SPD chce zónu pro větrníky nejméně 1500 m od obydlí. Turek žádá jen 900 m, jinak by se elektrárny nestavěly

SPD chce skrze pozměňovací návrhy upravit minimální vzdálenost větrných elektráren od pozemků s hlavním využitím pro bydlení na alespoň 1500 metrů, zatímco vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé sobě) navrhuje vzdálenost 900 metrů a pravomoc obce tuto hranici posunout. Podle Turka není návrh SPD kompromisní a úpravy by znamenaly, že žádná větrná elektrárna nevznikne.

Server CNN Prima News upozornil na to, že Turek předložil pozměňovací návrh v rámci stavebního zákona, v němž řeší i problematiku vzdáleností těchto objektů od obydlí. Navrhuje zmíněných 900 metrů s tím, že obec by měla pravomoc vzdálenost upravit. Poslankyně Marie Pošarová (SPD) nicméně nahrála už dříve několik pozměňovacích návrhů, v nichž navrhuje určit vzdálenost mezi domy a věžemi od 1500 až do 10 000 metrů.

O akceleračních zónách, které mají zajistit rychlejší povolovací proces, se nijak nezmiňuje a navrhuje v sedmi variantách závaznou vzdálenost obecně. Turek nahrál ve středu svůj návrh s tím, že pokud by měla větrná elektrárna vzniknout blíže než 900 metrů od obydlených oblastí, bylo by nutné mít souhlas obecního zastupitelstva, který by byl nutný i pro výstavbu i mimo akcelerační zóny, ovšem za určitých podmínek.

Klíčová by měla být také výška věže. Úřady by měly mít svolení od samospráv, jestliže větrník bude měřit méně než 240 metrů a současně by měl stát v menší vzdálenosti než 1,2 kilometru od ploch, které jsou v rámci územního plánu určeny k bydlení. V případě vyšších objektů pak Turek navrhuje, že musí stát ve vzdálenosti větší, než je pětinásobek výšky větrníku. Pokud se výstavba dotýká více obcí, musí dát všechny souhlas.

Turek na CNN Prima News řekl, že jeho návrh je kompromisní. „Zmíněné návrhy od paní Pošarové kompromisní nejsou. Nahrál jsem ‚pozměňovák‘, který dává smysl a umožní obcím uplatnit svým způsobem právo veta. Jeho znění jsme vypilovali na základě jednání na ministerstvu pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu a životního prostředí. Všechny ostatní návrhy týkající se vzdálenosti nebyly v rámci koalice zkonzultovány,“ poznamenal také čestný prezident Motoristů. Turek svou úpravu hájí tím, že jeho verze neohrozí dotaci ve výši devíti miliard z EU a současně respektuje postoje obcí. Návrhy vzdálenosti nad dva kilometry podle něj v praxi znamenají, že se nepostaví ani jeden větrník.

V pátek o akceleračních zónách proběhla veřejná diskuse, kde představitelé samospráv návrh ostře kritizovali (psali jsme o tom zde). Na straně odpůrců stojí například starosta Dolní Kalné Tomáš Navrátil. Ten uvedl, že stát nijak nespolupracoval v rámci přípravy akcelerační zóny na Trutnovsku v okolí Dolní Kalné, Čisté u Horek, Borovnice a Horek u Staré Paky. „Ministerstvo s námi nijak nejednalo a neproběhla ani žádná diskuse se zástupci obcí. My jsme se to dozvěděli až 14. dubna skrze datovou schránku a od té doby to intenzivně řešíme, ale už je dost pozdě,“ uvedl pro Echo24.

První návrh byl dne 14. dubna 2026 zveřejněn na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. „Od zveřejnění návrhu změny až do 1. června 2026 mohou obce a veřejnost uplatnit své připomínky. Definitivní vymezení oblastí musí po řádném vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů a připomínek krajů, obcí a veřejnosti schválit vláda,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MMR Veronika Lukášová.

Za minulé vlády byly zpracovány podklady pro vymezení akceleračních oblastí, například tzv. semafor. Ten vytipoval podle MMR území k dalšímu prověření o rozloze cca 2685 km². Nyní projednávaný návrh akceleračních oblastí má rozlohu cca 474 km².

„Navržené akcelerační oblasti představují místa, kde se očekává nejmenší vliv na veřejné zájmy včetně ochrany přírody a krajiny. Předložený návrh respektuje podmínky stanovené zákonem i příslušným nařízením vlády, byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí a ke každé akcelerační oblasti jsou stanoveny i územní opatření,“ dodala Lukášová.