Zničená plynová infrastruktura v Kataru ze 17 procent. QatarEnergy: opravy potrvají léta

Současné údery na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu mohou mít dlouhodobé a dalekosáhlé důsledky pro dodávky plynu a dalších surovin do celého světa v dalších letech. Podle šéfa státní společnosti QatarEnergy Saada al-Kaabího přišlo největší světové centrum pro export zkapalněného zemního plynu (LNG) zhruba o 17 procent své kapacity, což představuje výpadek v hodnotě přibližně 20 miliard dolarů ročně. Opravy infrastruktury přitom mohou stát desítky miliard dolarů a trvat tři až pět let, varoval podle agentury Reuters. Katar je přitom klíčový dodavatel žady zemí, mimo jiné i Polska.

Údery poškodily dvě ze čtrnácti katarských výrobních linek na LNG. Opravy podle Kaabího potrvají tři až pět let, během nichž bude na trhu chybět přibližně 12,8 milionu tun LNG ročně.

„Nikdy by mě nenapadlo, že by Katar nebo celý region mohl čelit takovému útoku, zvlášť ze strany bratrské muslimské země, a navíc během ramadánu,“ uvedl Kaabí v rozhovoru pro agenturu Reuters.

QatarEnergy bude muset kvůli poškozeným provozům vyhlásit takzvanou vyšší moc u dlouhodobých kontraktů. To se týká dodávek do Itálie, Belgie, Jižní Koreje či Číny nebo Polska. Do Polska dodává Katar přitom až 20 procent dodávek plynu. „Jde o dlouhodobé smlouvy, u nichž nemáme jinou možnost,“ uvedl Kaabí.

Katarská produkce byla přitom narušena už dříve, když se terčem útoků stal klíčový exportní uzel Ras Laffan. Ten byl znovu zasažen tento týden. Podle vedení společnosti nebude možné výrobu plně obnovit, dokud neskončí bojové operace v regionu.

Zasažené projekty mají i mezinárodní rozměr. Americký koncern ExxonMobil je podílníkem ve dvou poškozených LNG linkách, zatímco britsko-nizozemská společnost Shell se podílí na dalších poškozených zařízeních. Opravy tohoto závodu mohou trvat až rok. Jen výstavba poškozených zařízení přitom stála zhruba 26 miliard dolarů.

Dopady se neomezují pouze na LNG, kde očekává Kaabí pokles exportu o 24 %, ale například u helia (pokles o 14 %), LPG (pokles o 13 %) či síry (pokles o 6 %). To ohrožuje například technologický průmysl v Jižní Koreji, kde je helium klíčové například pro výrobu čipů.