Elektřina i plyn na trzích rychle zdražují. Co to znamená pro domácnosti

Velký nárůst cen energií přichází. Ve svém indikativním přehledu jej potvrdil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Z něj vychází, že ceny elektřiny stouply v průměru o 14 procent a plynu o 20 procent. Přehled zachycuje pouze nově uzavírané smlouvy a refixace a vychází každý měsíc. Neovlivní tak ceny domácností, které mají aktuálně fixaci. V posledních týdnech totiž řada dodavatelů zveřejnila nové ceníky v reakci na velký nárůst cen energií na trzích v souvislosti s dlouhodobým napětím na Blízkém východě i horší naplněností plynových zásobníků v Evropě před zimou.

Energetický regulační úřad zveřejnil nové indikativní pásmo nabídkových cen elektřiny a plynu pro říjen. Oproti září jde o výrazné zdražení, především u smluv s kratší dobou fixace. Uvedené částky představují obchodní složku ceny energií, nikoliv konečnou cenu na faktuře. K té je nutné připočíst regulované poplatky a další příslušné položky. Přehled přitom může naznačovat, jakým směrem se budou v následujících týdnech ubírat také ceníky jednotlivých dodavatelů.

„Indikativní ceny na říjen odrážejí nárůst cen na velkoobchodních trzích, kterého jsme aktuálně svědky. Tomu odpovídá meziměsíční průměrný nárůst indikativních cen o 14 procent u elektřiny a o 20 procent u plynu. Výraznější změny znovu sledujeme u produktů s kratší dobou fixace, které jsou obecně citlivější na aktuální situaci,“ uvedl Martin Šik, ředitel odboru analytického a datové podpory ERÚ.

Nejvýrazněji je zdražení patrné u jednoletých fixací. Například u elektřiny v běžné distribuční sazbě D02d se říjnové indikativní pásmo pro roční fixaci pohybuje mezi 3681 a 3827 korunami za megawatthodinu (MWh). Ještě v září přitom činilo 3152 až 3302 korun. Spodní hranice tak během jediného měsíce vzrostla o 529 korun, horní o 525 korun za MWh.

U dvouletých fixací elektřiny je nárůst mírnější. Zatímco v září ERÚ uváděl rozpětí od 2815 do 2982 korun za MWh, pro říjen jde o 3212 až 3379 korun. V obou případech tedy zdražení dosahuje 397 korun za MWh.

Podobný vývoj je patrný také u zemního plynu. U modelové spotřeby rodinného domu stanovuje úřad pro jednoletou fixaci říjnové indikativní pásmo mezi 1952 a 2016 korunami za MWh. V září se přitom pohybovalo mezi 1590 a 1652 korunami. Během měsíce tak vzrostlo přibližně o 360 korun za MWh.

Plyn s dvouletou fixací zdražil z původního rozpětí 1295 až 1375 korun na 1572 až 1654 korun za MWh. Také zde tedy ceny vzrostly o více než pětinu.

Dodavatelé už zdražují. Změny se ale nedotknou všech

Zdražování se mezitím začalo promítat také do konkrétních ceníků energetických společností. Podle zářijových informací ČTK například E.ON od 16. září zvýšil ceny elektřiny s dvouletým a tříletým závazkem v průměru o zhruba 200 korun za MWh. U fixovaných tarifů plynu činilo zdražení 60 až 163 korun za MWh.

K úpravám přistoupila také Pražská plynárenská. U nejběžnější sazby elektřiny D02d zvýšila cenu jednoleté fixace o 600 korun za MWh, u dvouleté o 550 korun. Plyn s dvouletou a tříletou fixací zdražil přibližně o 100 korun za MWh, s jednoletou o 50 korun.

Nejde přitom o první změny v letošním roce. Ceny některých fixovaných produktů už během jara a léta zvýšily například innogy, MND, Pražská energetika či ČEZ. Zdražení většinou představovalo nižší stovky korun za MWh.

ERÚ však upozorňuje, že jeho říjnový přehled neznamená automatické zvýšení účtů všech domácností. Týká se především lidí, kteří nyní uzavírají nové smlouvy nebo jim končí současná fixace.

„U spotřebitelů, kteří mají cenu zafixovanou a smlouva jim právě nekončí, se nic nemění. Do maloobchodních ceníků se navíc meziměsíční změny indikativních cen nemusejí promítnout v plné míře,“ upozornil Šik.

Rozhodne zima a situace na Blízkém východě

Za současným růstem cen stojí především situace na světových trzích s plynem, kterou výrazně ovlivňuje konflikt na Blízkém východě. Ceny evropských referenčních plynových kontraktů od vypuknutí války na konci února vzrostly o desítky procent. Dalším problémem je podprůměrná naplněnost evropských plynových zásobníků před začátkem topné sezony.

Drahý plyn zároveň tlačí vzhůru také ceny elektřiny. Plynové elektrárny totiž na evropském trhu často fungují jako takzvaný závěrný zdroj, tedy elektrárny, jejichž výrobní náklady v určitých hodinách určují výslednou velkoobchodní cenu elektřiny.

Další vývoj bude záviset především na počasí a dostupnosti dodávek plynu. Pokud by Evropu zasáhla dlouhá a mrazivá zima, tlak na ceny by mohl ještě zesílit.

„Plynu v Evropě není tolik, abychom mohli krutou zimu ignorovat. Pokud přijde několik týdnů silných mrazů současně v Německu, Česku a dalších zemích, začne Evropa tvrdě soutěžit o každou další dodávku. A hlavním nástrojem této soutěže bude cena,“ uvedl investiční ředitel fondu Arete Energy Martin Pacovský.

Krátkodobé evropské ceny plynu se pohybovaly v září mezi 72 až 82 eur za MWh. V případě dlouhotrvajících mrazů však mohou podle Pacovského růst na 100 až 130 eur za MWh. Další omezení globálních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) by mohlo ceny vyhnat ještě výše.

„Cena nad 100 eur za MWh by už znamenala velký problém pro energeticky náročný průmysl a postupně také pro domácnosti,“ upozornil Pacovský.

Pro domácnosti, kterým končí smlouvy, tak může být důležitá nejen aktuální cena, ale také délka případné nové fixace. Energetický analytik Jiří Gavor už v září pro deník Echo24 uvedl, že doporučuje zvážit dvouleté až tříleté kontrakty, které mohou být díky nižším velkoobchodním cenám pro roky 2028 a 2029 výhodnější než jednoleté smlouvy. Při rozhodování je ovšem nutné zohlednit také podmínky závazku a možnosti jeho předčasného ukončení.