Poslanci mají brzy začít projednávat konec poplatků za ČT a ČRo. Verdikt padne zítra

Poslanci by mohli již příští týden na mimořádné schůzi jednat o návrhu na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Pro Echo to potvrdily zdroje z vládní koalice, které si přály zůstat v anonymitě. Zda k mimořádné schůzi ale opravdu dojde, se nakonec rozhodne zítra. Novinářům to ve středu šéf koaličního hnutí SPD a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, citovala ho ČT. U rozhodnutí, zda citlivé téma otevírat ještě před blížícími se komunálními a senátními volbami, chce být přítomen i premiér Andrej Babiš (ANO). Návrh počítá s převedením financování obou institucí na stát a se snížením částek, které by ze státního rozpočtu dostávaly.

Vládní návrh, jehož gesčním resortem je ministerstvo kultury, schválil kabinet 15. června a 19. června ho poslal do dolní komory, kde čeká na první čtení. Byť koalice dříve pro konec poplatků zvolila datum 1. ledna 2027, v posledních týdnech se spíše diskutovalo, že termín nebude možné dodržet. Změnu až od roku 2028 připustil například 1. místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO), opatrnější pak byl 1. vicepremiér vlády Karel Havlíček (ANO), který na dotaz Echa uvedl: „My můžeme potvrdit to, že tak nastane, ale záleží na té sněmovně, jak rychle tak bude.“ Zhruba 8 miliard korun, které by měla veřejnoprávní média po převodu dostat, jsou každopádně v současnosti v rozpočtové rezervě, co se návrhu na rok 2027 týče. Pokud by tedy návrh nakonec platit začal, například v průběhu roku, peníze mohou být využity.

Že Česká televize a Český rozhlas nakonec mohou být financovány ze státního rozpočtu, nedávno připustil také prezident Petr Pavel. Samotný model podle něj neznamená ztrátu jejich nezávislosti. Za zásadní považuje, aby zákon obsahoval dostatečné pojistky a zajistil médiím předvídatelné financování.

Čtěte také: Prezident zaskočil zastánce poplatků za ČT a ČRo. Osobní názor, reagují zastánci

„Já rozhodně neříkám, že když budou veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu, tak to automaticky znamená ztrátu jejich nezávislosti, ale musíme najít takové pojistky, mají je třeba některé severské země, například Finsko, které tu nezávislost opravdu garantovat budou,“ řekla hlava státu. Zástupci opozice pro Echo hovořili o tom, že jde o prezidentův osobní názor, většina z nich v kritice koalice, co se možných rizik zestátnění týče, pokračuje. Očekávají se masivní obstrukce, jakmile koalice bod na program některé ze schůzí zařadí.

Na možné dopady změny financování už reaguje i vedení obou veřejnoprávních médií. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek na konci srpna předložil Radě ČT variantu rozpočtu na rok 2027 nižší o 350 milionů korun proti dlouhodobému plánu. Úspory mají vzniknout především odkladem investic, krácením mzdových nákladů a částečným omezením výroby pořadů; televize zvažuje také pronájem či prodej některých budov a dalšího majetku. Chudárek zároveň upozornil, že při výraznějším propadu příjmů už by bylo nutné omezovat výrobu napříč programem a ČT by podle něj nemusela být schopna plnit některé závazky z memoranda o veřejné službě. Jde ale spíše o reakci na to, kde hledat možné úspory, nežli o finální slovo o tom, jak bude vysílání po změně definitivně vypadat.

Podobně už v červnu varoval generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Pokud by rozhlas hospodařil s částkou zhruba o 411 milionů korun nižší než letos, podle něj by úspory už nešlo najít jen v provozu a režii a zasáhly by obsah, regionální vysílání, uměleckou tvorbu i zaměstnanost. ČRo tehdy odhadoval možné snížení počtu zaměstnanců přibližně o 150 až 200 míst.