Kdyby odsouval Masaryk

KOMENTÁŘ

Kdyby odsouval Masaryk
Představme si alternativní vesmír, ve kterém se T. G. Masaryk narodil o dvacet let později. Foto: Masarykův ústav a Archiv AV ČR
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Když je kapitán nas....

KOMENTÁŘ

Jistě, hlavní žně vyjádření k prvnímu vystoupení českého týmu na MS proběhly logicky včera. Bezpočet podcastů, článků, statusů se vynořilo, zápas už rozebral ...

00:07

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Představme si alternativní vesmír, ve kterém se T. G. Masaryk narodil o dvacet let později, a na Beneše se tedy v prezidentském úřadu nikdy nedostalo. Roku 1938 by nastoupil do letadla směr Anglie, roku 1945 by se vrátil, stále ještě duševně svěží, a musel by se nějak popasovat se stavem věcí.

 

Není to úplně jalová myšlenka, je to spíš „válečná hra“ testující možnosti alternativního vývoje, protože Masaryk je koneckonců pro nás dodnes morálním vzorem. Přemýšlel jsem nad tím a vychází mi z toho, že věc by proběhla jinak, ale následky by byly podobné.

Masaryk nebyl ani krutý, ani příliš měkký a na potrestání zrádců by určitě trval. Na čem by ale nejspíš také trval, by bylo prokázání individuální viny v tom smyslu, že dotyčný aktivně usiloval o rozbití Československa. Ta by asi ani nemusela být příliš hluboká. Členství v Sudetoněmecké straně v době, kdy její politika směřovala jasně a viditelně k tomuto cíli (dejme tomu k 1. 9. 1938), by nejspíš úplně stačilo, stejně tak pozdější členství v NSDAP. Podnikatelé dodávající zásoby německé armádě by se počítali též, státní úředníci přísahající věrnost Říši jakbysmet, dobrovolníci vstupující do SS také a ani překladatel poskytující služby gestapu by se zodpovědnosti nevyhnul. Nepočítali by se zákonem donucení lidé: řadoví odvedenci wehrmachtu nebo sedláci dotlačení dodávat odvody potravin válečné mašinerii. Prostě ti, kteří neměli na vybranou.

Jaké by byly rozdíly proti tomu, co se nakonec skutečně stalo? Zůstala by nám relativně nepočetná množina silně věřících sedláků z hor, kteří Hitlera včas prohlédli jako jednoho z mnoha antikristů. Těch mohlo být pár desítek tisíc – a ti by později překáželi i komunistickému režimu, protože nesehne-li se někdo před jedním zlým knírkem, nebude se klanět ani druhému; možná proto komunisté tak tlačili na co největší odsun. Ale jinak už jen to první kritérium, členství v Henleinově straně v době krize, by zasáhlo více než 1,3 milionu lidí (s výjimkou těch, kteří svoji loajalitu dotáhli tak daleko, že padli na některém pozdějším bojišti). Myšlenka návratu do Říše byla v Sudetech roku 1938 zcela autenticky široce populární, takže když k tomu záboru pohraničí na podzim skutečně došlo, „mateřská“ NSDAP dokonce odmítla plošně převzít všechny členy SdP, protože by to zkrátka bylo příliš mnoho lidí naráz. V rámci „výběrového řízení“ si jich vybrala jen necelou polovinu, ale i to stačilo k tomu, aby se sudetská župa, Sudetengau, dostala rázem do čela celoříšského žebříčku, co se procenta obyvatelstva organizovaného v NSDAP týče.

U tohoto milionu Henleinových straníků by to však nejspíš neskončilo, protože tehdejší politika byla převážně hrou mužů, a většina těch aktivně organizovaných lidí tedy byli muži. Odsunou-li vám tatínka coby potrestaného zrádce, ve světě roku 1945 je dost pravděpodobné, že zbytek rodiny odcestuje dobrovolně za ním, protože osud samoživitelek v tehdejších poměrech byl velmi těžký, ať už mluvily jakýmkoliv jazykem. A rázem jste nad dvěma miliony, možná se blížíte k milionům třem, tedy k číslu, které odpovídá skutečné historii. Kritéria jiná, výsledek podobný.

Přesto by bývalo bylo lépe udělat to celé „po masarykovsku“. Bez násilí, ale s důsledností hodnou skutečné spravedlnosti. Nad potrestáním lidí s nacistickými průkazkami v kapsách by se dnes těžko někdo dojímal.

×

Podobné články