EK využívá íránskou krizi k obhajobě zelené tranzice, zní z EP

Evropská komise navrhuje v rámci plánu AccelerateEU sérii opatření v reakci na íránskou krizi, jejichž společným jmenovatelem je především důraz na koordinaci mezi členskými státy. Zásadní má být urychlení zelené transformace. Čeští europoslanci pro Echo24 řekli, že se domnívají, že Komise využívá nastalou situaci právě k obhajobě zelené tranzice, zatímco krize vyžaduje komplexnější diplomatická a energetická řešení s výhledem na kratší časový horizont. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) Echu řekla, že jí v návrhu chybí návrh na evropskou windfall tax.

Klíčové kroky, jako je doplňování zásob plynu v podzemních zásobnících, využívání flexibilit v pravidlech pro jejich plnění nebo případné mimořádné uvolňování ropných rezerv, mají podle plánu EK probíhat v úzké součinnosti. Pravidelně se proto scházejí koordinační skupiny pro ropu a plyn, které zajišťují sdílení informací a přehled o situaci napříč unií. Koordinace se má týkat i národních krizových opatření, včetně zajištění dostupnosti leteckého paliva a nafty či udržení kapacit ropných rafinerií.

Zásadní roli hraje také urychlení přechodu na domácí čisté zdroje energie, které mají postupně nahradit ropu, plyn a fosilní paliva v dopravě. Komise chce do léta představit akční plán elektrifikace, jenž stanoví ambiciózní cíle a odstraní překážky pro elektrifikaci průmyslu, dopravy i budov. Důležitá bude i rychlá implementace investic do udržitelné dopravy, včetně rozvoje udržitelných leteckých paliv.

Komise také zdůrazňuje nutnost plného provádění stávající legislativy a rychlé dokončení jednání o balíčku pro evropské sítě. Vedle toho chce maximalizovat využití stávajících obnovitelných zdrojů, například modernizací větrných a vodních elektráren.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) Echu řekl, že návrh považuje za další mišmaš opatření bez zásadního dopadu. „Komisní plán se soustředí jen na symptomy a zcela ignoruje samotnou nemoc. Jediné správné řešení je ubrat nohu z plynu, zpomalit dekarbonizaci, zmírnit a zjednodušit pravidla, a v důsledku toho usnadnit diversifikaci dodávek fosilních paliv či látek z nich odvozených. Evropská komise chce pravý opak a jako vždy tlačí na OZE. To je cesta buď k drahé, nebo nestabilní energii. Brusel je opravdu nepoučitelný,“ řekl Knotek.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že plán AccelerateEU vnímá jako další z řady iniciativ Evropské komise, která se snaží reagovat na aktuální geopolitické i ekonomické výzvy, v tomto případě i na napětí kolem Íránu. „Upřímně řečeno, mám ale určité výhrady k tomu, jakým způsobem Komise tyto problémy propojuje se zrychlováním zelené tranzice,“ řekl Zdechovský.

Zrychlení energetické transformace může podle něj být dlouhodobě správným směrem, pokud povede k větší energetické nezávislosti Evropy. „Na druhou stranu si nemyslím, že je realistické nebo odpovědné prezentovat ji jako rychlé řešení bezpečnostních krizí. Ty vyžadují především diplomatické, bezpečnostní a strategické kroky, nikoli pouze strukturální změny v energetice,“ míní Zdechovský.

Pozitivně naopak hodnotí důraz na ochranu domácností a snahu zmírnit dopady vysokých cen energií. „To je krok správným směrem, protože právě občané nesou největší tíhu současných krizí. Zásadní ale bude, jak konkrétně budou tato opatření nastavena a financována, aby skutečně pomohla těm, kteří to nejvíce potřebují, a nezatížila dále veřejné rozpočty,“ poukázal europoslanec s tím, že celkově plán obsahuje některé smysluplné prvky, ale zároveň v něm vidí riziko přílišného zjednodušování komplexních problémů. Evropa podle něj potřebuje realistickou a vyváženou strategii, která bude kombinovat bezpečnostní, ekonomické i energetické nástroje, nikoli spoléhat na jedno univerzální řešení.

Krutílek: Komise má máslo na hlavě

Podle europoslance Ondřeje Krutílka (ODS) Komise představila plán AccelerateEU jako marketingový balíček, aby odrazila kritiku, že v této chvíli nic nedělá. „Celkově to na mě působí spíš jako recyklace toho, co už je na stole, než jako skutečný průlom. Lepší koordinace je správná, ale odpovědnost se v řadě případů znovu přehazuje na jednotlivé členské státy, takže nelze čekat rychlé ani výrazné výsledky,“ uvedl pro Echo24 Krutílek.

Zároveň se podle něj místy zdá, že Komise vnímá současnou krizi hlavně jako argument pro obhajobu a další urychlení zelené transformace, nikoliv jako příležitost ten směr důkladně a realisticky korigovat. „Naštěstí potvrdila současný trend, a místo dosavadního upřednostňování obnovitelných zdrojů hovoří i o nutnosti dlouhodobého využití a posílení jádra, a pozitivní je i potvrzení červencové legislativní revize systému ETS1. Ale například v oblasti letecké dopravy sice přináší dočasné úlevy aerolinkám, ale současně potvrzuje nerealistický tlak na udržitelná paliva,“ poukazuje europoslanec.

Dále Komise podle Krutílka upozorňuje i na potřebu posílit energetickou infrastrukturu, včetně urychlení evropského „Grids package“, tedy zefektivnění investic do sítí, které rozvádějí elektřinu k lidem a firmám a zrychlení jejich výstavby. Na tomto balíčku se podílí Krutílek jako zpravodaj za frakci Evropských konzervativců a reformistů a vítá, že se mu nyní dostává větší pozornosti. „Ale tlak na rychlé projednání nesmí jít na úkor kvality. Budeme nastavovat pravidla na příští desetiletí. Navíc má Komise máslo na hlavě, léta se jednostranně věnovala jen energetickým zdrojům, a to jen některým, a neřešila jejich propojení,“ řekl dále Krutílek.

Právě to považuje za naprosto klíčové. „Bez robustních sítí se žádná transformace neobejde. Unie by se měla soustředit na konkrétní infrastrukturní kroky s reálným dopadem, místo aby jen vrstvila další strategie. Upřímně řečeno, jsem mírně skeptický, že tento přístup může situaci zásadně změnit, zvlášť když mezi návrhem, schválením a praxí tradičně uplynou měsíce až roky, zatímco problémy máme už dnes,“ míní Krutílek.

Pozor na pokřivení trhu, říká Nerudová

Danuše Nerudová Echu řekla, že balíček obsahuje především doporučení členským státům, což je logické vzhledem k tomu, že v energetické politice mají hlavní pravomoci právě státy. „Například v oblasti energetických daní – u nichž Komise doporučuje jejich snížení – nemá přímý vliv. Na druhé straně je ale potřeba být obezřetní tam, kde má Komise pravomoci silné, zejména pokud jde o flexibilitu pravidel státní podpory. Nesmí dojít k závodu mezi členskými státy o to, kdo více dotuje svůj průmysl z veřejných rozpočtů. To by vedlo k dalšímu pokřivení vnitřního trhu, podobně jako během poslední energetické krize, kdy zhruba 70 % všech veřejných podpor směřovalo do Německa a Francie,“ řekla Nerudová.

„Zároveň mi v doporučeních chybí návrh na evropskou windfall tax, kterou jsem zmiňovala v mediích, a kterou podpořilo již pět členských států. Jde o prostředky, které bychom mohli využít na podporu těch, kteří jsou nejvíce zasaženi íránskou krizí,“ dodala Nerudová.