Nový fenomén na obzoru. Umělá inteligence může zahltit stát, úřady čeká záplava stížností generovaných AI

Umělá inteligence může lidem výrazně usnadnit život, ale v jednom směru může zásadně zkomplikovat fungování samotného státu, píše The Economist. Stále více lidí totiž používá AI k sepisování odvolání, stížností, žádostí o dávky nebo námitek proti rozhodnutím úřadů, ať už se jedná o daně, pokuty, pracovněprávní záležitosti nebo třeba plánované stavby. To může znamenat také například snadnější blokování stavebních projektů či obecně zaplavení úřadů, které často už nyní nezvládají v termínech vyřizovat záležitosti, které po lidech stát sám vyžaduje. Stačit k tomu má jazykový model, který sám napíše profesionálně vypadající žádost a vyhledá potřebné mezery v zákonech.

Británie už podle dostupných údajů začíná pociťovat první důsledky fenoménu označovaného jako „agentic flooding“, tedy jakési zaplavování úřadů požadavky vytvářenými s pomocí umělé inteligence. Nejviditelnější je problém například u pracovněprávních sporů. Počet nevyřízených případů u britských pracovněprávních sporů vzrostl podle The Economist během jediného roku o více než polovinu. Výrazně přibylo také žádostí o mimořádná soudní opatření.

A podle odborníků je současná situace teprve začátek. Právě úřední svět je prostředím, ve kterém mají současné jazykové modely mimořádnou výhodu. Dokážou během několika sekund prostudovat dlouhé podmínky, vyhledat možné právní argumenty a připravit profesionálně vypadající odvolání.

To, co dříve člověku zabralo několik hodin nebo vyžadovalo služby právníka, dnes zvládne AI téměř okamžitě. Dalším krokem budou podle The Economist autonomní AI agenti, kteří nebudou jen pomáhat sepsat žádost, ale mohou sami vyhledat potřebné předpisy, vyplnit formuláře a opakovaně podávat námitky s minimálním zásahem člověka.

Na rozdíl od běžného občana se navíc umělá inteligence neunaví, neztratí trpělivost a nenechá se odradit komplikovaným formulářem nebo několikastránkovým poučením. Pro úřady to může znamenat zásadní změnu, jelikož AI může zpřístupnit právní a administrativní možnosti i lidem, kteří si dosud nemohli dovolit advokáta nebo neměli dost času na složité úřední procedury.

Problém nastává ve chvíli, kdy totéž začne dělat velká část společnosti. Moderní státy si totiž vytvořily široký systém práv občanů na odvolání, informace, přezkum nebo náhradu škody. Při jeho vzniku se ale podle The Economist počítalo s tím, že pouze malá část lidí bude mít dostatek času, peněz a odhodlání využít každou možnost až do konce.

Umělá inteligence tuto překážku odstraňuje a výsledkem může být paradox, kdy využívání všech právních možností povede k hroucení systému a delšímu čekání. V Británii už mohou zaměstnanci na projednání některých sporů před pracovním tribunálem čekat několik let.

Podobný problém může postihnout i stavebnictví. Pokud bude možné pomocí AI téměř bez nákladů vytvářet detailní námitky proti každému developerskému projektu, může už nyní složitý povolovací systém zpomalit ještě více.

A významné dopady mohou mít technologie také na sociální systém. Britové podle odhadů každoročně nevyužijí sociální dávky, na které mají podle zákona nárok, v hodnotě až 20 miliard liber. Pokud AI umožní prakticky každému zjistit všechny možné nároky a automaticky o ně požádat, může to znamenat výrazně vyšší výdaje státu.

Největším nebezpečím je podle The Economist vznik spirály, kdy rostoucí počet žádostí zhorší kvalitu a rychlost státních služeb. Čím pomaleji úřady budou fungovat, tím více občanů bude podávat stížnosti a odvolání. To administrativu ještě více zatíží a čekací doby se dále prodlouží.