Nevýhra SPD. Lidé z Ukrajiny mohou dál získat občanství snadněji, zmírnění ale nebude

Ministři sedící ve vládě za SPD neuspěli s tím, aby se ztížily podmínky pro zisk občanství, co se uprchlíků z Ukrajiny týče. Šéf SPD a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura před pondělním zasedáním vlády řekl, že ministři za jeho hnutí budou hlasovat proti nařízení, které prodlouží návrh, se kterým původně přišla vláda Petra Fialy (ODS). Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) ale zároveň vyloučil jakékoliv zjednodušení podmínek, které byly některými organizacemi označeny za příliš složité.

„Program SPD všichni znají, postoj našich ministrů bude v souladu s programem. Pokud nás na vládě přehlasují, tak nás přehlasují, to se nedá nic dělat, máme jen tři ministry z celkového počtu členů vlády,“ sdělil novinářům Okamura s tím, že hlavně není pro žádné zmírňování podmínek.

Nová vláda navazuje ve věci ukrajinských uprchlíků na program předchozí vlád, co se tzv. zvláštního dlouhodobého pobytu týče. Ten sice není oprávněním, které by řešilo pobyt po skončení současné „dočasné ochrany“, tedy po konci války – jde pouze o doplňkovou variantu k trvající dočasné ochraně –, dává ale ukrajinským uprchlíkům kromě větších jistot i snazší cestu k občanství. V případě, že žadatel všechny podmínky splní, totiž získá možnost pobytu na pět let, volný přístup na trh práce a možnost následně požádat o trvalý pobyt, který je předstupněm pro zisk statusu občana.

Dočasná ochrana umožňuje ukrajinským válečným uprchlíkům, kteří přišli do ČR po ruské invazi na Ukrajinu, která započala 24. února 2022, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Podle pondělního vyjádření Metnara ji na začátku tohoto roku mělo zhruba 393 tisíc lidí. Obdobné číslo uváděl před rokem i tehdejší ministr Vít Rakušan.

Některé organizace měly k nastaveným podmínkám pro získání pobytu výhrady – jsou podle nich přísné a splňuje je jen úzký okruh uprchlíků. V loňském roce požádalo o zvláštní dlouhodobý pobyt zhruba 80 000 Ukrajinců, přičemž ho získalo necelých 17 tisíc z nich. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva ale podmínky vznikly s přihlédnutím ke standardním kritériím, která musí cizinec pro získání pobytu v ČR splnit.

„Zmírnění podmínek nyní nezvažujeme, současné nastavení považujeme za funkční,“ napsal Echu v SMS ministr vnitra Metnar. Ten v pondělí řekl, že vláda chápe nařízení jako nástroj pro podporu pracujících lidí, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. „Na základě koaliční dohody jsme se domluvili, že připravíme i letos tento program a budeme v něm cílit na ekonomicky soběstačné a bezúhonné lidi, kteří u nás chtějí pracovat,“ dodal. Zvláštní dlouhodobý pobyt tak mohou i letos získat uprchlíci s dočasnou ochranou, kteří jsou v Česku alespoň dva roky, jsou ekonomicky soběstační, bezúhonní a mají zajištěné bydlení. Musí také mít nepřetržitě zdravotní pojištění bez nedoplatků, nesmí čerpat humanitární dávku a musí mít roční příjem nad 440 tisíc korun. Za každou další společně registrovanou osobu se částka navyšuje o 110 tisíc korun. Děti musí chodit v ČR do školy.

Možnost zvláštního dlouhodobého pobytu nebude mít dle resortu vnitra žádné nové dopady na státní rozpočet. „Jelikož je přechod na zvláštní dlouhodobý pobyt umožněn pouze ekonomicky soběstačným osobám, lze naopak pro Česko očekávat další ekonomický přínos,“ uvedla Ivana Nguyenová z odboru komunikace Ministerstva vnitra ČR. Resort též uvedl, že první kolo udělování „zvláštního dlouhodobého pobytu“ odhalilo případy porušování pravidel na trhu práce, a to jak na straně jednotlivců, tak zaměstnavatelů.

Na konci loňska mělo v zemi podle údajů úřadu práce zaměstnání celkem necelých 817 tisíc cizinců, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí vedených Alešem Juchelkou (ANO) z nich je 210 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Podle ministra by se český trh práce bez uprchlíků z Ukrajiny „rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví“.