SPD i ODS už mluví o novele rozpočtu kvůli válce. Zcela předčasné, říkají Schillerová i NRR

Ve vládním i opozičním táboře už se začíná mluvit o nutnosti novelizovat kvůli dopadům války v Íránu. Z SPD zaznívá, že k novele rozpočtu vládu Andreje Babiše (ANO) situace dotlačí už před létem, ODS chce, aby kabinet „upustil od populistických slibů a dárečků“. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Národní rozpočtová rada se domnívají, že diskuse o jakýchkoliv úpravách rozpočtu je zcela předčasná. Dopady v řádu nízkých jednotek miliard lze podle Schillerové případně očekávat u spotřební či daně z příjmu právnických osob, na druhou stranu nominální spotřeba domácností by oproti prognóze v lednu měla být o něco vyšší.

Ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř pro Echo24 řekl, že nová dubnová prognóza bohužel potvrdila jeho obavy z minulých týdnů. „Zpomalení růstu ekonomiky představuje pro státní pokladnu citelný výpadek příjmů, zejména u inkasa DPH a daně z příjmů právnických osob. Odhaduji, že v příjmové stránce rozpočtu může vzniknout ‚díra‘ ve výši 25 až 35 miliard korun,“ uvedl Hrnčíř.

„Když k tomu připočteme zvýšené mandatorní výdaje spojené s inflačními tlaky a náklady na energetickou bezpečnost, je čím dál jasnější, že stávající deficit je neudržitelný. Pokud nechceme rezignovat na investice, bude vláda muset v nejbližších měsících přijít s novelou zákona o státním rozpočtu. Realita nás k revizi deficitu pravděpodobně dotlačí ještě před letními prázdninami,“ míní Hrnčíř.

Opoziční ODS vyzvala ve středu vládu, aby zveřejnila výši zásob ropy, plynu a dalších kritických komodit a přepracovala rozpočet tak, aby ČR mohla čelit rizikům spojeným s konfliktem na Blízkém východě. Šéf ODS Martin Kupka ve čtvrtek na mimořádném jednání sněmovny vybídl vládu, aby přepracovala státní rozpočet, vytvořila v něm rezervu a „upustila od populistických slibů a dárečků“.

Ministryně Schillerová pro Echo24 řekla, že vývoj ekonomiky včetně cen ropy a plynu její resort sleduje a zohlednil ho v dubnové makroekonomické predikci. „Máme propočítány varianty vývoje ekonomiky jak pro scénář pokračování konfliktu na Blízkém východě, tak pro scénář jeho brzkého utlumení, které si všichni přejeme. V tuhle chvíli je logicky předčasné spekulovat, který z těchto scénářů nastane, a proto je také předčasné spekulovat, zda toto dění může vést k nutnosti novelizace zákona o státním rozpočtu na rok 2026, který byl sněmovnou schválen 11. března,“ uvedla Schillerová.

„Platí, že snížený růst ekonomiky měřený reálným HDP nemá citelné rozpočtové dopady. Nelze se totiž dívat na zpomalení reálného růstu ekonomiky a vztahovat to na daně, které se hradí jednak z nominálních veličin a zejména pak jsou odvislé od objemu mezd a platů a spotřeby domácností. Určité dopady v řádu nízkých jednotek miliard lze případně očekávat u spotřební či daně z příjmu právnických osob, na druhou stranu nominální spotřeba domácností by oproti prognóze v lednu měla být o něco vyšší,“ dodala Schillerová.

Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta pro Echo24 řekl, že debata o jakýchkoliv úpravách rozpočtu není vůbec na místě a je zcela předčasná. „Nová predikce z dílny ministerstva financí dokonce implikuje vyšší daňové příjmy, nikoliv nižší. Dubnová predikce (se započtením dopadů konfliktu v Íránu) oproti lednové predikci (před vypuknutím konfliktu) vede k vyšším příjmům veřejných rozpočtů na rok 2026 o zhruba 3 až 4 miliardy korun. Zároveň ministerstvo financí počítá se sníženou spotřební daní na naftu pouze do konce dubna, ekonomický růst se přehodnocuje z 2,4 % ‚pouze‘ na 2,1 % a celoroční odhad míry inflace je nově ‚pouze‘ 2,5 % místo 2,1 %,“ uvedl Bárta.

„Celoroční úrokový výnos na českém desetiletém státním dluhopisu se oproti lednové predikci nemění vůbec. Toto v žádném případě nejsou čísla, která by měla vyvolávat jakoukoli debatu o úpravě rozpočtu,“ dodal Bárta. „Samozřejmě, v obecné rovině vede vyšší inflace k tomu, že některé položky na ni navázané (zejména důchody) jsou valorizovány o vyšší částku. Stejně tak, pokud vyšší inflace a nejistota ve světě povede k vyšším nominálním úrokovým sazbám, za které se český stát financuje, může se v budoucnu prodražit i obsluha dluhu. Toto všechno se však týká hlavně roku 2027 a dále,“ dodal s tím, že zároveň se sluší dodat, že situace se na bojišti mění každým okamžikem. „A nyní to platí nejen metaforicky, ale i doslova,“ poukázal Bárta.

Podle předsedy výboru pro rozpočtové prognózy jsou dopady konfliktu na Blízkém východě na výdajové straně státního rozpočtu jisté v položce dluhové služby. „Skokový nárůst výnosů u českých státních dluhopisů, k němuž došlo před měsícem, sice v posledních dnech prošel zpětnou korekcí, ale jen částečnou,“ uvedl Skořepa.

„Vyšší budou jistě také některé provozní náklady třeba na pohonné hmoty, možná i na energie. Velkým otazníkem je pro mě dopad maximálních cen pohonných hmot. Korektní by bylo, kdyby vláda toto legální cenové násilí firmám kompenzovala, což by zvýšilo její výdaje – podobně, jako tomu bylo v roce 2023 u stropů na ceny plynu a elektřiny. Ale zatím jsem na toto téma žádné zmínky nezachytil,“ dodal Skořepa.