Výdaje ČR na obranu jsou nyní maximum možného, reaguje Babiš na amerického velvyslance

Výdaje, které Česká republika letos podle návrhu státního rozpočtu na letošní rok vynaloží na obranu, jsou podle premiéra Andreje Babiše (ANO) za současné situace maximem možného. Řekl to České televizi. Reagoval tak na výzvu amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka, aby Česko dodržovalo své závazky vůči NATO týkající se obranných výdajů. Babiš uvedl, že obrana a armáda je pro jeho vládu důležitá a výdaje na obranu rostou, ale řeší také zdravotnictví, sociální otázky a každodenní život občanů.

Merrick na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost prohlásil, že spojenci včetně Česka se dohodli, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Varoval, že Česko riskuje, že podle návrhu rozpočtu na letošní rok bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO), co se týče jejich podílu na hrubém domácím produktu (HDP).

Premiér následně řekl České televizi, že pro jeho vládu je obrana a armáda důležitá, řeší ale také zdravotnictví či sociální otázky. „Původní vláda (Petra Fialy) řešila jen válku, jen Ukrajinu, my řešíme každodenní život českých spoluobčanů,“ prohlásil Babiš. Česko podle něj na obranu letos vynaloží zhruba 2,1 procenta HDP. Od roku 2014 do roku 2025 podle něj výdaje na obranu vzrostly o 400 procent. Situaci premiér vysvětluje zástupcům Spojených států i NATO. „Zdědili jsme díru v rozpočtu asi 90 miliard, tak ten rozpočet je maximálně možný tento rok,“ uvedl.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že je potřeba financování obrany balancovat s dalšími prioritami, mezi kterými musí být i bezpečnost vnitřní, a to například v souvislosti s migrací. Podle ministra je Česko zemí, která se vypořádala s vlnou příchozích z arabského světa včas, tedy nyní nečelí takovému nebezpečí. Do budoucna však varuje před příchodem veteránů z války na Ukrajině do ČR.

Poukázal však na to, že postoj těch evropských zemí, které v minulosti přijaly velké množství migrantů, jsou nyní opatrnější v rámci podpory pro Izrael, co se situace na Blízkém východě týče. „Až přespříliš diplomatické,“ zhodnotil jejich opatrný postoj Havlíček. Situace okolo židovského státu je aktuálně velmi vyostřená kvůli probíhající americké operaci vůči Íránu. Evropské státy by dle Havlíčka měly jasně podpořit Izrael a stát po boku Států, zejména kvůli obavám z íránského jaderného programu, který by podle něj představoval globální bezpečnostní hrozbu.

Havlíček zdůraznil, že Česká republika má v zásadních bezpečnostních otázkách poměrně jasný politický konsensus – připomněl mimo jiné jednoznačné odsouzení ruské agrese na Ukrajině. Významnou roli podle něj hraje také energetická bezpečnost. Ta podle Havlíčka spočívá v dostupnosti a cenové přijatelnosti energie, diverzifikaci zdrojů a odolnosti energetických sítí. „Enormní tlak na veřejné rozpočty je nejenom v České republice, ale i v jiných zemích a schopná a chytrá vláda se nesmí nechat vyprovokovat a dostat se do kouta pouze v rámci jedné z těchto oblastí,“ dodal vicepremiér. Dle něj dochází ke změnám ve světě: vztahy dříve založené na vzájemných relacích, se nyní řídí transakcemi.