Propisky, odznáčky i trička s logem AfD nesmí do škol. Braniborsko se opírá o paragraf proti extremismu

Na některých školách v německém Braniborsku nesmějí žáci od začátku nového školního roku nosit trička, placky, samolepky či dokonce propisky s logem Alternativy pro Německo (AfD). Školy se opírají o ustanovení zemského školského zákona, které zakazuje propagandistické materiály protiústavních organizací. Braniborská AfD, kterou tamní kontrarozvědka označuje za prokazatelně pravicově extremistickou, mluví o diskriminaci a snaží se příslušný paragraf napadnout u soudu. Informuje například Welt či Märkische Allgemeine.

Zákazy materiálů s logem AfD se podle německých médií objevily například ve školách v Königs Wusterhausenu, Jüterbogu, Kloster Lehninu, Ketzinu nebo Wittenberge. Braniborské ministerstvo školství potvrdilo, že školy mohou takto postupovat.

Základem je paragraf 64a braniborského školského zákona. Ten zakazuje ve škole, na školním pozemku i během školních akcí nosit, ukazovat, předávat nebo rozdávat symboly a propagační materiály protiústavních organizací. Zákon zároveň stanoví, že pokud je určitá organizace ve zprávě spolkového nebo zemského Úřadu na ochranu ústavy označena za extremistickou, lze její protiústavnost pro účely tohoto ustanovení předpokládat.

Právě tato část zákona nyní dopadá na zemskou organizaci AfD v Braniborsku. Tamní Úřad na ochranu ústavy ji v roce 2025 zařadil mezi "prokazatelně pravicově extremistické struktury". Školy dostaly aktuální zprávu kontrarozvědky spolu s upozorněním ministerstva 18. srpna.

V praxi tak mohou být předměty s logem AfD posuzovány jinak než běžné stranické či politické materiály. Zákaz se přitom nemusí týkat jen rozdávání letáků nebo plakátů, ale také předmětů každodenní potřeby, jako jsou propisky, placky, samolepky nebo oblečení.

Ministerstvo školství současně zdůrazňuje, že nejde o obecné omezení politických názorů samotných žáků. „Nejde o žádný pokyn, jak zacházet s politickými sděleními žáků,“ uvedlo ministerstvo. Učitelé mají podle něj studenty vést ke kritické analýze politických témat a k vytváření vlastního názoru, zároveň ale mají vystupovat proti antidemokratickým, diskriminačním či protiústavním postojům a symbolům.

AfD postup ostře kritizuje a mluví o cílené diskriminaci. Její braniborský expert na školství Dennis Hohloch označil postup za „boj proti jinak smýšlejícím“. „Nemůže být přece možné, aby bylo najednou všechno, co souvisí s AfD, prohlášeno za propagandu a vykázáno ze škol,“ uvedl.

Kriticky se ozval také poslanec braniborského zemského sněmu za AfD Lars Hünich. Ve videu na sociálních sítích uvedl, že některé školy na zákaz už aktivně upozorňují. „Na začátku školního roku teď na některých školách vidí u vchodu obrovskou ceduli, která jim říká, že nesmějí ukazovat ani používat propisky, samolepky a podobné věci, na kterých je logo AfD. Nesmějí o tom ani mluvit a nejlépe by měli mlčet,“ kritizoval zákaz Hünich.

„To se v podstatě rovná zákazu AfD,“ uvedl. Obrátil se přitom také na rodiče žáků. „Musíte bojovat za své děti, musíte škole říct, že takhle to nejde,“ vyzval je. Podle Hünicha by podobný zákaz měl platit buď pro všechny politické strany, nebo pro žádnou.

Hohloch zároveň tvrdí, že podobná opatření mohou mít opačný efekt a dále posílit podporu AfD mezi mladými voliči. Zástupci vládní SPD argumentaci strany odmítají. Předseda jejího poslaneckého klubu v Braniborsku Björn Lüttmann uvedl, že za současné právní postavení si AfD může sama. „Kdo jedná pravicově extremisticky, musí počítat s odpovídajícími důsledky,“ prohlásil.

Celá věc přitom ještě není definitivně právně uzavřena. AfD se proti svému zařazení mezi "prokazatelně pravicově extremistické" organizace brání u správního soudu v Postupimi. Její poslanci navíc už v roce 2024 podali návrh na přezkoumání samotného „extremistického paragrafu“ školského zákona braniborským ústavním soudem. O tomto podání dosud nebylo rozhodnuto.