Havlíček: Vláda chce kompenzovat energeticky náročné obory. Nižší spotřebku na PHM by lidé nepoznali

Snížení spotřební daň na pohonné hmoty by podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) zákazník na koncové ceně prakticky nepoznal. Havlíček to řekl pro Echo24 s tím, že cesta je spíše přes systematické snižování cen elektřiny, které je v rukou vlády. Dalším krokem proto podle ministra budou kompenzace pro energeticky náročné obory. Ostatní bude kabinet řešit operativně, podle vývoje cen všech energií. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že v krajním případě může vláda vydat cenový výměr o fixní výši marže

Cena nafty v ČR za týden vzrostla o 5,79 koruny na průměrných 40,89 Kč za litr, přičemž jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. V porovnání s koncem února, kdy začala válka na Blízkém východě a zdražila kvůli tomu ropa na světových trzích, je tak průměrná cena dieselu u tuzemských čerpacích stanic o 7,79 Kč vyšší. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Deník Echo24 zároveň informoval o tom, že energetický eurokomisař Dan Jørgensen vyzval evropské země, aby v reakci na současné prudké zvýšení cen energií v důsledku války na Blízkém východě co nejdříve „snížily daně z elektřiny“.

Ministr průmyslu Havlíček Echu řekl, že cesta není snížení spotřební daně na pohonné hmoty. „Mediálně to zní hezky, ale když to dopočítáte, zákazník prakticky neuvidí rozdíl, dopady do rozpočtu jsou obří. Naším cílem je snižovat ceny elektřiny, na to má stát jednoznačný vliv, a to přes regulovanou složku. Jakýkoliv zásah okamžitě vidí spotřebitele na složenkách a fakturách. Ukazuje se, jak prozíravý krok bylo ukončení zelené daně, tedy poplatků za OZE, všichni platí o 10 % méně za elektřinu. Dopad na rozpočet je sedm miliard, což je méně než by byl dopad spotřební daně, ovšem to by zákazníci nemuseli vůbec postřehnout. Navíc to mělo vysoce pozitivní dopad na inflaci, kterou máme díky tomu nejnižší za 9 let,“ uvedl Havlíček.

„Cesta je přes systematické snižování cen elektřiny. To je v rukou vlády, další krok budou proto kompenzace pro energeticky náročné obory, ostatní budeme řešit operativně, podle vývoje cen všech energií,“ dodal ministr.

Podle něj kompenzace nebude schvalovat vláda. „Zajistil jsem zdroje mimo rozpočet, z fondů, rozšíříme kompenzace o 22 oborů a přidáme dvě miliardy. Kompenzace budou již za 2025, vyplacené v 2026. Je to pro mě zásadní věc, slíbil jsem, že udržím energeticky náročné obory a to splníme. Průmysl ožil a ukončení POZE je vnímáno jako nejlepší krok posledních let. Vše se nám vrátí na příjmech z daní, investic a odvodů,“ dodal Havlíček.

Havlíček minulý týden uvedl, že stát musí pomoct energeticky náročnému průmyslu, který kvůli drahým emisním povolenkám a energiím rychle ztrácí konkurenceschopnost. Potvrdil, že MPO v letošním roce rozšíří systém, v němž průmyslovým podnikům kompenzuje část nepřímých nákladů spojených s emisemi. Mezi odvětvími, kterým je třeba pomoci, zmínil i keramický průmysl a sklářství. Nyní ministr Echu řekl, že jde o závazek, který má za současné situace dvojnásobnou hodnotu.

K cenám pohonných hmot se vyjádřil také premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu Dnes. „Musím říct, že někdy je až překvapivé, jak rychle ceny na benzinkách letí nahoru, když ropa zdraží. To jde skoro okamžitě. Když ale cena ropy klesá, tak pokles ceny u čerpacích stanic je o poznání pomalejší. Abych byl ale férový, tak ta data zatím neukázala, že by marže byly natolik nepřiměřené, aby stát mohl zasáhnout,“ potvrdil informace ministerstva i premiér.

Pokud by se podle Babiše ukázalo, že někdo situace zneužívá, stát má nástroj, jak zasáhnout. „Pokud se ukáže, že marže letí nahoru neúměrně, jsme připraveni využít všech nástrojů, jako je v krajním případě vydání cenového výměru o fixní výši marže. Smyslem není trestat podnikatele, ale ochránit spotřebitele před situací, kdy by se krize zneužívala k nepřiměřenému zdražování,“ řekl deníku.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už dříve oznámila, že od 16. března budou muset provozovatelé čerpacích stanic ministerstvu denně posílat údaje o cenách. Zároveň budou muset poskytnout i data o maržích za předchozí měsíc, aby bylo možné srovnat jejich vývoj se situací před začátkem konfliktu na Blízkém východě. „Podrobnější údaje z oficiálního sběru dat budeme mít k dispozici a budeme o nich informovat, jakmile proběhne jejich první vyhodnocení po zahájení sběru,“ uvedl Fous.

Schillerová také tento týden uvedla, že další kroky kvůli zdražování pohonných hmot ministerstvo financí v současnosti nechystá. Opoziční ODS navrhla kvůli růstu cen ropy dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot. Podle ministryně by to ale znamenalo pouze výpadek příjmů státního rozpočtu a požadovaný účinek by to nepřineslo.