruhé je získává svým více či méně otevřeným antisemitismem, byť tedy maskovaným jako antisionismus. Slepenec klasického třídního zápalu (vyvlastníme boháče) s islamistickým sněním o vymazání Izraele a vůbec Židů z povrchu zemského (Yalla, yalla, intifada!) je novým stupněm revolučního zápasu o zničení vlastní civilizace.

Že dobyl Berlín, se dalo bohužel očekávat, ale i tak je to člověku, který měl to město tak rád, líto.

×

Podobné články