Souboj o Krkonoše. Do sporu mezi Správou KRNAP a Luční boudou se vložilo i ministerstvo

Na vrcholcích Krkonoš se rozhořel ostrý souboj mezi Lučními boudami a Správou Krkonošského národního parku (KRNAP). Luční bouda, jedna z nejstarších a nejnavštěvovanějších horských chat v Krkonoších, uzavřela 1. června své služby pro veřejnost. Hotel a služby pro ubytované stále nabízí. Rozhodnutí majitelů přichází po vleklém sporu se Správou KRNAP, která podle nich neumožňuje dostatečný přístup vozidel k objektu. Veřejnost tak přijde nejen o možnost občerstvení či využití toalet při horských túrách, ale mimo provoz zůstane i soukromá záchranná služba Vrcholky hor, která dosud na chatě působila.

Majitelé Luční a Labské boudy Klára Sovová a Stanislav Beneš kritizují Správu KRNAP, jelikož jim omezuje přístup k vlastní nemovitosti v rozporu se zákonem. „Za každý oprávněný vjezd našich dodavatelů přichází pokuta nejméně 20 tisíc korun. Pokutováni byli i řemeslníci, kteří přijeli kvůli havárii na veřejných toaletách. Dokonce pokutovali i řidiče, který mne vezl k naší boudě,“ uvedla spolumajitelka Klára Sovová pro deník Echo24.

Nejsou ovšem samotní. K podobným obtížím se připojila i provozovatelka nedaleké chaty Výrovka Michaela Šťastná, která kritizuje nepružnost systému kamerového dohledu. V praxi to podle ní znamená, že pokud místo nahlášeného vozidla dorazí jiné z téže firmy, systém automaticky vygeneruje pokutu. Během posledních dnů se začali ozývat i další provozovatelé horských chat z Krkonoš (Kolínská, Lyžařská, Dvořákova, Novopacká, Moravská bouda, Portášky, chata Špindler, apod.).

Správa KRNAP kritiku odmítá. Podle jejího mluvčího Radka Drahného je možné žádat o výjimku pro každé vozidlo prostřednictvím elektronického formuláře na webu, a to bezplatně. „Žádná z podaných žádostí ze strany Luční a Labské boudy ani jejich dodavatelů nebyla zamítnuta,“ uvedl. Podle něj platí pravidla pro všech 12 objektů v klidovém území parku a problém mají výhradně Luční a Labská bouda. „Trvání na dodržování pravidel, která platí pro všechny, ani jejich kontrolu nepovažujeme za šikanu, ale za práci, kterou od nás veřejnost očekává,“ doplnil.

Správa parku pro zefektivnění kontroly vozidel využívá na určitých místech kamery, které vjíždějící auta monitorují. "Podnikání v klidovém území národního parku, které je nejpřísněji chráněným územím v ČR, sebou přirozeně nese komplikace, které pramení ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Ale se všemi ostatními boudaři dosud nacházíme společnou řeč a řešíme problémy za pochodu," řekl Drahný. Doplnil, že vyřizování pokut bývá i zrušeno, pokud šlo o řemeslníky, zásobování a servis horských chat.

Zároveň namítl, že Správa KRNAP nezaznamenala problém na straně dlouholetých dodavatelů jako jsou například pivovary. „Jednání s jednotlivými boudaři probíhala, probíhají a probíhat budou. Jsou to naši vážení partneři. Musí si ale uvědomit, že podnikají v nejcennějším území v republice. Je to jako by provozovali stánek s párky v sakristii Chrámu svatého Víta. Logicky se s tím plní omezení. Není to jako podnikat u Máchova jezera,“ doplnil Drahný.

Na komunikaci s parkem si stěžuje například provozovatelka Novopacké nebo Moravské boudy Jana Dvořáková. "Místo abychom byli v souladu, tak se s námi nebaví vůbec nikdo. Nedochází k žádným diskuzím o opatřeních," řekla Jana Dvořáková. „V posledních dvou letech se nemůžeme z naší práce ze srdce radovat, protože řešíme problémy s parkováním a dojezdem k boudám, které se stávají existenčními. Horské boudy tady byly vždy pro turisty, ale dnes se zdá, že by byl někdo možná rád, kdyby tady byl prales a žádní lidé,“ uvedla pro SeznamZprávy.

Největším problémem je podle provozovatelů a majitelů horských chat vydávání vjezdových povolenek. "Já nedokážu říct předem, kdo s jakým autem a SPZ ze zásobování přijede. To samé můžu říct o akutních případech, když potřebuji vyřešit aktuální problém s řemeslníkem. Pro každého dodavatele, každé vozidlo a dokonce pro každý jednotlivý vjezd musím žádat o výjimku, jejíž vyřízení se projednává klidně i 30 dní. To fakticky neumožňuje zajistit kvalitu služeb a jejich rozsah, který momentálně Luční bouda poskytuje," řekla Sovová pro Echo24.

Uzavřením boudy pro veřejnost chtějí majitelé zatlačit na KRNAP a státní správu, aby došlo ke zvolnění vjezdových podmínek. Luční bouda pouze za letní sezónu přijde téměř o 20 milionů korun z tržeb. Sovová uvedla, že hotel funguje zhruba 10 tisíc nocí ročně. "K tomu máme 100 000 vydaných unikátních účtenek, což jsou ti návštěvníci Krkonoš, kteří se u nás zastaví na pivo, nebo na oběd. To je asi 200 tisíc zákazníků. A na záchod, který máme na rozdíl od Slezské boudy na polské straně hory zdarma, přijde okolo milionu lidí," doplnila. "Snad se nám povede docílit toho, aby Správa KRNAP akceptovala, že máme právo k té Luční boudě přijet automobilem, že máme právo si říct, kterým pojedeme, a že máme právo použít naše dodavatele, aniž bychom platili pokuty," uvedla.

Problém mají i další boudaři. Co na to ministerstvo?

Napětí mezi majiteli a ochránci přírody trvá už delší dobu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) uvedlo, že je v kontaktu s majiteli Luční i Labské boudy a od března již proběhla tři kola jednání. „MŽP deklarovalo ochotu hledat řešení pro nepředvídatelné a neodkladné situace, které bezpodmínečně vyžadují vjezd vozidla bez individuální výjimky. Aktuálně jsou zvažovány možné varianty,“ uvedla mluvčí rezortu Veronika Krejčí pro deník Echo24.

Jedním z možných řešení je vyjmutí příjezdové cesty k Luční boudě z tzv. klidového území. To ale narazilo i u ministerstva. "Přístupová cesta využívaná pro zásobování a dopravu k Luční boudě je součástí jednoho z klidových území KRNAP. Vymezení všech klidových území bylo dohodnuto s Radou KRNAP a v současné době se nepředpokládá změna vymezení předmětného klidového území," doplnila mluvčí.

Beneš i Sovová osočili KRNAP ze šikany a nekalého jednání. „Přestože naše vjezdy jsou oprávněné, okamžitě posílají vysoké pokuty, přestože k tomu zatím nemají pravomoc. Staráme se o přírodu víc než samotný KRNAP. Nyní už jsme za hranou možného,“ uvedl Beneš. Oba zároveň tvrdí, že park instaloval automatické kamerové systémy bez náležitého právního rámce. KRNAP oponuje, že kamery slouží k efektivní kontrole a že všichni řidiči mají možnost opravného prostředku proti udělené pokutě.

SOUVISEJÍCÍ: Kellnerová s Otrubou koupili hotel ve Špindlerově mlýně. Součástí je i bunkr československé armády

Správa KRNAP obvinění ze šikany jednoznačně odmítá s tím, že za posledních 30 let se omezení dopravy na hřebenech Krkonoš nezměnilo. "Není však přípustné, aby vozidla vjížděla do nejcitlivějších částí národního parku bez platné výjimky ze zákona. Takový vjezd je nelegální – a byl jím po celou dobu platnosti zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy od roku 1992," doplnil mluvčí Radek Drahný.

Zda se napětí mezi podnikateli a ochránci přírody podaří v nejbližší době zmírnit, není jasné. Ministerstvo životního prostředí nicméně slíbilo, že se bude i nadále snažit najít konstruktivní cestu bez negativního dopadu na chráněné území. Prozatím však ikonická Luční bouda své brány turistům zavřela.

Na dění kolem Luční boudy upozornila i poslankyně a starostka Mladých Buků Lucie Potůčková (STAN). Ta se domnívá, že kauza může souviset s novelou zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou právě řeší sněmovna. "Někteří lidé by si z národního parku rádi udělali národní parking. Na hřebenech Krkonošského národního parku mají své nemovitosti podpůrci a členové ODS. Například pan Břicháček (asistent Marka Bendy) má chatu Obzor v Peci p. Sněžkou, a Klára Sovová (členka ODS a někdejší kandidátka na senátorku) Luční Boudu v Peci p. Sněžkou," uvedla Potůčková na sociálních sítích. Potůčková připomněla, že většina pozměňovacích návrhů přichází právě z ODS. Tyto návrhy by měly umožnit hromadnou výstavbu, kácení lesů a "spoustu jiných kulišáren – prostě destrukci Krkonoš."

To ale není úplně pravda. Na stranu Sovové a Beneše se přidala například již zmiňovaná provozovatelka Výrovky Michaela Šťastná nebo boudaři z Kolínské či Lyžařské boudy. Shodují se na tom, že hlavním problémem je právě kamerový systém. „Když má třeba přijet někdo z instalatérské firmy, tak nahlásím značku. Když ale z dané firmy nakonec dorazí jiné auto a kamerový systém sejme jinou registrační značku, už je to průšvih a firma dostane pokutu. Táhne se to už nějakou dobu, je to spící drak,“ poznamenala Šťastná pro ČTK.

Konkrétní výhrady mají i boudaři v objektech ležících sice mimo klidová území, ale přesto na území národního parku. „KRNAP říká, že dává povolení tomu, kdo o něj požádá. Není to vůbec pravda. Hodně jich zamítl nebo dodavateli omezil počet. Například obchodní zástupce našeho dodavatele potravin dostal pokutu 10 tisíc. Doteď to s právníky řeší,“ řekl provozovatel horské chaty Portášky ve Velké Úpě Michal John serveru Novinky.cz. "Není pravda, že by problém měla pouze paní Sovová na Luční boudě,“ uvedl Michal John a dodal, že značnou zátěž znamená i administrativa s povolenkami spojená.

Zavření Luční boudy, která letos slaví 400 let od svého založení, bude mít dopad na tisíce turistů. Chata s kapacitou 150 lůžek je vyhledávaným cílem nejen pro pěší výletníky ze Špindlerova Mlýna, ale i pro ty, kteří se vydávají ze Sněžky. Nyní jim zůstane možnost využít pouze Slezský dům na polské straně nebo urazit šest kilometrů navíc ke zbylým českým chatám.

Luční bouda ve výšce 1410 metrů nad mořem je nejen nejstarší boudou v hřebenové části Krkonoš, ale patří i k nejstarším horským objektům ve střední Evropě. Její historie sahá do počátku 17. století, v současné podobě však vznikla až po rozsáhlém požáru, který ji v říjnu 1938 téměř celou zničil. Bouda byla poté znovu vybudována v letech 1939 až 1940.