V Německu konečně odpor proti zelenému socialismu
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
ÚSTUP OD PROGRESIVISTICKÝCH POLITIK
Toyota se zřejmě stala další firmou, která se začíná postupně odvracet od progresivistické firemní politiky. Podle informací agentury Bloomberg to vyplývá z mem ...
Že je německá vláda žábou na prameni pro střední Evropu, a to jak v politickém, tak v ekonomickém ohledu, se tu psalo opakovaně. Rigidní „ekologická“ a z ní vyplývající energetická politika vedou k útlumu největší evropské ekonomiky. A když u sousedů nemají šikovnou vládu, která by německé neštěstí dokázala vykompenzovat jinak, hospodářský útlum je i osudem sousedů.
My s Němci sdílíme hrozbu deindustrializace. Letos v lednu se meziročně německý průmysl scvrkl o 5,7 procenta, český zatím ještě stagnoval. Loni HDP Německa klesl o 0,3 procenta, HDP České republiky o 0,4 procenta. Většina Evropy – Francie o necelé procento, Itálie o jedno procento, Španělsko o 2,5 procenta – loni rostla.
Zásadní rozdíl oproti krizi před patnácti lety je v tom, kde hledat její epicentrum. Před patnácti lety tvrdě zasáhla jižní Evropu, dnes postihuje Německo a jeho hospodářské zázemí, což jsme my a další Středoevropané. Je to dáno letitou závislostí na levném plynu z Ruska, který najednou není. Je to dáno zeleným útokem na fosilní paliva, po němž přichází dražší elektřina. A je to dáno tím, že ekonomiky založené na průmyslu, což jsme opět my a Němci, jsou z pohledu zelených ideologů přežitý model. Předseda německých Zelených Robert Habeck je asi první ministr hospodářství na světě, který se z poklesu průmyslové produkce ve své zemi veřejně radoval.
Proti tomuto systematickému sebepoškozování, které ještě spolková vláda kombinuje s tradičním socialismem v hospodářské politice, se v Německu zvedá jistý odpor. Tři strany vládní koalice – vedle Habeckových Zelených jsou to sociální demokracie a liberální FDP –dají v průzkumech dohromady jen asi 30 procent hlasů. FDP se potácí kolem pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu. A tato nejslabší strana vlády, která má ovšem ministra financí, teď přišla se souborem požadavků, jak rozpohybovat ekonomiku, trh a ulevit státnímu rozpočtu.
Požadavků je dvanáct, vybíráme následující: odbourávat byrokracii s konkrétními cíli na každý rok; ze sociální dávky známé jako Bürgergeld lidem, kteří nevezmou práci, okamžitě škrtnout 30 procent; odstranit „studenou progresi“ u daně z příjmu; zrušit hranici 63 let pro odchod do důchodu; zrušit subvence pro výrobce tzv. obnovitelných zdrojů energie.
Základní směřování liberálního memoranda jde proti základnímu směřování vlády. FDP dnes bohužel nemá osobnosti srovnatelné s Hansem-Dietrichem Genscherem a Ottou Lambsdorffem, kteří před čtyřiceti lety také vydali memorandum o potřebě liberálního obratu v ekonomice a pak odešli ze sociálnědemokratické vlády a přivodili tak její předčasný konec. Ale v Německu se mění atmosféra a předseda liberálů a ministr financí Christian Lindner cítí potřebu nějak zareagovat.
Důležitou zprávou posledních týdnů ze stejného ranku je i politický obchod, který údajně zosnoval předseda opoziční CDU Friedrich Merz. Křesťanští demokraté mají v průzkumech zhruba tolik procent jako všechny tři vládní strany dohromady. Z CDU pochází i Ursula von der Leyenová. Prezidentka Evropské komise teď prahne po tom, aby v létě po eurovolbách dostala ještě jeden mandát. Merz prý od ní za podporu chce závazek, že příští Komise zruší zákaz nových aut se spalovacím motorem, který, jak známo, vstupuje v platnost roku 2035. Není to ještě kontrarevoluce proti Zeleným a progresivistům v Evropě, ale něco se děje.