Jak drahá bude superdávka. Odhady mluvily i o miliardách navíc, co zatím ukazují čísla

Nová superdávka se v srpnu rozběhne naplno a s tím přijde i první částečná odpověď na otázku, která reformu sociálních dávek provází od počátku. Tedy zda stát na sjednocené podpoře ušetří, nebo naopak bude muset každý rok vydávat další miliardy korun. První odhady a data ministerstva práce zatím naznačují, že by měsíční výdaje mohly velmi podobné těm u čtyř rušených dávek. Konečný účet je však stále otevřený a brzy ho mohou zvýšit další žadatelé i chystané změny pravidel.

Superdávka, oficiálně dávka státní sociální pomoci, nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Původní systém umožňoval podat samostatnou žádost o každou podporu. Nově domácnost žádá pouze jednou a úřad posoudí její nárok na všechny složky dávky. Právě to bylo jedním z hlavních důvodů, proč se původní rozpočtové odhady pohybovaly v mimořádně širokém rozpětí.

Podle upřesněného odhadu ministerstva práce mohla reforma proti původnímu systému přinést jak úsporu přibližně 2,5 miliardy korun ročně, tak dodatečné výdaje ve výši až 7,4 miliardy. Ještě původní vládní návrh pracoval v nejdražší variantě s navýšením dokonce o 8,2 miliardy korun. Vliv následných poslaneckých úprav už přesně vyčíslen nebyl. Ministerstvo práce pod tehdejším vedením ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) argumentovalo tím, že hlavním cílem reformy není šetření, ale lepší zacílení podpory a větší motivace k práci.

Rozdíl mezi jednotlivými scénáři závisel především na tom, kolik lidí začne skutečně čerpat všechnu pomoc, na kterou má nárok. V původním systému mohla domácnost pobírat například pouze příspěvek na bydlení, přestože by splňovala podmínky i pro jinou dávku. Po podání jediné žádosti o superdávku se jí však automaticky posuzují všechny její části. Pokud by této možnosti využilo více oprávněných domácností, výdaje by vzrostly. Pokud by naopak část dosavadních příjemců neprošla majetkovým testem nebo o novou dávku vůbec nepožádala, mohl by stát ušetřit.

První měsíce fungování nového systému zatím odpověď přinést nemohly. Superdávku totiž dosud pobírali především takzvaní novožadatelé, zatímco statisíce příjemců původních podpor zůstávaly v přechodném režimu. V květnu stát vyplatil přibližně 43,8 tisíce superdávek za 299,7 milionu korun. Průměrná částka tak dosahovala zhruba 6840 korun a od začátku roku výdaje činily přibližně 1,13 miliardy korun.

Skutečný zlom přichází až nyní v srpnu, kdy se k nim přidá přibližně 238 tisíc domácností z řad dosavadních příjemců rušených dávek. Průměrná výše přiznané superdávky u této skupiny dosahuje podle dat Úřadu práce, která poskytl deníku Echo24, zhruba 7800 korun. Pokud se tato částka skutečně vyplatí všem přibližně 238 tisícům domácností, samotná srpnová podpora pro starožadatele vyjde asi na 1,86 miliardy korun.

Podle nových dat ministerstva práce má stát v srpnu vyplatit superdávku 66 246 domácnostem z řad novožadatelů. Oproti tomu v květnu jich bylo necelých 44 tisíc, stát jim vyplatil zhruba 300 milionů korun a průměrná dávka dosahovala přibližně 6840 korun. Nová čísla tak ukazují, že počet těchto příjemců během následujících měsíců vzrostl o více než polovinu.

Ministerstvo zatím neuvedlo průměrnou srpnovou částku ani celkové výdaje na novožadatele. Pokud by však průměrná dávka zůstala stejná jako v květnu, výplata pro 66 246 domácností by stát vyšla přibližně na 453 milionů korun. Po připočtení odhadovaných 1,86 miliardy korun pro zhruba 238 tisíc starožadatelů by se tak celková srpnová výplata superdávky mohla pohybovat kolem 2,31 miliardy korun. Jde však pouze o orientační propočet, skutečný účet bude záviset na průměrné výši srpnových dávek obou skupin.

Pro orientační srovnání výdajů na nový systém dávek lze využít květnové výdaje na čtyři původní dávky. Příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě tehdy stát vyšly dohromady přibližně na 2,48 miliardy korun. Odhadovaná srpnová výplata superdávky ve výši 2,31 miliardy by tak byla zhruba o 170 milionů korun nižší.

Na první pohled tak výdaje zatím zůstávají podobné. Přímé srovnání má však několik slabin. Údaje pocházejí z různých měsíců a skutečná průměrná srpnová dávka pro 66 246 novožadatelů zatím není známa. Jedna domácnost navíc mohla v původním systému pobírat více dávek současně, počty vyplacených starých dávek proto nelze jednoduše porovnávat s počtem domácností pobírajících superdávku. Z jediné srpnové výplaty také nelze usuzovat na celoroční výdaje ani na dlouhodobý vývoj systému.

Roli může hrát také skutečnost, že z více než 333 tisíc žádostí starožadatelů byla dávka zatím přiznána přibližně 238 tisícům domácností. Téměř 100 tisíc těchto domácností se tak mezi příjemce alespoň prozatím nedostalo. Část se může proti rozhodnutí odvolat a od srpna mohou neúspěšní starožadatelé podat novou žádost založenou na aktuálnějších příjmech a nákladech. Pokud neuspěli kvůli majetkovému testu, mohou znovu žádat po uplynutí tříměsíční lhůty. Počet příjemců i celkové výdaje tak mohou postupně růst.

Současné nastavení navíc zřejmě nebude platit dlouho. Ministerstvo práce už po vyhodnocení prvních žádostí připravilo změnu normativů na bydlení, které se mají nově stanovovat podle 77 okresů. Mezi zranitelné domácnosti s příznivějšími podmínkami se mají zařadit také samoživitelé s dětmi do 15 let namísto dosavadních sedmi let. Vyšší ochranu má díky této změně získat podle ministerstva přibližně 28 238 domácností a jejich podpora se má zvýšit v průměru o 2216 korun měsíčně.

Změny by podle důvodové zprávy mohly stát až tři miliardy korun ročně navíc. Příslušná novela prošla sněmovnou i Senátem a má zamířit k podpisu prezidenta Petra Pavla. Změny pak mají případně platit od října.