Roušky, zákaz cestování, zavřené školy. Připomeňte si, co bylo zakázáno za covidu

Od roku 2020 zasáhla celý svět, včetně České republiky, epidemie nového typu koronaviru, která zásadně ovlivnila běžný život většiny obyvatel. Tehdejší vláda Andreje Babiše postupně zavedla mnohá opatření proti šíření nemoci, před pěti lety, 1. března 2021, sáhla k těm nejradikálnějším. Celostátní lockdown, tedy zákaz pohybu mezi okresy, který trval šest týdnů v březnu a dubnu 2021, byl vyvrcholením vládních opatření během druhé vlny pandemie v ČR. Právě po pěti letech od vyhlášení lockdownu si můžeme připomenout, jaká opatření si u nás pandemie covidu vyžádala.

Mezi nejvýraznější opatření, ke kterým kvůli novému typu koronaviru na jaře 2020 česká vláda sáhla, patřilo kromě uzavření škol, obchodů či restaurací i omezení volného pohybu osob. Už v první vlně na jaře 2020 zakázala vláda na několik týdnů vstup cizinců na území ČR a cesty Čechů do zahraničí, ale také volný pohyb lidí v České republice s výjimkou cest do zaměstnání, nezbytných cest za rodinou, pro základní životní potřeby nebo k lékaři.

Omezení pohybu a kontaktu s lidmi se vrátilo v polovině října 2020, postupně se měnily jeho podmínky. Povolené byly třeba cesty do přírody nebo pobyt na chatách a chalupách. Platil také téměř úplný zákaz vycházení v noci, výjimkou byly mimo jiné cesty do zaměstnání, výkon povolání, neodkladné cesty kvůli ochraně života, zdraví a majetku, ale také venčení psů ve vzdálenosti do 500 metrů od bydliště.

Od 1. března 2021 vláda nakonec vyhlásila takzvaný lockdown. Zakázala pohyb lidí mezi okresy, o jehož smyslu dodnes pochybují mnozí odborníci. Nastávaly tak kuriózní situace, kdy se mohli potkávat občané více než milionové Prahy, na venkově však nebylo možné jít na nákup do sousední vesnice, pokud náhodou ležela již v jiném okrese, ale třeba do desítky kilometrů vzdáleného města ve stejném okrese se smělo. Toto omezení pohybu trvalo do 11. dubna 2021.

Zákaz cestování mezi okresy nebo nočního vycházení skončil zároveň s tím, že tehdy po půl roce přestal platit nouzový stav a opatření proti šíření koronaviru se začala řídit nově přijatým pandemickým zákonem. Mírně se uvolnila i další opatření – do lavic se vrátili žáci prvního stupně základních škol, v souvislosti s tím vláda rozhodla o otevření obchodů s dětským oblečením, s obuví a papírnictví (a části dalších).

Celostátní lockdown, který trval šest týdnů v březnu a dubnu 2021, byl vyvrcholením vládních opatření během druhé vlny pandemie v České republice. Ta zasáhla zemi na podzim 2020, a to mnohem výrazněji než vlna první. Prudce stoupaly počty nakažených i zemřelých, u kterých se prokázala nákaza touto nemocí. Vláda Andreje Babiše (ANO) proto mimo jiné znovu rozhodla o vyhlášení nouzového stavu.

Nouzový stav, tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje, platil v zemi velkou část z doby, během které se ČR potýkala s pandemií koronaviru. Babišova vláda ho označovala za nutnost pro přijímaná opatření v boji proti nákaze, tehdejší opozice jeho prodlužování podmiňovala například přijetím strategie rozhodování o opatřeních, ukončením chaosu či návratem žáků do škol.

V souvislosti s koronavirem byl nouzový stav poprvé vyhlášen 12. března 2020, vláda na jeho základě přijala řadu opatření – od uzavření většiny obchodů a služeb přes omezení fungování škol až po restrikce týkající se překračování hranic. Nouzový stav využilo ministerstvo vnitra k centrálním nákupům ochranných pomůcek, umožnil i jednodušší nasazení armády. První nouzový stav byl dvakrát prodloužen a nakonec skončil po 66 dnech 17. května 2020.

Podruhé začal nouzový stav platit od 5. října 2020, doprovázela jej znovu řada opatření. Sněmovna postupně souhlasila s jeho prodlužováním do 14. února 2021, pak ale odmítla další prodloužení do 16. března. Nakonec ale vláda vyhlásila od 15. února nový nouzový, a to na žádost hejtmanů. Podle některých právníků či šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) ale tímto postupem obešla zákon.

Nouzový stav vyhlášený z podnětu hejtmanů měl původně skončit 28. února, Sněmovna se pak ale usnesla, že by měl skončit k účinnosti pandemického zákona, nejpozději 27. února 2021. Schvalování zákona se ale protáhlo, a tak nakonec nouzový stav trval až do 11. dubna 2021.

Naposledy přišla výrazná omezení života, daná vyhlášením nouzového stavu, v listopadu 2021. Jednalo se o noční uzavření restaurací, barů či klubů, zákaz vánočních trhů nebo omezení hromadných akcí. Nová vláda vedená Petrem Fialou (ODS) už o prodloužení nouzového stavu nestála, a ten tak skončil o půlnoci na 26. prosince 2021.