Země zavádí kvůli drahému plynu a ropě tvrdá opatření. Zavírají školy, benzín je na příděl a pracovní týdny se krátí

Růst cen ropy a plynu v důsledku eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná mít konkrétní dopady na fungování států po celém světě. Vlády především v Asii, ale i v Africe, kam mířila většina ropy a plynu z oblasti Hormuzského průlivu, sahají k mimořádným opatřením – od přídělového systému paliv přes uzavírání škol až po omezení pracovního týdne. O globálních dopadech současného konfliktu informuje například magazín Time.

K omezení spotřeby energií, včetně ropy, pohonných hmot a plynu, vyzvala Mezinárodní agentura pro energii. Doporučuje například snížení rychlosti na silnicích, větší využívání veřejné dopravy namísto osobní či práci z domova. Některé nejvíce postižené státy však přichází s tvrdšími opatřeními.

Hormuzský průliv je klíčovým pro dodávky ropy a plynu především pro Asii. Katar a Spojené arabské emiráty totiž zajišťují téměř veškerý dovoz LNG do Pákistánu a Bangladéše a více než polovinu dovozu do Indie. Indie dováží z regionu Perského zálivu více než polovinu svého LNG a zhruba 60 procent ropy. Japonsko a Jižní Korea jsou na dodávkách ropy z Blízkého východu závislé ještě více, i když jejich závislost na LNG z Perského zálivu je nižší.

A právě země z této oblasti už začaly zavádět tvrdé restrikce. Srí Lanka například vyhlásila středu jako státní den volna pro většinu zaměstnanců, škol i univerzit, aby snížila spotřebu paliv. Zároveň zavedla přídělový systém – řidiči si mohou týdně natankovat maximálně 15 litrů benzínu či nafty, veřejná doprava má limit až 200 litrů. „Musíme se připravit na nejhorší,“ uvedl prezident Anura Kumara Dissanayake.

Podobná omezení se objevují i jinde. V Bangladéši vláda uzavřela univerzity a zavedla plánované výpadky elektřiny, aby udržela provoz průmyslu, který je na energii existenčně závislý. V Keni už někteří dodavatelé omezují distribuci paliv a venkovské oblasti začínají hlásit jejich nedostatek.

Úsporná opatření zasahují i pracovní režim. Filipíny a Pákistán zavedly čtyřdenní pracovní týden pro státní zaměstnance a další země v jihovýchodní Asii – například Thajsko, Laos nebo Vietnam – aktivně podporují práci z domova. Vlády Egypta, Thajska či Vietnamu pak omezují služební cesty veřejných činitelů, aby snížily spotřebu pohonných hmot.

Pákistán šel ještě dál a snížil maximální rychlost na dálnicích i silnicích, aby omezil spotřebu paliv. Na dálnicích klesl limit pro osobní auta ze 120 na 100 kilometrů za hodinu, pro nákladní vozy ze 110 na 90 kilometrů.

Celostátní restrikce celou ekonomikou zavedl pak Egypt, který má s energiemi problém dlouhodobě. Jeho výroba elektřiny je závislá na plynu a v minulosti při přerušení dodávek či při vysokých teplotách kvůli přetížení energetické infrastruktury čelil blackoutům.

Nyní vláda uvedla, že náklady na dovoz plynu meziměsíčně ztrojnásobily. Zatímco před válkou dal Egypt za dovoz přibližně půl miliardy dolarů, aktuálně vychází účet na přibližně 1,65 miliardy dolarů. Zavedením úspor chce vláda zabránit dalšímu růstu cen energií. Úspory se týkají i běžného života ve městech. Egypt oznámil, že od konce března budou obchody, restaurace i nákupní centra ve všední dny zavírat už ve 21 hodin. Vláda zároveň plánuje vypínání osvětlení billboardů a omezení veřejného osvětlení, státní úřady mají končit provoz už v 18 hodin.

Krize dopadá i na kuchyně. Indonésie posiluje dlouholetý program podpory přechodu domácností od plynových vařičů k indukčním plotnám, aby snížila závislost na dovozu LPG. V indickém státě Ándhrapradéš už úřady instalovaly přes 44 tisíc indukčních vařičů v komunitních centrech kvůli obavám z nedostatku plynu. Trojnásobný zájem o indukční vařiče oproti období před válkou hlásí také v Nepálu.

Zdražování energií dopadá i na Evropu, i když především jinými způsoby než nutností výrazně omezovat ekonomiku. K restrikcím sáhlo například Slovensko, kde v souladu se středečním rozhodnutím vlády Roberta Fica začala od čtvrtka regulace prodeje nafty u čerpacích stanic a od příštího pondělí zavede země dražší naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou. Naopak rakouská vláda snižuje spotřební daň u benzínu.

Přestože v EU nedochází k takovým restrikcím jako v Asii, The Wall Street Journal si všímá dlouhodobých ekonomických dopadů a toho, že evropské státy, vzhledem ke stavu veřejných financí většiny z nich mohou mít problém při snaze domácnostem od drahých energií ulevit.

Výnos britských 10letých státních dluhopisů v pátek poprvé za téměř 18 let překročil 5 %. Problém má i Francie. „Už nemáme žádné peníze,“ varoval guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stál nárůst cen ropy a plynu během prvních deseti dnů konfliktu evropské daňové poplatníky zhruba tři miliardy eur navíc na dovoz fosilních paliv. Analytici varují, že případná blokáda Hormuzského průlivu by mohla cenu ropy posunout až na 150 dolarů za barel a výrazně zpomalit ekonomický růst – například Německu by podle odhadů mohla ubrat téměř půl procentního bodu HDP.