Přichází Česko o talenty? Vysoká škola NEWTON otevřela debatu o udělování studentských víz

Jak přilákat do Česka talentované lidi a posílit konkurenceschopnost české ekonomiky? Na tyto otázky hledali odpovědi zástupci vysokých škol, ministerstev a experti na migraci během kulatého stolu, který iniciovala Vysoká škola NEWTON. Hlavním tématem diskuse s názvem „Zahraniční studenti: příliš regulovaná příležitost?“ byla potřeba systémové změny v přijímání studentů ze třetích zemí.

Účastníci diskuse varovali, že kvůli administrativním průtahům a nejasným kompetencím „ujíždí Česku i celé Evropě vlak“.

„Nejsme schopni jít poptávce zahraničních studentů úplně naproti tak, jak bychom mohli. Tato debata je o konkurenceschopnosti českého školství i celé naší ekonomiky. Přitahování talentů z ciziny přispívá k rozmanitosti a vzniku reálných inovací,“ říká Anna Plechatá Krausová, rektorka Vysoké školy NEWTON.

„Podmínky vstupu na jednotný trh jsou sice dané, ale otázkou je naše flexibilita. Evropě i Česku ujíždí vlak. Musíme se rozhodnout, zda chceme fungovat jako země s přidanou hodnotou, která dokáže talenty nejen přilákat, ale také si je udržet,“ uvedl ekonom a pedagog Vladimír Tomšík, bývalý velvyslanec v Číně. Připomněl i svou zkušenost z diplomacie: „Když zájemci o studium neuspějí s žádostí o vízum na české ambasádě, prostě jdou o dveře dál.“

O přínosu zahraničních studentů pro českou ekonomiku je přesvědčena i Milena Králíčková, ředitelka Biomedicínského centra Lékařské fakulty v Plzni a emeritní rektorka Univerzity Karlovy. „Mít zahraniční talenty je extrémní benefit pro kvalitu škol i ekonomiku. I když po studiu v České republice nezůstanou, jsou to přirození ambasadoři pro český byznys v zahraničí. Nesmíme jim studium u nás zošklivit.“

Rektorka European Research University Zuzana Machová upozornila, že vyřizování víz pro studenty trvá nepřiměřeně dlouho. „Dlouhou dobu jsme si mysleli, že bariérou pro zahraniční studenty jsou nostrifikace. To se vyřešilo, ale ukázalo se, že daleko větším problémem jsou víza. Proces je extrémně dlouhý – studenti po přijetí nestíhají nastoupit do studia včas.“

Zahraniční studenti přinášejí české ekonomice ročně 17 miliard korun. Přesto 75 procent studentů mimo EU hodnotí vízový proces jako náročný.

„V rámci vízové politiky musí být podmínky nastaveny pro všechny stejně, samozřejmě s odlišnostmi podle účelu pobytu. Co se týká lhůty k vyřízení studentských žádostí, vyřizujeme je v průměru do 40 dnů,“ říká Kristýna Málková z oddělení imigrace ministerstva vnitra. „Kvůli vyhodnocování bezpečnostních rizik nelze žádosti vyřídit během několika dnů, protože probíhají bezpečnostní kontroly a ověřování. Pomoci by měla připravovaná digitalizace,“ dodává.

Olga Horáková z vízového odboru ministerstva zahraničních věcí varovala před zneužíváním systému studentských víz a upozornila na problém tzv. „netalentů“, kdy je institut studia zneužíván k ekonomické migraci, což systém zahlcuje a zpomaluje. „Evropa, včetně České republiky, je pro země třetího světa atraktivní. Ne všechny vysoké školy v ČR mají přijímací řízení. Víme, že některé země jsou migračně rizikové a lidé z nich mají omezené možnosti u nás pracovat. Proto se snaží získat pobytový titul například skrze zprostředkovatelské agentury, které od nich vybírají vysoké poplatky a zajistí jim potvrzení o přijetí na vysoké školy.“ Podle ní nejde v těchto případech o talenty, ale o lidi hledající nízkokvalifikovanou práci.

Zástupci vysokých škol namítají, že o „akademickém talentu“ by měly rozhodovat školy, nikoli konzulární úředníci na základě subjektivního posouzení. Zároveň připouštějí, že by školy měly nést větší odpovědnost za přijaté studenty.

Nadějí na změnu je připravovaný institut „garanta vysoké školy“, který má jasněji definovat odpovědnost škol, a také digitalizace vízového procesu, která by měla zkrátit lhůty při vyřizování žádostí.

Na demografický problém, kvůli němuž budou klesat počty českých studentů, upozornil ředitel odboru vysokých škol ministerstva školství Vojtěch Tomášek. „Zahraniční studenty budeme potřebovat i kvůli demografickému poklesu. Musíme ale pomocí dat zjistit, proč studenti, kteří u nás studium zahájí, ze systému odcházejí, a vytvořit transparentní analytický nástroj pro identifikaci problémů.“ Současná data ukazují, že až třetina studentů odejde během prvního semestru a po pěti letech zůstává na školách jen 26 procent studentů ze třetích zemí.

Soňa Lippman z Domu zahraniční spolupráce uvedla, že zvyšování počtu zahraničních studentů je v souladu s hospodářskou strategií České republiky. „Stát si uvědomuje důležitost tématu. V hospodářské strategii do roku 2035 chceme o 40 tisíc zahraničních studentů více. Digitalizace a institut garanta v novém zákoně o pobytu cizinců jsou klíčové kroky ke zefektivnění systému.“

Diskuse na Vysoké škole NEWTON ukázala, že bez úzké spolupráce mezi akademickou sférou a ministerstvy školství, vnitra a zahraničí Česko nevyužije potenciál mezinárodního vzdělávání.