„Přijdu o 9 tisíc měsíčně.“ Lidé zvyklí na podporu bydlení dostávají rozhodnutí o superdávce

Jedním ze zásadních prvků reformy dávek mělo být její lepší zacílení. Tedy o podporu měli například přijít lidé, kteří pobírali vysoké příspěvky na bydlení, ačkoliv byla jejich situace daleko od finanční nouze. A někteří z nich už to začínají pociťovat. Podpora se totiž v řadě případů uživatelům původních dávek propadne i o tisíce měsíčně. Organizace na pomoc potřebným zároveň dlouhodobě volají po tom, aby došlo ještě k úpravám, jelikož podobně by mohla superdávka zasáhnout i opravdu potřebné.

Reforma dávek začala platit od loňského října, od kdy však prochází dlouhým přechodným obdobím. Superdávka nahradila příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky. Jejich dosavadní příjemci o ni měli do konce loňska požádat, aby mohli peníze od státu dál pobírat v probíhajícím přechodném období. Jiná pravidla pak platí pro nové žadatele, kteří dosud žádnou z těchto dávek nepobírali. Desítky tisíc z nich ji tak začali pobírat už od ledna letošního roku.

Výdaje na superdávku postupně rostou, zatímco v lednu ji pobíralo téměř 29 tisíc domácností a vyšla na zhruba 130 milionů korun, v březnu už ji pobíralo téměř 34 tisíc domácností a celkově vyšla na více než 235 milionů. V průměru tak v březnu uživatelé superdávky dostali zhruba 6 953 korun. Celkově už od začátku roku vyšla superdávka na zhruba půl miliardy korun.

Naopak dřívější uživatelé dávek mají zajištěnou jejich výplatu až do července, kdy dojde plynule k přechodu na superdávku. Do té doby čekají někteří z nich stále na rozhodnutí, zda dostanou i novou superdávku či nikoliv. Mezi nimi i statisíce domácností, které pobírají v posledních letech kontroverzní a velmi populární příspěvek na bydlení.

Příspěvek na bydlení čelil v posledních letech kritice, na nájem totiž daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. Ukazují to i některé případy, které dříve popsal deník Echo24. Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se tak stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost.

Je to vidět i na počtu uživatelů příspěvku, který zjevně požádali o superdávku, jelikož jim dosud stát příspěvek vyplácí. Jde o více než 260 tisíc domácností. Pro některé z nich však přechod na superdávku bude znamenat zásadní změnu. Jak deníku Echo24 popsala Petra S., mladá žena z Prahy, s přechodem na superdávku přijde o tisíce korun.

Jak nebylo výjimkou, příspěvek na bydlení jí platil výraznou část nájmu v širším centru Prahy, dosahoval částky kolem 10 tisíc korun měsíčně. „Přijdu zhruba o 9 tisíc měsíčně,“ řekla deníku Echo24 s tím, že přiznaná částka superdávky tak její dosavadní podporu od srpna zásadně sníží.

První z těch, kdo žádali o peníze od státu nově, obdrželi superdávku v prosinci. Dosavadní příjemci ji měli původně začít pobírat od května, poprvé ji ale budou mít až v srpnu. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) prosadil odklad, aby měli úředníci více času na přepočítání dávek. Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před zavedením uvedl, že třetině pobíratelů by se měla částka snížit, třetině zvýšit a třetině se nezmění. Nově se víc posuzuje příjem i majetek. Dávka se může zvednout o bonus za práci.

Podle propočtů agentury PAQ Research by po důsledném posouzení majetku nárok na peníze od státu ztratilo asi 14 procent dosavadních příjemců. Průměrná vyplácená částka by se mohla nynějším pobíratelům snížit asi o 300 korun. Pohorší si chudší domácnosti a lidé, kteří žijí sami. Polepšit by si měly naopak rodiny s dětmi. Na pomoc od státu dosáhlo dosud 29 procent domácností v Česku, nově by to mělo být 23 procent.