Velké ministerstvo hospodářství spojením MPO a MMR nevznikne, na vině je stavební zákon

Jedna z důležitých vládních priorit byla poslána ke dnu. Jedná se o avizované spojení ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva pro místní rozvoj do jednoho velkého ministerstva hospodářství. Pro Echo24 to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s tím, že důvodem je především stavební zákon, který je vládní prioritou a je podle něj dobře, že se na něj soustředí jeden celý resort. Ministryně Zuzana Mrázová (ANO) navíc podle něj agendu dobře uchopila.

V rozhovoru pro Echo24 pár dní po volbách v říjnu loňského roku Havlíček uvedl, že spojení MPO a MMR je krok, který je pro vládu důležitý. „Chceme vytvořit silné ministerstvo hospodářství, což částečně ušetří něco na provozu, ale především to bude resort, který pod sebou bude mít agendu energetickou, průmyslovou, stavební, výzkumnou, telekomunikační, zahraniční obchod, spotřebitele a fondy,“ řekl tehdy Havlíček.

„Takový resort pak bude mít příslušný výtlak. To může tedy trvat přibližně dva roky, musí se změnit kompetenční zákon, musí se to dobře připravit s ohledem na personál, logistiku, všechny právní nášlapné miny, které tam jsou ze strany EU, protože MMR je významným partnerem ve fondech EU. Další věc jsou informační systémy i to, kde lidé budou sedět. Chtěli bychom, abychom už ve druhé polovině volebního období měli silné ministerstvo hospodářství,“ dodal Havlíček.

Nyní však z této změny sešlo. „Od tohoto spojení jsme ustoupili, věcně a pragmaticky, protože MMR má před sebou obrovskou výzvu, což je stavební zákon, digitalizace a tak dále. V tuto chvíli slučovat agendy a spojovat ministerstva by bylo v neprospěch stavebního zákona. Je dobře, že se na to soustředí celý jeden resort, navíc máme velmi dobrou ministryni pro místní rozvoj, která tu agendu skvěle uchopila,“ uvedl Havlíček v nejnovějším rozhovoru pro Echo.

Jeho ambice vytvořit silné ministerstvo hospodářství ale nekončí i s ohledem na vládní priority a velké projekty, které se chystají. „Máme toho víc. Gigafactory, lithium, ale třeba velké výzvy na poli energetiky, nejen ve smyslu jádra, ale také plynu. Budeme muset řešit kapacitní mechanismy. Velmi důležitý projekt je spojený s EUSPA, tedy vesmírnou agenturou, ve smyslu i posílení na technologické úrovni. I z tohoto důvodu jsem začal koncentrovat hospodářské aktivity pod MPO, což byl mimochodem můj slib. Přejímáme část agendy z ministerstva dopravy, z úřadu vlády a tak dále. Koncentrujeme pod MPO výzkum, kosmický průmysl a děláme z něj skutečně prvoligové evropské ministerstvo hospodářství,“ řekl Havlíček.

Vláda nedávno představila hospodářskou strategii, jejímž garantem je právě Havlíček. Ta počítá s tím, že celkové hrubé investice na transformaci ekonomiky mají dosáhnout tří bilionů. „Jedná se o výdaje do roku 2030, přičemž veřejné prostředky tam jsou zhruba jeden bilion korun. Další dva biliony – zaokrouhlujeme to – jdou za privátními subjekty, respektive subjekty, které nejsou součástí veřejné sféry,“ uvedl Havlíček.

„Strategie je právě o tom, jak je motivovat a takzvaným pákovým efektem získat co nejvíce peněz z privátního sektoru. To je změna proti minulé vládě, která si myslela, že právě ona bude motorem hospodářského restartu, je to takový hypersocialistický přístup. My sázíme na firmy a podnikatelský sektor a vytváříme prostředí, aby mohly generovat zisky a chceme je motivovat k tomu, aby investovaly, včetně třeba společných investic se státem, typu například PPP projektů, nebo projektů spojených s energetikou, kdy stát nabízí garanční mechanismy,“ dodal ministr.