Lidé si mohou rekordně přivydělat bez odvodů. O kolik stoupne maximální hranice
FLEXIBILNÍ ÚVAZKY
Studenti, důchodci či další lidé přivydělávající si na dohodu o provedení práce si budou moci od příštího roku opět vydělat více peněz, aniž by museli platit povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Hranice se od ledna 2027 zvýší na rekordních 12 500 korun měsíčně. O rekordní částce lze mluvit proto, že i přes apely nejen od zaměstnavatelů zůstával limit dekádu na hranici 10 000 korun. Nyní se automaticky navyšuje s růstem průměrné mzdy. Jde o pozůstatek původně značně chaotických změn, které postupně navrhoval a rušil bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Limit pro povinné odvody z dohod o provedení práce (DPP) se po více než desetileté stagnaci začal zvyšovat teprve loni. Do té doby platilo, že si lidé pracující na dohodu mohli bez sociálního a zdravotního pojištění vydělat maximálně 10 000 korun měsíčně. V roce 2025 hranice vzrostla na 11 500 korun a letos na 12 000 korun. Od ledna 2027 se zvýší o dalších 500 korun. Bez povinných odvodů tak bude možné vydělávat až 12 499 korun měsíčně.
Změna vyplývá z pravidel, podle kterých se rozhodná hranice odvíjí od vývoje průměrné mzdy. Zatímco dříve byla pevně stanovena na 10 tisících korun, nyní odpovídá 25 procentům průměrné mzdy, přičemž se výsledná částka zaokrouhluje dolů na celé pětisetkoruny.
Podle vládního nařízení ze září letošního roku dosáhne průměrná mzda pro příslušné zákonné účely v roce 2027 částky 51 663 korun. Oproti letošním 48 967 korunám jde o zvýšení o 2696 korun. Právě z těchto údajů vychází nová hranice pro odvody z dohod o provedení práce.
Při dosažení rozhodné částky 12 500 korun za měsíc už ovšem vzniká povinnost odvádět pojistné. Pro práci na DPP zároveň platí omezení nejvýše 300 odpracovaných hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.
Kdy se neplatí ani daň
Samotné nepřekročení hranice pro sociální a zdravotní pojištění automaticky neznamená, že dohodář nemusí platit ani daň z příjmů. Ta se řídí samostatnými pravidly. Zaměstnanci však mohou využít základní slevu na poplatníka, která činí 30 840 korun ročně.
Pokud brigádník u zaměstnavatele podepíše prohlášení poplatníka k dani, známé jako růžový formulář, může si slevu uplatňovat již při výpočtu měsíční zálohy. U výdělků pod novým limitem přitom základní sleva převyšuje vypočtenou patnáctiprocentní daň. Zaměstnanec tak může při splnění podmínek dostat celou sjednanou hrubou odměnu bez srážek na pojistné či daň.
Prohlášení ovšem není možné podepsat současně u více zaměstnavatelů. Pokud člověk pracuje na několik dohod, záleží také na tom, u koho má smlouvy uzavřené. Příjmy z více DPP u stejného zaměstnavatele se pro účely pojištění sčítají, u různých zaměstnavatelů se posuzují samostatně.
Od příštího roku se zároveň změní způsob zdanění příjmů z dohod, u nichž zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka k dani, tedy takzvaný růžový formulář. Zatímco dosud se z výdělků pod hranicí pro účast na nemocenském pojištění odvádí patnáctiprocentní srážková daň, od ledna 2027 ji nahradí zhruba stejně vysoká záloha na daň. Podle Finanční správy se tak samotná výše zdanění nezmění. Dohodáři navíc nebudou mít povinnost kvůli této změně podávat daňové přiznání. Nadále však budou moci tyto příjmy dobrovolně zahrnout do daňového přiznání a zaplacené zálohy si započítat na celkovou daňovou povinnost. Nový způsob zdanění se bude týkat také dalších příjmů ze závislé činnosti, zejména dohod o pracovní činnosti.
Studentům se vrací další daňová výhoda
Pro studenty, kteří si přivydělávají na brigádách, přinese příští rok ještě jednu změnu. Po třech letech se do daňového systému vrátí sleva na studenta, kterou zrušil konsolidační balíček bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Naposledy bylo možné tuto slevu uplatnit za rok 2023.
Od ledna 2027 budou moci pracující studenti znovu využívat daňové zvýhodnění ve výši 4020 korun ročně, tedy 335 korun měsíčně. Úpravu přináší nový zákon o elektronické evidenci tržeb (EET), který obsahuje také návrat takzvaného školkovného pro rodiče malých dětí.
Sleva na studenta se vztahuje na osoby soustavně se připravující na budoucí povolání, zpravidla do 26 let věku. V případě prezenčního doktorského studia je věková hranice posunuta na 28 let.
Ani její návrat však neznamená, že každý studentský brigádník automaticky získá přes čtyři tisíce korun. Jde o daňovou úlevu, nikoliv samostatně vyplácený příspěvek. Pokud už studentovi vypočtenou daň zcela pokryje základní sleva na poplatníka, obnovená studentská sleva mu další peníze nepřinese.